Amnesty: České zbraně stále mimo veřejnou kontrolu

24. 1. 2005 -, Econnect / Amnesty International

Atmosféra utajování, která prakticky znemožňuje účinnou veřejnou kontrolu: tak podle Amnesty International stále vypadá situace v obchodu se zbraněmi v České republice. A to i přes přes proklamované úsilí vlády o zpřísnění kontroly obchodu se zbraněmi. Organizace na to v závěru minulého týdne upozornila v souvislosti s veřejnou obchodní soutěži na prodej nadbytečné výzbroje, kterou 30. prosince minulého roku vypsalo Ministerstvo obrany.

"Existence Výroční zprávy o kontrole exportu ani publikované informace o vládní novele zákona o zahraničním obchodě s vojenským materiálem zatím nedávají naději, že by se na situaci mohlo něco změnit," komentuje Karel Dolejší, koordinující v české pobočce Amnesty International kampaň Zbraně pod kontrolu. Dolejší upozorňuje, že ve jmenované soutěži se nabízí k odprodeji těžká výzbroj: tanky T-72, bojová vozidla pěchoty BVP-1, obrněné transportéry OT-90, raketomety RM-70, samohybné houfnice 2S1 a vz. 77 a řada typů tažených děl.

Kromě toho je možno zakoupit i útočné pušky Sa-58, minomety ráže 82 mm a několik typů leteckých kanónů a kulometů. "Uzávěrka soutěže je 25. ledna a zboží má být odebráno nejpozději 30. dubna. Nabyvateli se stanou soukromé firmy, které vlastní oprávnění k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem podle zákona č. 38/1994 Sb," upřesňuje Dolejší.

Protiletadlové střely na trhu

Amnesty upozorňuje, že podobných veřejných obchodních soutěží proběhlo v minulosti již několik a na trh se díky nim dostaly velké objemy ručních zbraní a munice, včetně protitankových a protiletadlových řízených střel. Nevládní organizace podaly k příslušným ministerstvům několik žádostí ohledně výsledků výběrových řízení, z nichž pouze na jednu - k Ministerstvu vnitra ČR- dostaly odpověď v souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím. "Ve třech dalších případech byla po vyčerpání možností správního řízení podána žaloba. Ode dne podání, tj. od 2. května 2003, žaloby leží u Městského soudu v Praze," říká Karel Dolejší.

"Jakkoli jsou informace podle zákona č. 106/1999 Sb. prozatím nedostupné, prodané zbraně by se měly znova objevit ve chvíli, kdy opustí území České republiky," dodává koordinátor kampaně pro kontrolu obchodu se zbraněmi. Aplikace zahraničního obchodu Českého statistického úřadu by totiž podle něj měla obsahovat veškeré údaje o vyvezeném zboží. Jenže komodity označené tarifními kódy 87100000 (tanky a obrněná bojová vozidla), 93011100 (samohybné dělostřelecké systémy) a 93012000 (raketomety, plamenomety, granátomety, torpédomety a podobné vrhače) se v Aplikaci nezobrazují.

"Občan nedisponující vlastní výzvědnou službou tedy může identifikovat konečného uživatele teprve na základě zprávy poskytnuté Registru konvenčních zbraní OSN, tedy nejdříve na přelomu dubna a května 2006," je Dolejší skeptický. Výroční zpráva o kontrole exportu bude navíc pravděpodobně publikována později než zpráva poskytnutá Registru - v roce 2004 činil odstup mezi zveřejněním obou dokumentů téměř sedm měsíců.

Obchod i navzdory embargu

Podle informací Amnesty International uskutečnila Česká republika po svém vstupu do Evropské unie přes všechna proklamovaná zlepšení kontrolního systému řadu problematických vývozů. Některé z nich – například do Alžírska, na Filipíny, do Gruzie, Indonésie, Kolumbie nebo Vietnamu – proběhly v rozporu s Kodexem EU pro vývoz zbraní. "V případě exportu vojenské letecké techniky a krátkých ručních zbraní do Čínské lidové republiky dokonce došlo k porušení embarga EU na vývoz zbraní do této země," upřesňuje Karel Dolejší.

Amnesty International vyjadřuje vážnou obavu, že bez zavedení účinné parlamentní a veřejné kontroly obchodu se zbraněmi a bez přesného vymezení kompetencí řady subjektů, které se podílejí na udělování exportních licencí, bude i nadále docházet k vývozům porušujícím mezinárodní závazky České republiky.