Parlament se bude znovu zabývat správním řádem

15. 1. 2003 -, Econnect

Ve středu 8. ledna vláda na svém zasedání rozhodovala o návrhu novelizace správního řádu, který předložila trojice poslanců Miloš Kužvart (ČSSD), Zuzka Rujbrová (KSČM) a Josef Mikuta (ČSSD) – sněmovní tisk 152. Vedle tohoto návrhu současně existuje i verze navržená ministerstvem vnitra (v současnosti projednávaná na úrovni legislativní rady vlády) - v případě vládní verze se však nejedná o novelizaci, nýbrž o zcela nový předpis. Cílem obou návrhů je nahradit (resp. upravit) dosud platný správní řád z roku 1967.

Návrh nového správního řádu Sněmovně předložila v roce 2002 i Zemanova vláda (resp. Grossovo ministerstvo vnitra) – sněmovní tisk 1070, Sněmovna jej ale nakonec neschválila.

Návrh mj. přinášel výrazné zesložitění (původních 68 paragrafů se rozrostlo na zhruba dvojnásobek) a mimo jiné diferencioval postavení účastníků správního řízení.

Například v případě posuzování staveb, což byl asi v diskusi okolo návrhu nejfrekventovanější případ, má podle staré (a stále dosud platné) verze zákona stejná procesní práva investor, majitel nemovitosti, v jejímž sousedství se stavba nachází, i občanská sdružení. Vládní návrh však rozdělil účastníky řízení do několika kategoríí podle rozsahu procesních práv - v praxi by se občanská sdružení např. nemohla účastnit celého stavebního řízení. Vláda tuto diferenciaci aktérů zdůvodnila tím, že podle staré verze správního řádu může správní řízení výrazně zkomplikovat i velmi slabý aktér. Navrhovatel v průběhu projednávání zákona v parlamentu ve snaze zvýšit šance na přijetí celého zákona od této kategorizace ustoupil.

Co obsahují nové návrhy vlády a poslanců

Zatímco vládní zhruba kopíruje Sněmovnou zamítnutý návrh z minulého volebního období (včetně kategorizace účastníků řízení a složitosti celého návrhu), poslanecký návrh se drží původního správního řádu z roku 1967. Nejedná se tak o návrh nového správního řádu, ale o novelizaci původního, slovy předkladatelů, v praxi osvědčeného správního řádu. Autoři poslanecké noveli chtějí dobré ze zákona ponechat a změnit jen hlavní nedostatky. Zákon by tak měl důrazně respektovat princip, zakotvený v Listině základních práv a svobod, podle kterého státní moc slouží všem občanům.

Návrh proto stanovuje obecnou lhůtu k vyřízení žádosti, zachovává rovnost účastníků správních řízení, posiluje práva účastníka správního řízení, respektuje právo na svobodný přístup k informacím a modifikuje zásadu neveřejnosti správního řízení. Správní řízení může být veřejné, když o to požádá účastník řízení, o jehož právech je rozhodováno.

Vláda na své schůzi 8.1. 2002 vyjádřila s tímto návrhem nesouhlas(Sněmovní tisk 152/1), považuje stávající právní řád za neuspokojivý a nelze jej záplatovat pouze novelizací správního řádu stávajícího. Poslanecká novelizace podle vlády opomíjí či jen okrajově řeší řadu důležitých prvků správního řízení, např. problematiku rozdílů mezi jednotlivými typy řízení, procesních rozhodnutí či veřejnoprávních smluv. Dále také používá pojmy, které nejsou v souladu s dalšími součástmi právního řádu (pobyt, bydliště, pracovník či obecní úřad s rozšířenou působností), používá nepřesné formulace a obsahuje pro praxi nereálná ustanovení. Vláda dále kritizuje zavedení neomezeného nahlížení do spisů, které je v rozporu se zákonem o ochraně osobních dat. Kamenem úrazu poslaneckého návrhu je podle vyjádření vlády fakt, že byl vytvořen pouze úzkou skupinkou a nebyl dostatečně prodiskutován zainteresovanými subjekty.

Poslanecký návrh by se měl objevit v prvním čtení na únorové schůzi Sněmovny a navrhovatelé mají šanci jej i přes záporné stanovisko vlády prosadit.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: