Pět let po záplavách: zdravé lesy zadržují vodu

6. 8. 2007 -, Hnutí Duha

-foto-

Výzkum shrnuje výsledky, ke kterým v posledních desetiletích došli čeští i zahraniční vědci. Mimo jiné upozorňuje, že:

• Holosečná těžba dřeva snižuje schopnost lesní půdy nasávat a udržet vodu. Na vykácených pasekách se rychle rozkládá humus, který by za normálních okolností působil jako houba, zachytil dešťové srážky a jen postupně je upouštěl. Jeho množství zde klesá asi na polovinu. Změna ze stinného lesa na vyprahlou plochu také vyhubí malé organismy, které udržují póry v půdě, a zajišťují tak její schopnost vázat vodu.
• Pěstování umělých smrčin, jež okyselují lesní půdu, způsobuje nejen ztrátu živin, ale také zhoršuje strukturu zeminy a její schopnost zadržovat vodu.
• Stromy s hlubokými kořeny – tedy buky i další listnáče a jedle – vytvářejí v půdě více prostoru, kde se může vsakovat voda. Buk, dub i jedle mají kořeny hluboké více než jeden metr, zatímco smrkové jsou obvykle méně než třiceticentimetrové.
• Zdravé lesy jsou důležitou zásobárnou, která zadržuje vodu z tání sněhu a přívalových srážek. Postupně, rovnoměrně během roku ji pak vypouští, takže pomáhá v suchých obdobích i při povodních. Výzkum ukázal, že z každého hektaru bučiny v Orlických horách vytéká o 1,35 milionu litrů vody ročně více než z umělé smrčiny. Bukový les o rozloze deset krát deset kilometrů dodává i během sucha každou sekundu až o 500 litrů více pitné vody než stejně velký smrkový porost.
• K ochraně před záplavami pomáhají i takové drobnosti, jako jsou padlé kmeny ležící v korytě lesních potůčků. Zadržují totiž splavované kameny, listí a zeminu a rozlévají povodňovou vlnu v lese, kde neškodí. Přitom výzkumy ukázaly, že ani silná povodeň usazené kmeny neodnese do údolí, kde by vytvářely škodlivé překážky v korytě. Skoro všechny zůstanou ležet nebo se pohnou jen o pár metrů. Kontrola Znojemské přehrady po povodni v roce 2006 ukázala, že velká většina spláchnutých klád na dolním roku nepochází z polomů a vývratů, nýbrž z pokáceného dřeva, které bylo někde uskladněno.
• Každý kilogram starého, tlejícího dřeva v lese – například padlých kmenů – zadrží asi 2,5 litru vody. Zároveň přispívá k obnově humusu. Proto je důležité, aby legislativa vyžadovala ponechat na každý hektar vždy několik stromů k zestárnutí a zetlení.

Hnutí DUHA prosazuje, aby připravované plány jednotlivých českých povodí kombinovaly opatření přímo u řek (například místní ochranné hráze kolem obcí nebo vytváření mokřadů, lužních lesů a luk v záplavových zónách, kam by se povodeň mohla bez větších škod rozlévat) se změnou hospodaření v místních lesích a zemědělské krajině. Účinný plán musí požadovat omezení holosečného kácení a větší výsadbu stromů s hlubokými kořeny – buků, jedlí a dubů, argumentuje ekologická organizace.

Zdeněk Poštulka, vodohospodářský expert Hnutí DUHA a autor studie, řekl: „Ani sebelepší krajina nezabrání suchu nebo povodni, pokud prší málo nebo naopak moc. Ale zdravější lesní hospodaření je pomůže zmírnit. Zkušenost z Prahy, kde k zalití Starého Města chybělo několik centimetrů, ukazuje, že jde o každý kubík. Klíčová je zdravá, vzdušná lesní půda s velkým množstvím humusu. Nasává vodu jako houba. Nutná je reforma lesního zákona, která by zajistila zdravější hospodaření, například vyloučila holosečné kácení. Plány jednotlivých povodí, které stát právě připravuje, se nesmí omezit pouze na koryta velkých řek, ale zahrnout i lesy, kde pramení. Musí vymezit citlivé oblasti a v nich stanovit konkrétní opatření – tady se vyloučí holoseče, tam začneme sázet více listnáčů, necháme na každý hektar tolik a tolik stromů k zestárnutí a podobně.“