Irák: Koalice ignorovala hrozby týkající se konvenčních zbraní

4. 11. 2004 -, HRW/Econnect

„Bezprostředně po pádu Bagdádu naši pracovníci nalezli na různých místech v Iráku rozsáhlé množství výbušnin a zbraní,“ řekl výkonný ředitel HRW Kenneth Roth. „Avšak když jsem informovali koaliční síly, bylo nám sděleno, že nemají dost vojáků, aby tato místa zajistili.“

Jeden z pracovníků HRW nalezl 9. května rozsáhlé množství bojových hlavic, protitankových a protipěchotních min a další arzenál v nezajištěné Second Military College, která se nachází na hlavní silnici mezi Bagdádem a Baqubou. Mezi zbraněmi byly stovky tříštivo-trhavých střel typu země-země pro raketový odpalovací systém ASTROS, přičemž každá z nich obsahovala 26 kilogramů výbušniny. Celý sklad zbraní už byl částečně rozkradený.

Kvůli obavám o bezpečnost tamějších lidí, průzkumník HRW bezprostředně navštívil prozatimní velitelství koaličních sil v Bagdádu, kde oznámil nález zbraní a munice. Přitom ukázal americkým vojenským důstojníkům fotografie nalezeného arzenálu, předal jim přesné GPS souřadnice a ukázal jim místo na vojenské mapě. Průzkumník se opakovaně vrátil do „Zelené zóny“ během několika dalších dní, aby informoval o pokračujícím rozkrádání munice, avšak americké koaliční síly neučinily nic, aby toto místo zabezpečily.

Cesta mezi Bagdádem a Baqubou je nyní jedno z hlavních míst, kde dochází k útokům za použití „jednoduchých výbušných nástrah“ (improvised explosive devices) na projíždějící koaliční jednotky a irácké bezpečnostní síly. Sebevražední atentátníci a tyto nástrahy mají obvykle zhruba 25 až 200 kilogramů vysoce výbušného materiálu.

Americké vojenské jednotky nebyly jediné, které nezvládly zabezpečit opuštěné zbraně. Průzkumný tým HRW v květnu 2003 nalezl nedaleko starého letiště v Basře 20 nákladních kontejnerů, které obsahovaly velké množství zbraní a munice včetně raket a granátů. Tým HRW kontaktoval britskou vojenskou jednotku umístěnou poblíž a požádal, aby vojáci zabezpečili toto místo, protože civilní obyvatelé zbraně odnášeli a docházelo ke zraněním. Přestože toto místo bylo méně než jeden kilometr od britského velitelství, nedokázali britští vojáci toto místo zajistit.

Britští vojenští důstojníci řekli pracovníkům HRW, že nemají v Basře dostatek vojenských jednotek, které by kromě svých povinností ještě mohly střežit místa s opuštěnou municí.

HRW nemá dost informací o úkrytech zbraní v al-Qaqa`a, odkud se podle zpráv ztrácely výbušniny, avšak bylo svědkem podobných událostí po celé zemi.

Dokonce i ve Fallůdže, která patří mezi výbušná místa, se zdálo, že američtí vojáci si nevšímají zbraní, které se otevřeně prodávaly ve městě. Krátce po prvních bojích mezi americkými jednotkami a obyvateli Fallůdže, pracovníci HRW navštívili v tomto městě trh se zbraněmi, které se zde prodávaly zcela otevřeně, a kde lidé testovali samopaly AK 47 a těžké kulomety střelbou do vzduchu. Raketové a běžné granáty se zde prodávaly také zcela běžně. Když se přitom průzkumníci HRW zeptali amerických zpravodajských důstojníků na jejich hlavní základně ve Fallůdži na tento trh, ti si nebyli vůbec vědomí jeho existence.

„Zatímco koaliční síly v čele s Američany zaměstnaly více než tisíc lidí pátráním po zbraních hromadného ničení, nebyly schopné neutralizovat hrozbu konvenčních zbraní přímo před svým nosem,“ řekl Roth. „Nyní iráčtí civilní obyvatelé platí smrtící cenu za to, že rozsáhlé zásoby vojenského arzenálu nebyly během americké invaze do Iráku zabezpečeny.“