Nezdravá krajina zvyšuje povodně, potvrzuje nová studie

19. 8. 2003 -, Hnutí DUHA / Econnect

Nebýt chráněné krajinné oblasti na Třeboňsku, voda by před rokem patrně zaplavila některé části Prahy, jež záplavě unikly. Upozorňuje na to nová studie, kterou k prvnímu výročí kulminace povodně tisíciletí v Praze vydalo Hnutí Duha. Hnutí Duha na základě studie požaduje, aby vláda přišla s balíčkem konkrétních úprav legislativy, které by snížily příspěvek nezdravé krajiny k záplavám.

Studie podrobně mapuje poznatky o příspěvku nezdravé krajiny – vybetonovaných a narovnaných koryt, rozoraných říčních niv, smrkových monokultur, vykácených holin, zničené zeleně v zemědělské krajině a dalších škod – k velikosti a síle povodní. Upozorňuje přitom, že ani sebelepší krajina nemůže záplavám zabránit. Ozdravění ale může snížit ničivé účinky povodňové vlny. Analýza také navrhuje konkrétní opatření v zákonech, státním rozpočtu i jinde, která by vláda měla udělat.

Jak nezdravá krajina poškozená nešetrným zemědělstvím a hospodařením s lesy i řekami přispívá k velikosti a síle povodní připomnělo Hnutí DUHA ve čtvrtek 14.srpna před Ministerstvem zemědělství. Aktivisté zde pomocí modré látky názorně ukázali sílu povodní i výšku vody, která loni ministerstvo zaplavila.

Autoři studie například zjistili, že:

Na Lužnici, která protéká chráněnou krajinnou oblastí na Třeboňsku s poměrně zdravou krajinou, byla povodeň podstatně pozvolnější než na ostatních řekách – záplavová vlna se roztáhla, byla nižší, delší a pomalejší. Díky tomu dotekla do Vltavy se zpožděním dvou dnů a nepřispěla proto ke kulminaci v Praze, což mohlo při těsných rozdílech zachránit některé části města.

Při holosečném kácení dochází vinou slunečního žáru na velké pasece a těžké mechanizace v lesní půdě prakticky k rozpadu a odnosu humusu a půdy, do kterého se voda vsakuje, takže zde na několik let při dešti několikanásobně roste odtok.

Buky a duby, které mají rozsáhlé kořeny, na dostatečně hluboké půdě zachycují několikanásobně více vody než smrkové monokultury.

Poslední tři velké komplexy lužních lesů a luk na Moravě v roce 1997 zadržely třikrát více vody než všechny přehrady v povodí Moravy a Odry dohromady.

Upravením koryt potoků se snižuje množství zachycené vody o 60-70 %. Každý metr přírodního toku drobného potůčku zadrží 2,5 kubíku vody.

Státní program obnovy přirozených koryt a niv dostává ze státního rozpočtu tak malé příspěvky, že se za deset let podařilo opravit pouze 2,7 promile vybetonovaných a narovnaných toků.

Studie zároveň upozorňuje, že zatímco úplné ozdravění krajiny je úkol na desítky let, některá důležitá opatření lze udělat snadno a rychle. Doporučuje například změnou zákona omezit rozlohu holosečného kácení, zvětšit povinný podíl místně příslušných druhů stromů při lesní výsadbě, legislativou stanovit povinné minimální pásy luk a lesů podél řek či potoků ve volné krajině a zvýšit rozpočet programů, které zajišťují obnovu krajiny.

Martin Sucharda z Hnutí DUHA řekl: "Studie potvrzuje to, na co odborníci upozorňují už řadu let – že obrovské lány, likvidace zeleně, rozorané nivy, vybetonovaná koryta, smrkové monokultury a holosečné kácení zvyšují riziko povodní. Ani sebelepší krajina povodním nezabrání, ale zejména při malých místních katastrofách může podstatně snížit škody. Ovšem někdy pomůže i na velkých řekách. Například zdravá krajina na Třeboňsku loni podstatně snížila a opozdila kulminaci povodně na Lužnici a tím omezila i velikost nejhorší záplavy v Praze." Hnutí Duha proto požaduje, aby vláda přišla s balíčkem konkrétních úprav legislativy, které by příspěvek nezdravé krajiny k záplavám snížily.

Nezdravá krajina zvyšuje povodně, potvrzuje nová studie

DISKUSE - KOMENTÁŘE:

Související články

O Autorech

Služby Econnectu