Názory, komentáře, publicistika

Ze schválené Strategie udržitelného rozvoje České republiky vyplývá, že se v oblasti územního plánování mají přednostně využívat opuštěné, již dříve využívané plochy - brownfields. Znovuvyužití těchto mnohdy velice strategických ploch může zcela změnit vzhled obcí a měst. V následujících řádcích bychom vám chtěli tuto problematiku blíže nastínit tak, aby tato území mohla opět krášlit naše města, obce a krajinu.

Mezinárodní společenství uznává, že ochrana životního prostředí je nezbytná pro ochranu základních lidských práv. Proto musí mít občané i nevládní organizace právo účastnit se rozhodování a musí mít možnost podávat žaloby. V Česku je diskuse o účasti veřejnosti předmětem mnoha mýtů, podle nichž veřejnost řízení bezúčelně komplikuje. Bližší rozbor ukazuje, že mnohdy je potřeba původce problémů hledat jinde.

V těchto dnech je projednávána novela zákona o azylu. Pavla Burdová Hradečná z Poradny pro uprchlíky poukazuje na zhoršení právního postavení uprchlíků, které přináší. Novela především ruší možnost kasační stížnost proti rozhodnutí krajských soudů k Nejvyššímu správnímu soudu, aniž by se například posílil soudní přezkum negativních rozhodnutí ministerstva vnitra ve druhé instanci azylového řízení. Současný nedostatečný soudní přezkum rozhodnutí správního orgánu je tak ještě dále omezen. I tak je podle Poradny pro uprchlíky možné vysvětlit nízký počet udělených azylů v České republice.

Partnerský obchod představuje reálnou alternativu k obchodu tzv. volnému, který zpravidla zvýhodňuje obchodníky, spekulanty, bohaté a silné na úkor producentů, spotřebitelů a přírody.

• diskuse [počet příspěvků: 1]

Pár dní před vánoci jsem dostal elektronickou poštou pozvání ke štědrovečernímu ohni v Lakomě. Lakoma je malá vesnice na okraji Chotěbuzi v německé Lužici a svým osudem se podobá severočeským Libkovicím. Už řadu let jsou domy prázdné, pozemky pod nátlakem vykoupené a ke katastru vesnice se neúprosně blíží kolečkové rypadlo velkého povrchového dolu. Nejde ale jen o pár starých stavení. Zároveň má být zničena rozsáhlá chráněná oblast zahrnující unikátní soustavu 25 rybníků, kde jsem například při božíhodové procházce poprvé v životě viděl orla říčního. Dřív měl takové ničení krajiny a kulturních hodnot ve své režii všemocný totalitní stát, dnes jsou to téměř stejně všemocné soukromé firmy, v lužickém případě švédský koncern Wattenfall.

Poradna pro uprchlíky se kriticky vyjadřuje ke způsobu harmonizace českého azylového práva s právem Evropské unie u novely azylového zákona, kterou na své 39. schůzi schválila Poslanecká sněmovna. Pavla Burdová Hradečná, právnička této organizace, si všímá především dvou bodů. První se týká omezování svobody až na dobu šesti měsíců u žadatelů o azyl, jejichž žádosti mají podle Dublinského nařízení být posuzovány jiným státem Evropské unie než je Česká republika. Až do doby jejich předání jinému státu nebudou smět tito lidé opustit přijímací nebo pobytové středisko. Dále je v komentáři k novele upozorněno na omezení svobody pohybu u žadatelů o azyl v souvislosti se zavedením územního omezení víza. Zde se Česká republika inspirovala německým zákonem.

• diskuse [počet příspěvků: 1]

Vladislav Günter z Centra pro integraci cizinců komentuje průběh semináře o důsledcích nového zákona o zaměstnanosti pro cizince, který pro nevládní a vládní organizace uspořádalo Ministerstvo práce a sociálních věcí 11. ledna 2005.

• diskuse [počet příspěvků: 1]

Práce na novém občanském zákoníku pokračují sice podle plánu, ale tím, co proniklo na veřejnost, nejsou občanské organizace a spolky příliš nadšeny. Podle některých měly spolky víc volnosti dokonce i za Rakouska-Uherska. Díky tomu se mohly zformovat zárodky iniciativ, které vedly ke vzniku Československé republiky. V občanském zákoníku z roku 1867 se spolkům věnoval jen jeden paragraf - dvě věty, totiž v podstatě, že „dovoleno jest zřizovat spolky“. Nový občanský zákoník má prý socialistické prvky a zvyšuje dozor nad občanskou společností. V následujícím textu přinášíme rozhovor s JUDr. Ivo Telcem z Právnické fakulty Masarykovy university v Brně, který je členem čtyřčlenné komise pracující na zákoníku. Vedle toho zde najdete také tři texty zástupců či konzultantů neziskových organizací (Josefa Štogra, Mileny Černé a Jiřího Bárty), kteří se k zákoníku - jeho smyslu, významu i současné vznikající podobě vyjadřují.

Nový zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., který platí od 1. října 2004, přinesl řadu změn do zaměstnávání cizinců v České republice, přinesl také některým cizincům nejistotu ohledně jejich existence a dalšího setrvání v České republice. Ve zkratce je možné o zákonu uvést, že zaměstnávání cizinců je v zákoně přehledněji upravené. Byl zaveden institut prodlužování povolení k zaměstnání, „euroobčané“ nejsou považováni za cizince a úřady práce mají širší kontrolní pravomoci. Následující text se zabývá jednou konkrétní a problematickou otázkou, a to důsledky zákona pro situaci společníků obchodních společností, členů družstev nebo členů statutárních orgánů obchodních společností a družstev.

• diskuse [počet příspěvků: 1]

Protože velká média se touto otázkou vůbec nezabývají, analýza toho, kam směřujeme a co jsme udělali špatně, obyčejně bývá chybná. Průzkum nekalé a zločinné strategie, kterou fašistické režimy provádí, aby zlegalizovaly svojí agendu a zrychlily úroveň změn ve svůj prospěch, se odmítá jako záliba v „konspiračních teoriích“. Pokud neslušné slovo (f-word) konečně vyslovíme, pozorovatelé nás rychle upozorní na zjevné nepodobnosti s předchozími variantami fašismu. Američtí spisovatelé se opovažují nemluvit pravdu.

• diskuse [počet příspěvků: 1]

Se zaujetím, ale i rozpaky sledujeme zvolna se rozbíhající diskusi na téma „Je v souladu s ústavními principy klást ještě po jejich jmenování na soudce nějaké nároky a je možné nějak změnit jejich současné postavení ve společnosti?“. Slyšeli jsme nejprve vyjádření v tom smyslu, že se něco podobného chystá, vzápětí ale následoval přímo příval reakcí z úst čelných představitelů soudcovského stavu a ani jeden z nich nepřipustil, že by mohlo být současné uspořádání problematické, či dokonce špatné.

Jedna z příčin životnosti liberální demokracie jako politického systému spočívá v tom, že dovede spojit etické a humanitní ideály s rezignovaným a chápajícím uznáním reálné nedokonalosti lidské povahy a lidské společnosti. Z tohoto hlediska nás nemůže překvapit, že i v demokratických společnostech se nejednou můžeme setkat s odpudivými projevy lidského, respektive nelidského chování, jaké bychom spíše očekávali v nevábné diktatuře...