V Brně bude příští týden patřit Kavkazu

3. 12. 2003 -, Econnect

Propagace kavkazské kultury, získání prostředků na pořádání aktivit pro děti uprchlíků v České republice, upozornění na porušování lidských práv v kavkazských zemích a zapojení veřejnosti do ochrany lidských práv: s takovým záměrem připravují sdružení Amnesty International Brno, Nezávislé sociálně ekologické hnutí a Soužití 21 festival Dny Kavkazu. Festival nabídne od pondělka 8. do soboty 13. prosince bohatý program zahrnující mimo jiné filmové projekce, besedy, koncert a vernisáž fotografické výstavy.

"Informace z oblasti, které masová média zprostředkovávají, hovoří o válečných konfliktech, lidském utrpení, politické nestabilitě, terorismu a podobně. Organizací Dnů Kavkazu se proto snažíme ukázat, že kavkazské národy mají bohatou historii a vyspělou kulturu a že problémy, které způsobují válečné konflikty, jsou řešeny celou řadou lidskoprávních či humanitárních organizací," vysvětluje smysl akce zástupce organizátorů Milan Štefanec. Konkrétně se festival v jednotlivých dnech zaměří na Čečensko, Ázerbajdžán, Gruzii a Arménii.

Hosté Dnů Kavkazu proto představí tradiční kavkazskou kulturu – na programu jsou například ochutnávky tradičních jídel a poslech místní hudby – ale vystoupí také lidé, kteří pracují v humanitárních organizacích, jako je Člověk v tísni, sdružení Česká katolická charita a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). "Kulturu a problematiků jednotlivých zemí budou veřejnosti prezentovat jak odborníci na danou oblast, tak samotní Kavkazané. Půjde mimo jiné o studenty z Gruzie či Ázerbajdžánu, kteří žijí v České republice, nebo o uprchlíky například z Čečenska," upřesňuje Štefanec.

Doma jsou "občany druhé kategorie"

Uprchlictví je tématem, které bude prolínat celým festivalem – kromě sobotního dětského odpoledne v pobytovém středisku v Zastávce u Brna bude probíhat také veřejná sbírka, jejíž výtěžek bude použit na zorganizování letních táborů pro děti uprchlíků z Kavkazu žijících u nás. Organizátoři ale chtějí upozornit i na aktuální problémy konkrétních lidí: poukazují na případ skupiny šedesáti čečenských uprchlíků, kteří přišli do České republiky z Polska a nyní čelí riziku, že budou vráceni domů. "V České republice požádali o azyl, azylové řízení jim však bylo zastaveno, neboť ve stejnou dobu se pokusili přejít do Rakouska a požádat o azyl také tam. V současné době jim hrozí vyhoštění do Ruska či přímo do Čečny," přibližuje situaci Štefanec.

Čečenci jsou přitom v Rusku podle informací organizátorů vystaveni etnické diskriminaci, právní nejistotě a obecné nedůvěře, živené většinou ruských médií a postojem vysokých státních činitelů. Z údajů Prague Watchdog vyplývá, že jsou nuceni čelit nepřímému i přímému nátlaku vrátit se zpátky do Čečenska: tam ale stále dochází k mimosoudním popravám, "mizení" lidí a mučení. Lidé se mají do Čečny vracet se slibem vyplacení kompenzací za zničené obydlí a majetek, případně získání zadržované humanitární pomocí; další "přesvědčovací metodou" je zastrašování a umělé vytváření špatných životních podmínek. A výčet pokračuje: podněty k vyšetřování trestných činů vůči Čečencům se u ruských soudů prakticky nepřijímají – a přijaté podněty se prakticky nevyšetřují. Čečenci mají v Rusku těžkosti se získáním statusu nuceného uprchlíka a následně problémy s prací, bydlením, školní docházkou i lékařskou péčí. Součástí Dnů Kavkazu proto bude i demonstrace svolaná na čtvrteční odpoledne: protestní shromáždění, které bude zahájeno ve čtyři hodiny před brněnským konzulátem Ruské federace, má upozornit na násilnou likvidaci uprchlických táborů v Ingušsku.

Přímá pomoc

K řešení těžké situace obyvatel Kavkazu budou moci přispět i samotní návštěvníci festivalu. "Můžou tak učinit buď prostřednictvím sbírky na děti rodin uprchlíků žijících v České republice, nebo zapojením se do projektu adopce čečenských dětí na dálku či podpisem otevřeného dopisu českým orgánům, žádajícího zlepšení situace uprchlíků v ČR. Také je možné přispět na sbírku SOS Čečensko, kterou vyhlásila společnost Člověk v tísni," vyjmenovává Milan Štefanec. Projekt adopce na dálku už podpořili i sami aktivisté pořádajícího Nesehnutí a Amnesty International, kteří na jaře tohoto roku adoptovali dvě čečenské děti – dnes čtyřletého Achmeda a šestiletou Aminu – které žijí v uprchlickém táboře Solnyško (Sluníčko) na ingušsko-čečenské hranici. K narozeninám, které děti měly v září, jim "adoptivní rodiče" poslali obrázkové knížky s příběhy Ferdy mravence a Krtečka. "Knížky budou pochopitelně sloužit i ostatním dětem z tohoto uprchlického tábora," dodává Štefanec.

Možnost "adopce na dálku" nabízí lidem, kteří chtějí pomoci sirotkům a polosirotkům, žijícím ve válkou zničeném Grozném, sdružení Česká katolická charita. Ta ve spolupráci s místní organizací Berkat provozuje v Grozném denní stacionář pro padesát sirotků či polosirotků, založený novinářkou Petrou Procházkovou. Zároveň v Grozném fungují dětské školky, na jejichž provoz je třeba stále hledat finanční prostředky. "Město je úplně zničeno, část obyvatel uprchla a žije za hranicemi země v uprchlických táborech, druhá část přežívá v troskách Grozného. Touto situací trpí především malé děti, kterým bychom tímto projektem chtěli pomoci," popsalo sdružení situaci ve válkou zničeném městě.

Díky dosavadní pomoci "adoptivních rodičů" z České republiky mohla Charita zvýšit počet dětských center: nyní v Grozném navštěvuje šest dětských školek skoro 500 dětí, v Ingušsku se zvýšil počet dětí v pěti charitních školkách na 700. "Tyto děti žijí ve smutné realitě uprchlických táborů a školky jsou pro ně jediným zpestřením dne," uvádí Charita. Ta chce nejen rozšiřovat své projekty, ale zároveň i pracovat na zkvalitnění stávajícího programu – například se snaží se o integraci zrakově postižených dětí. V listopadu byl také zahájen přípravný provoz konzultačního a krizového centra v Grozném. To slouží jak lidem vracejícím se do města ze sousedních republik a z uprchlických táborů, tak těm, kdo strávili válku a následnou dobu v ruinách města.