Šumavský NP nesouhlasí s těžbou dřeva v Tatrách

17. 6. 2005 - Jan Bumba, BBC

Loňská vichřice v Tatrách a následné polomy vyvolaly i u českých ochránců přírody velkou vlnu solidarity. Konaly se veřejné sbírky a například z Národního parku Šumava odjeli do Tater odborníci, aby poskytli organizační i technickou pomoc. Ve čtvrtek ale vedení šumavského parku oznámilo, že pomoc Tatrám zastavuje.

Připojilo se tak k protestům slovenských ochranářů proti těžbě dřeva v nejcennějších oblastech Tatranského národního parku. Jde o lokality Tichá a Koprová dolina, kam přijela těžební technika, aby podle oficiálního vysvětlení eliminovala hrozbu požárů.

Protipožární opatření, nebo těžba?

Jde o spor dvou institucí. Státní lesy argumentují, že čistí terén, zpřístupňují cesty a odklízejí větve. Naopak Správa Tatranského parku s postupem lesníků nesouhlasí. Inkriminovaný biotop je chráněn i evropskou legislativou a teoreticky by měl k podobnému zásahu dát povolení orgán ochrany přírody nebo životního prostředí.

Organizace Státní lesy a hasiči však tvrdí, že v Tatrách hrozí akutní nebezpečí požárů a podle jejich výkladu zákona v takovém případě nemusejí o svých krocích nikoho dalšího informovat. Ochránci přírody naopak mají za to, že ve skutečnosti docházelo k nelegální a rozsáhlé těžbě dřeva. Nyní jsou na místě inspektoři životního prostředí i policisté, kteří zjišťují, zda došlo k porušení zákona.

Šumavské gesto

Zastavení pomoci Tatrám ze strany Národního parku Šumava je spíše symbolickým gestem. Celkem sedmkrát odjeli vždy čtyři odborníci za Šumavy na čtrnáct dní do Tater, kde poskytovali organizační pomoc při zpracovávání kalamity.

Podle původní dohody však měla tato spolupráce beztak v červnu skončit. "Spíš je to symbolické gesto solidarity s tím, že v chráněných oblastech se má příroda chránit," uvedl mluvčí Národního parku Šumava Radovan Holub.

Podle něj zkušenosti ukazují, že vždy, když se začne těžit v nejvíce chráněných zónách, vzbuzuje to kontroverzi. "Na jaře tohoto roku několik subjektů, včetně Správy TANAPu učinilo dohodu, podle níž se nemělo zasahovat v nejcennějších částech parku na zhruba osmi procentech," říká Holub.

I na Šumavě bez těžby

Podle něj i Národní park Šumava stojí v otázkách těžby v nejpřísněji chráněných oblastech před novými úkoly. "Stojíme před novou strategií, kterou budeme po dohodě s obcemi ihned realizovat, a ta dohoda zní, že se budeme první zóny snažit zcela oprostit od těžeb."

Radovan Holub věří, se vedení šumavského parku podaří obce přesvědčit, aby na tuto vizi přistoupily. Stačí jim prý jen vysvětlit, že případné ekonomické ztráty z těžby nahradí vyšší zájem turistů o nezkaženou přírodu.