Životopis konopné rostliny

6. 6. 2002 - Hana Gabrielová, Konopa

Víte, že konopí patří mezi jednu z nejstarších kulturních rostlin? Pro širokou veřejnost je tato rostlina v dnešní době opředena předsudky spojenými většinou se závislostmi, kriminalitou a rozličnými mýty zatímco o jejím širokém využití v průmyslu a zemědělství můžeme slyšet spíše od našich prarodičů. Monstrum "vraždící drogy" se s každým novým užitečným konopným produktem více hroutí. Tak přichází pomalu na světlo pravda o konopí. Jeho přínos, který byl po desetiletí podceňován, staví všechny ostatní užitkové rostliny do stínu, zatímco nebezpečnost účinků rostliny v objektivním porovnání ke všem jiným drogám, především k alkoholu, tabáku, opiátům je malá. Následující řádky mají být pro Vás exkurzí do životopisu této prastaré kulturní rostliny, která by se mohla stát v dnešní době díky své ekologické užitečnosti významným obnovitelným zdrojem a alternativou v mnoha odvětvích průmyslu.

Využívání konopí je známo několik tisíc let. Nejstarší údaje o používání Cannabis pocházejí z doby před sedmi tisíci lety ve staré Babylonii. Zásluhy za největší rozmach v pěstování i všestranném využívání této rostliny v dějinách ovšem patří Číně. První zprávy o pěstování konopí na čínské půdě (výrobě lan, rybářských sítí a tkanin), pocházejí z doby kolem 3. tisíciletí př. n. l., kdy čínský císař Sheng-nung přikázal svým poddaným, aby jej pěstovali na vlákno. Konopná vlákna ze starého šatstva a sítí se v té době používala při výrobě papíru, který činila tak trvanlivým, že se dochoval dodnes v hrobech datovaných 100 let př.n.l. (Konopný papír se dodnes ve světě používá např.: na bankovky v Kanadě nebo na lepší vydání Bible.) Další zprávy o konopí obsahuje text z doby 1500 – 1200 let před naším letopočtem, který dokumentuje znalost pěstování konopí v Číně, ale ne pouze kvůli vláknu. Semena konopí byla spolu s rýží, ječmenem, prosem a sójou nejstarším používaným zrním. Jako potrava bylo konopí používáno až do 1. či 2. století př.n.l., kdy bylo nahrazeno chutnějšími a produktivnějšími obilninami.

V prvním století našeho letopočtu popsal Dioskoridos velmi přesně celou morfologii rostliny, ale nezmiňoval se tehdy o jejích účincích na člověka. S tím mají bohaté zkušenosti až Indové, kde se pěstovalo konopí k získávání pryskyřice z květů samičích rostlin, která sloužila k výrobě hašiše (bhanga). Toho se využívá k náboženským účelům na území Indie dodnes. Staří Egypťané a Řekové konopí neznali. Herodot se zmiňuje o pěstování konopí u Skytů, kteří žili na území jižního Ruska. Ti ho v 7. století př. n. l. donesli do Evropy. Tuto rostlinu nalezneme na její cestě u keltských knížat, slyšíme o jejím využití u Vikingů, Tráků a objevíme v hrobě Adelgundy, královny Merowingů, jemné a nápaditě zpracované šaty z konopí. A dovolíme si tvrdit, že to byly její nejoblíbenější šaty, se kterými se nechtěla rozloučit – šaty pro věčnost.

Ve 13. a 14. století popsali arabští spisovatelé společenské užívaní Cannabis a z toho plynoucí pokusy o potlačení jeho nemedicínského používání. Nejkvalitnější přírodní konopné vlákno se po staletí používalo pro výrobu všech druhů textilií a oděvů, bot, ložního prádla, plachtoviny, lan, provazů a také knih, biblí, map, papírových peněz, akcií, cenných papírů, novin a malířských pláten. Z konopného semenného oleje se vyráběly prakticky všechny barvy, laky, i olej na svícení. Semena s vysokým obsahem rostlinných bílkovin byla jedním z hlavních zdrojů potravy člověka. Konopí bylo preferována pro svou kvalitu a nízké náklady oproti jiným surovinám. Léčebné a vědomí rozšiřující účinky pak uctívaly mnohé náboženské a esoterické směry světa. Konopí indické se v Číně používalo v lékařství jako anestetikum při operacích, k léčení zácpy, dny, malárie, revmatismu a menstruačních potíží. Ayurvédští indičtí lékaři léčí konopím epilepsii, deliria, koliku, gastritidu, anorexii, žaludeční nevolnosti, horečky, žloutenky, bronchitidu, lepru, poruchy sleziny, anémii, tuberkulózu, astma, dnu a malárii.

Do Evropy přinesli konopí severní cestou 2800 let př.n.l. Skytové a konopné vlákno se stalo na čas hlavní plodinou v historii téměř každé evropské země. Pylové analýzy zařazují domestifikaci konopí do r. 400 př.n.l. v Norsku, Anglii a Německu, ve Švédsku do roku 150 př. n.l atd. Řekové a Římané taktéž konopí používali (hlavně na lana a plachtoví), dováželi ho ze Sicílie a Galie.

S Kryštofem Kolumbem přeplulo konopí Atlantik, jako oblečení a také jako plachtovina. Konopná látka na sebe upozornila brzo svými dobrými vlastnostmi: na těle lehká a vzdušná, odolná proti mokru a vysoce trvanlivá. Američané nazvali tuto rostlinu “Hemp” a použili pro svou vlajku tuto látku. Levi Strauss vyrobil první džíny z konopí, které pro svou trvanlivost nosili především zlatokopové v době zlaté horečky.

Konopí se tedy rozšířilo v průběhu několika generaci z Číny do celého světa a do třicátých let dvacátého století se využívalo jako užitková rostlina. Třicátá léta a vynalezení stroje na mechanickou sklizeň konopí předpovídaly této rostlině skvělou budoucnosti. O tom proč se tak nestalo se budete mít možnost dozvědět v příštím příspěvku: Proč upadlo konopí v zapomnění?

Zdroje:

archív o.s. Konopa
Warum Hanf?, vydal spolek Schweizerische Hanfkoordination (http://www.hanfkoordination.ch) - překlad o.s. Konopa
Robinson, R.: Velká kniha o konopí, VOLVOX GLOBATOR, 1997, 281 s.
Váša, F.: Přadné rostliny. SZN Praha, 1965, 363 s.

DISKUSE - KOMENTÁŘE:

25. 6. 2002

SuperRatkin