Spor o dálnici přes údolí Rospudy v Polsku se vyostřil - došlo na fyzické násilí

9. 3. 2007 - Jan Stejskal , Ekolist

-foto-

Údolí Rospudy leží v podlaském vojvodství. Jeho bohatství netkví jen v mnoha chráněných druzích ptáků a rostlin, které v místě hnízdí nebo rostou, ale především v celém společenství mokřadů na dně údolí. Za jedinečné je považují nejen polští, ale i evropští vědci. "Údolí Rospudy je nejlíp zachovaným mokřadem svého typu ze všech, které jsem kdy v Evropě viděl," prohlásil například v listopadu 2006 Rudy van Diggelen, ekohydrolog z univerzity v Groningenu, který se specializuje na ochranu slatinišť. "Ten mokřad je skutečně nádherný," řekl Ekolistu loni v létě zase Ladislav Miko z ředitelství ochrany přírody Evropské komise.

Polský ministr životního prostředí Jan Szyszko připustil protnutí údolí obchvatem města Augustow loni v červenci, následně uspořádal deník Gazeta Wyborcza protestní akci, při které nasbíral 150 000 podpisů proti tomuto rozhodnutí. Na nedostatky upozornila Polsko v prosinci 2006 i Evropská komise, úřady ale pokračovaly v přípravě rychlostní silnice a 9. února 2007 vydal vojvoda Podlaského vojvodství souhlas se stavbou - údolí by tak měla protnout několikasetmetrová estakáda.

Vzápětí po jeho rozhodnutí vyrazili na kraj údolí první obránci Rospudy. Postavili tábor, ve kterém se postupně vystřídalo několik set lidí. Všichni byli připraveni svými těly bránit stromy, pokud by je začali stavaři kácet ve snaze dostat se k toku řeky Rospudy. Co nejrychlejšího vybudování obchvatu se naopak dožadují občané obcí, přes které vede současná silnice, především Augustowa.

V polovině února byla podepsána smlouva s firmou Budimex-Dromex, která má práce provést. O týden později, 22. února, se v okrajových částech údolí objevili zeměměřiči. Obránci Rospudy byli přesvědčení, že údolí stačí uhájit do konce února, protože od 1. března do 31. července je na jeho území zakázáno rušit hnízdění chráněných ptáků. Silničáři z Generálního ředitelství státních silnic a dálnic (GDDKiA) ovšem 20. února požádali ministerstvo životního prostředí o výjimku - a to jim ji ještě ten samý den udělilo. Zástupce ministerstva na úrovni náměstka (polsky Glowny Konserwator Przyrody) Andrzej Szweda-Lewandowski ještě ten samý den dovolil silničářům zničit hnízda orla křiklavého, včelojeda lesního, orla mořského, jedenácti párů jeřába popelavého, patnácti párů jeřábka lesního atd.

Obránci údolí ale nakonec 1. března navzdory ministerskému dobrozdání pro stavaře svůj tábor zbalili a z údolí odešli. Jednak sami nechtěli ptáky rušit při hnízdění, navíc ovšem firma Budimex-Dromex veřejně slíbila, že v době hnízdění ptáků nebude v údolí žádné stavební práce podnikat. Velkou vzpruhou pro obránce Rospudy byl dopis, který poslední únorový den polskému kabinetu poslala Evropská komise. V tzv. posledním varování před tím, než by žalovala Polsko před Evropským soudním dvorem, vyzvala kabinet, aby zvážil, jak vybudovat obchvat tak, aby nezničil polské přírodní dědictví. Podle komisaře pro životní prostředí Stavrose Dimase má Polsko povinnost údolí Rospudy chránit.

V ten samý den se obchvat snažil na tiskové konferenci obhájit polský ministr dopravy Jerzy Polaczek. "Rozsah kompenzací za přírodu zničenou obchvatem je v Evropě nevídaný. Mimo jiné bude vysazeno víc než milion stromů," argumentoval a dodal, že varianta doporučovaná obránci Rospudy je podle něj horší. Podle Evropské komise jsou ale dosud silničáři vypracovaná posouzení alternativních cest slabá a nepřesvědčivá a navržené kompenzace nemůžou nahradit zničení přírodních unikátů. Zároveň komise Warszawu vyzvala, aby vzhledem k závažnosti situace odpověděla do týdne. Polská vláda tak ve středu 7. března učinila. Kabinet trvá na trase silnice napříč údolím a komisi vzkazuje, že Polsko si trasu obchvatu vybralo ještě před svým vstupem do EU a její právní předpisy se tak na výstavbu silnice nevztahují.

Polské ministerstvo životního prostředí tak nebere na vědomí stanovisko, které 5. března vydal jeho vlastní poradní orgán Státní rada ochrany přírody, v němž je sdruženo 40 odborníků na životní protředí, většinou profesorů nebo vědců. Rada se ve stanovisku jednoznačně staví proti vybudování obchvatu přes údolí Rospudy, protože je v něm zcela mimořádně zachovalé zásadité slatiniště, jedno z mála v Evropě. "V Polsku ani v sousedních zemích neexistuje podobně nedotčené zásadité slatiniště," stojí ve stanovisku. Zároveň rada upozornila, že dosud zpracované analýzy zcela nedostatečně hodnotí vliv výstavby rychlostní silnice na mokřad a že rada nevidí žádný způsob, jak by mohli silničáři kompenzovat přírodní škody, které při výstavbě napáchají. K náhradní výsadbě stromů pak podotýká, že může nadělat víc škody než užitku, protože je plánována dokonce v místech, kde rostou chráněné druhy květin, které po zalesnění zmizí.

