Evropská unie: Politika EU musí chránit práva migrantů a uchazečů o azyl

18. 10. 2006 - Pro Econnect přeložil Tomáš Tetiva., Econnect/HRW

Současná politika EU ohledně migrace se většinou zaměřuje na udržení migrantů a uchazečů o azyl za hranicemi EU. Tato politika však nedokázala, aby práva migrantů a azylantů byla respektována, obzvláště v sousedních tranzitních zemích směrem na východ nebo v oblasti Středomoří.

„Migrace představuje velkou výzvu pro země EU, jak doma tak v zahraničí,“ řekla Holly Partner, ředitel pobočky HRW pro Evropu a Střední Asii. „Avšak vyhýbání se zodpovědnosti ohledně práv migrantů a azylantů není odpověď na tento problém.“

Úsilí EU o rozvoj společné politiky ohledně migrace a hledání azylu v rámci svých hranic se stává stále častěji terčem kritiky, např. i od Evropského parlamentu. Zpráva HRW se zaměřuje na méně známou „externalizaci“ tohoto úsilí EU. Ta vytváří nátlak na tranzitní země jako Ukrajina nebo Libanon či země, ze kterých uchazeči o azyl pocházejí, aby na ně přenesla zodpovědnost týkající se migrace.

Případ Ukrajiny ilustruje skutečnost, jak je mnoho sousedních zemí neschopno dostát svým základním závazkům, což zahrnuje možnost řádně získat azyl, být zadržován v adekvátních podmínkách a ochranu před návratem do země, kde hrozí mučení či perzekuce. Podobně jako většina sousedních zemí je Ukrajina nadšená svými těsnými vazbami k EU. Avšak nátlak na Ukrajinu, aby akceptovala návrat stále většího počtu migrantů není doprovázen důrazem Bruselu na ochranu jejich práv. Větší spolupráce s Ukrajinou by mohlo přispět k tomu, aby více dodržovala práva migrantů a uprchlíků.

„Jestliže EU chce, aby ostatní země převzaly více zodpovědnosti za migraci, musí si být jistá, že to ty země zvládnou,“ řekl Partner. „A také by měla sama představovat pozitivní příklad tím, že dostojí svým vlastním závazkům směrem k migrantům a uchazečům o azyl.“

Nejkontroverznější rozměr externalizační agendy EU – administrativní proces s uchazeči o azyl, který by se řešil mimo EU – byl zřejmě nyní odložen. Avšak EU dosud stále trvá na tom, aby kontroly migrantů a rozhodnutí o azylu byly řešeny v rámci „vnějších zdrojů“. Tato agenda zahrnuje následující:

• odmítnutí vstupu na území EU od uchazečů o azyl, kteří přichází ze zemí považovaných za “bezpečné země původu“ nebo z tranzitních zemí, které jsou považované za „bezpečné třetí země“.
• zákaz vstupu osob, které se pokouší dostat na území EU přes moře
• dohody se zeměmi mimo EU, ve kterých tyto země souhlasí s návratem migrantů a uprchlíků z území EU, pokud byly jejich země využity jako tranzitní
• podpora ochrany hranic a zadržovací kapacity v sousedních tranzitních zemích

EU také přišla s návrhem nabídky rozvojové a humanitární pomoci, aby země mimo EU dokázaly přijmout uprchlíky. Zda toto úsilí opravdu zlepší ochranu uprchlíků nebo se bude používáno jako záminka pro státy EU, aby jim odmítla vstup, bude fundamentálním testem závazků EU směrem k uprchlíkům a ostatním lidem v nouzi.