Následujících deset let má být 'Dekádou Romů'

4. 2. 2005 - Robert Břešťan, BBC

Mezinárodní program má zlepšit životní úroveň Romů, snížit nezaměstnanost a zvýšit vzdělanost. Začlenění Romů do společnosti se v Česku už léta příliš nedaří. Další pokus, jak nejen v Česku, ale i v dalších zemích zlepšit jejich životní úroveň, snížit nezaměstnanost či zvýšit vzdělanost, má proběhnout na mezinárodní úrovni.

Projekt pro léta 2005 až 2015 zahajuje setkání zástupců vlád a také romských organizací osmi zemí střední a jihovýchodní Evropy v bulharské Sofii. Desetiletý program vznikl na popud Světové banky a Open Society Institute.

Nejhorší je diskriminace

Programový ředitel Mezinárodního romského centra v Budapešti Claude Cahn říká, že i když problémy Romů jsou různorodé, mezinárodní koordinace má smysl: "Mnoho lidí považuje za klíčovou věc vzdělání, další zdůrazňují vysokou nezaměstnanost a to, že hlavní je dát lidem práci. Já si myslím, že při bližším pohledu je zřejmé, že se jedná o celistvý problém."

"Neadekvátní životní podmínky vedou k podlomenému zdraví a stěžují i možnost dosažení vyššího vzdělání. Nejlepší kroky jsou ty, které se vše snaží řešit uceleně," soudí Claude Cahn.

Zásadním problémem je pak podle něj diskriminace Romů, proto se prý nestačí zaměřit jen na sociální a ekonomické programy: "S protiromskými náladami se skutečně něco musí udělat v rámci celé Evropy. Stále ještě je společensky únosné, mluvit o Romech s despektem, diskriminovat je. A v tom je základ romské problematiky."

"Dokud se tohle nevyřeší, nic se nezlepší. Jedno z řešení, i když ne jediné, je přijmout velmi kvalitní antidiskriminační zákony Evropské unie," říká programový ředitel Mezinárodního romského centra v Budapešti Claude Cahn.

Projekt provází skepse

Do projektu Dekáda Romů se zapojilo Bulharsko, Chorvatsko, Makedonie, Rumunsko, Srbsko a Černá Hora, Maďarsko a Slovensko. Připojila se i česká vláda. Ovšem váhavě a s tím, že se na projektu nebude finančně podílet. Uvolnění půl milionu korun ročně na koordinaci projektu vláda neschválila.

Národním koordinátorem Dekády byl bývalý vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab. Ani jeho tým si nebyl jist, zda by měla ČR do projektu vstoupit. Skeptici také namítají, že je sporné, jestli bude projekt Dekáda Romů úspěšný na mezinárodní úrovni, když se integrace Romů, jejich vzdělanost ani životní podmínky nedaří řešit na národních úrovních.

"Právě proto ale Dekáda vznikla. Do romské otázky bylo dáno už hodně peněz a právě proto by se ta otázka měla řešit trochu jinak a s politickou účastí a s vůlí politiků něco dělat," myslí si předsedkyně správní rady občanského sdružení Athinganoi Gabriela Hrabanová.

Některé romské organizace zároveň kritizují fakt, že v české delegaci není jediný Rom. "Romové se na přípravě projektu Dekády účastní. Jsou podporováni Open Society Institute a Světovou bankou. Do Sofie proto jedou i tři čeští Romové, i když nejsou přímo součásti delegace," vysvětluje Gabriela Hrabanová.

Podstatou Dekády Romů je podle ní to, že jde o politický souhlas s tím, že by se v příštích deseti letech měla problematika Romů řešit komplexněji. "Je to první společná mezinárodní snaha změnit život Romů v Evropě. Jednotlivé vlády by měly sledovat pokrok při urychlování sociální integrace Romů a zlepšování jejich situace," říká.

Peníze možná z EU

Samotné plnění Dekády ovšem bude záviset na každém státě. "Zástupci jednotlivých zemí si díky mezinárodnímu zastoupení budou moct vyměňovat zkušenosti a společně koordinovat velké projekty, která mají být organizovány neziskovými organizacemi a třeba i v rámci Evropské unie," dodává Hrabanová.

Původně se předpokládalo, že Světová banka a Open Society Institute (OSI) podpoří program velkou sumou. Nyní se zdá, že žádné peníze neposkytnou. OSI vložil ale již 30 milionů dolarů do nového vzdělávacího fondu pro Romy. Banka zase platila přípravná setkání k Dekádě. Zlepšení situace Romů ale zřejmě zůstane na státních pokladnách. Podle eurokomisaře pro sociální politiku Vladimíra Špidly mohou země získat finance i ze strukturálních fondů EU.