Wajrak: Politici podněcují agresivitu

Od února, tedy od rozhodnutí vojvody obchvat přes údolí postavit a od akce obránců Rospudy, v zemi silně zhoustla atmosféra. Premiér Jaroslaw Kaczyński prohlásil, že by o obchvatu měli rozhodnout obyvatelé podlaského vojvodství v referendu. Sám s obchvatem přes údolí Rospudy souhlasí (naopak jeho bratr prezident Lech Kaczyński se vyslovil proti této trase) a zřejmě věří, že by ho místní v referendu podpořili, což potvrzují průzkumy veřejného mínění. Pokud by naopak o trase obchvatu měli rozhodovat všichni Poláci, zůstalo by podle průzkumů veřejného mínění údolí Rospudy zachováno. Odpůrci referenda navíc poukazují na to, že není možné v referendu rozhodovat o tom, zda se budou porušovat zákony.

Někteří politici zase štvou občany Augustowa proti obráncům údolí Rospudy a obecně proti "ekologům". Poslední únorovou neděli se do tábora obránců údolí vydala demonstrace čítající několik set obyvatel Augustowa nesoucích kříže. Vedl ji místní politik z radikální strany Sebeobrana. Podle očitých svědků demonstranti obráncům nadávali do vrahů a pohoršovali se nad tím, že jsou po pobytě v lese neumytí a mají na hlavách dredy. Obránci se naproti tomu snažili zůstat klidní a na urážky neodpovídali. "Obránců Rospudy bylo ten den v táboře víc než sto, většinu jsme jich ale poslali na procházku a v táboře zůstalo jen asi 30 lidí, u kterých jsme si byli jistí, že se nenechají vyprovokovat," popsal Ekolistu situaci Adam Wajrak, novinář Gazety Wyborczí, který se k obráncům Rospudy připojil a společně s nimi prosazuje alternativní trasu obchvatu. "Od demonstrantů nás oddělovala policie. Bylo jich tak 300-500 a byli velmi agresivní. Už jsem toho viděl hodně, ale takovou nenávist asi ještě ne. Řvali na nás, jestli jsme Poláci, že prý tak nevypadáme. Sedmdesátník Andrziej Gwiazda, v roce 1980 jeden ze zakladatelů odborového hnutí Solidarita, se s nimi snažil debatovat, ale nešlo to, snaha o věcnou debatu je přiváděla do ještě větší hysterie. My ostatní jsme mlčeli. Řvali na nás, často taky používali antisemitské výrazy."

Adamu Wajrakovi, který v táboře obránců Rospudy navzdory mrazivému a později vlhkému počasí zůstal až do jeho ukončení a v Polsku se stal symbolem snah o zachování údolí, někdo rozbil lahví okno domu. A co víc, útočník napadl i jeho souseda a přítele Marka. Napadený neměl možnost se útoku zezadu bránit a skončil v nemocnici s vážnými zraněními. Podle Adama Wajraka, který ho v nemocnici několikrát navštívil, má na několika místech rozraženou lebku. "To jsou důsledky hesel "ekolog tvůj vrah", které propagují někteří politici," říká Wajrak.

V průběhu obrany údolí deník Dziennik zveřejnil, že polský policejní ředitel Konrad Kornatowski (polsky Komendant Glowny Policji) policistům přikázal sledovat aktivisty, kteří se do obrany údolí zapojili. Registrovat a rozpracovat měli podle deníku policisté všechny aktivisty a organizace stavějící se proti vládou vybrané trase obchvatu. Mluvčí policejního ředitele Danuta Wołk-Karaczewská pro Gazetu Wyborczí ale uvedla, že dopis policejního ředitele se netýkal ekologických organizací ani aktivistů. "Sbíráme informace o hrozbách, které můžou vyvstat v souvislosti jak s protesty odpůrců výstavby v údolí Rospudy, tak s těmi, kteří ji podporují. Máme znepokojující signály, například z internetu."

"Pokud jsou informace v novinách pravdivé, pak to z pohledu základních lidských práv i z pohledu demokratického práva budí vážné znepokojení," reagoval na konci února v dopise policejnímu šéfovi Konradu Kornatowskému polský ombudsman Janusz Kochanowski a požádal ho o vysvětlení. "Tady už nejde jen o údolí Rospudy, ale i o naše občanská práva. Politici by neměli podněcovat k vzájemné nenávisti a neměli by lidem donekonečna lhát," shrnuje pocit nemalé části polské veřejnosti Adam Wajrak.

(Článek jsme převzali se svolením redakce on-line deníku EkoList po drátě. Ukázkový výtisk tištěné verze časopisu si můžete objednat zde.)