V Ostravě pokračuje boj o lipovou alej v centru města
17. 4. 2007 -, Econnect
-foto-
V textu k petici se uvádí: „V posledních letech jsme svědky nebývale intenzivního kácení stromů v Ostravě. Dochází tak nejen k devalvaci životního prostředí, jež patří k nejhorším v Evropě, ale také k mrzačení městské krajiny, často bez hodnověrných důvodů a čitelného záměru.“
Autoři petice požadují: 1. Zveřejnit celkovou diagnózu skutečného zdravotního stavu dřevin lipové aleje, o níž zastupitelé opírají své rozhodnutí alej plošně vykácet. 2. Odložit kácení aleje do doby, než budou existující studie konfrontovány s nezávislými expertizami. 3. Pozastavit rekonstrukci aleje do doby, než bude přijata ucelená koncepce revitalizace Komenského sadů. 4. Vysvětlit, jaké příčiny vedly k současnému havarijnímu stavu lipové aleje. 5. Zahájit neprodleně diskusi s občany a začít jim rovněž poskytovat aktuální informace k danému tématu.
Jedna z prvních veřejných debatních akcí týkající se záměru kácení lipové aleje v Komenského sadech se uskutečnila 12. dubna v ostravské Fiducii. Zúčastnili se jí nejen zástupci městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz či petičního výboru, ale také zahradní architekt, který vypracoval studii na revitalizaci parku, odborníci z ostravských vysokých škol či poslankyně za Stranu zelených. Závěry z celé diskuse nevnesly zrovna nejlepší světlo na ty, kteří kácení prosazovali.
Návštěvníci se dozvěděli, že rozhodnutí pokácet pro Ostravu velmi cenou alej se zakládalo pouze na jedné studii vypracované zahradním architektem Lubomírem Rychtárem, který navíc použil ne zrovna průkaznou metodu zjišťování stavu dřevin. Naopak přítomný odborník – fyziolog z katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Václav Krleš se vyjádřil, že jsou stromy zdravotně v pořádku a potřebují jen základní ošetření a redukci. „Nemusíte mít strach, že některý strom na někoho spadne, nic není v nepořádku,“ prohlásil a dodal, že likvidace aleje by byl hřích.
S tím souhlasil mimo jiné také Petr Jančík z katedry ochrany životního prostředí v průmyslu Vysoké školy báňské – Technické univerzity. Ten poukázal na fakt, že znečištění ovzduší je v Ostravě velmi vážné, a proto je v takové situaci každý vzrostlý strom – coby čistič polétavého prachu a pohlcovač škodlivin - velmi důležitý. „Čím větší koruna, čím bohatší listoví, tím více nás stromy chrání,“ řekl. Nepřímo tak doporučil nehledět tolik na estetický vzhled aleje a raději počkat s kácením několik let do doby, až se stav ovzduší v Ostravě přestane zhoršovat a naopak se začne lepšit.
Ivo Kaleta, mluvčí petičního výboru za záchranu lipové aleje v Komenského sadech, v rámci diskuse sdělil, že se občanské sdružení před tím, než sepsalo petici, obrátilo na nezávislého znalce – dendrologa Zdeňka Mráčka. Ten ve svém posudku taktéž jednoznačně uvedl, že jsou stromy v pořádku. Naopak od radních se členové petičního výboru nedozvěděli, podle které studie při plánování kácení aleje bylo postupováno. „Dostali jsme k dispozici jen inventarizaci stromů,“ poukázal Kaleta na Rychtárovu studii a dodal, že jiná podle něj neexistuje.
Tato slova mu přítomní zástupci městského obvodu – zastupitel Zdeněk Nytra a člen bezpečnostní a ekologické komise Petr Sedláček - nevyvrátili. Přestože trvali na „oficiální“ tezi, že stávající čtyřřadá alej je v havarijním stavu (a je ji tudíž potřeba vykácet a místo ní vysázet jinou - dvouřadou), souhlasili s širší diskusí, která bude podpořena dalším odborným posudkem, jež se připravuje, tentokrát od Agentury ochrany přírody a krajiny.
Posudek by měl být k dispozici do konce dubna, rozhodování o dalším osudu aleje bude na pořadu červnového jednání zastupitelstva Městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz. Je jisté, že se do té doby kácet nebude. Naopak bude probíhat i nadále sběr podpisů k petici za záchranu lipové aleje v Komenského sadech.