Neziskový sektor v Česku trápí především 'papírování' a každoroční nejistota při žádání o peníze

30. 9. 2009 -, Econnect

Přebujelá administrativa, nedostatečná podpora ze stran obcí a krajů, nebo nemožnost neziskovek odvolat se proti chybným krokům úředníků. To jsou stěžejní problémy, se kterými se musejí potýkat desítky velkých i menších neziskových organizací v České republice. Vyplývá to z jednání představitelů neziskovek s politiky na kulatém stolu, který se konal uplynulou neděli na akci Dort pro
Brontosaura v Modré u Velehradu.

Vedení neziskové organizace se podle účastníků kulatého stolu podobá spíše pozici "krizového" manažera ve velkých firmách. "Veškerá energie vedení jde do udržení existence - shánění peněz, administrativy, kontroly účetnictví, komunikace s médii. Hodně času zabere také shánění odborníků na jednotlivé práce, protože jen nadšenci na všechno nestačí. U mě jsou to asi tři čtvrtiny
energie a až ten zbytek je praktická práce pro přírodu," popisuje svou roli v čele Hnutí Brontosaurus Tomáš Hradil.

Roman Haken, který je členem Rady vlády pro nestátní neziskové organizace, vidí jako hlavního viníka současného stavu přemíru byrokracie. "Spolkne až polovinu našeho času. Peníze z tuzemských zdrojů jsou zatížené dokonce větší administrací, než je tomu v případě peněz z Evropské unie. Chybí nám tak čas na naše původní poslání," řekl přítomným zástupcům politických stran.

Také podle Michala Rumana ze združení Konopa, která je součástí sítě YEE (Youth and Environment Europe), patří mezi největší problémy mládežnických organizací velká odpovědnost a tlak na organizátory, který souvisí s podáním projektu, získáním peněz a partnerů a dohledem na celou akci. "Tito lidé nejsou navíc nijak ohodnoceni, což není příliš motivující a limituje to i kvalitu těchto
akcí," řekl.

S nutností změn pravidel administrace souhlasil i místopředseda Strany zelených Martin Ander. "Nemyslím si, že lze očekávat, že se nebude vůbec nijak vykazovat, na co šly poskytnuté peníze z dotací, ale změna je určitě na místě," řekl s tím, že je třeba především omezit množství formalit a zaměřit se na věcnost.

Změnit by se podle něj mělo také samotné financování neziskových organizací, které by nemělo stát na jednom zdroji. Kromě prodloužení stávajících jednoletých smluv na víceleté období proto také usiluje o změnu systému dárcovství tak, aby si dárce mohl ze svého daňového základu odepsat až dvojnásobnou částku. "To je nejstabilnější zdroj příjmů, u kterého nezáleží na okolních vlivech, například na tom, která z politických stran je zrovna u vlády. Měl by se dále navýšit strop částky, kterou si mohou neziskovky vydělat, aniž by musely začít z této částky platit daně," dodal Ander.

Podle Tomáše Hradila souvisí obsáhlá byrokracie v Česku s (často oprávněnou) nedůvěrou úředníků. Vyplňování desítek formulářů, které mají za cíl prověřit, zda dotaci získá opravdu jen ta neziskovka, která vyvíjí činnost, lze podle něj nahradit užší spoluprací s nadacemi. "Ty mají největší přehled. Pomocí nich lze snadno odhalit neziskovku, o které nikdo nikdy neslyšel. Znalost terénu je
totiž naprostý základ," řekl Hradil.

Seznam účastníků kulatého stolu:

Tom Hradil - předseda Hnutí Brontosaurus
Martin Kříž - člen představenstva České rady dětí a mládeže
Roman Haken - člen Rady vlády pro nestátní neziskové organizace
Michal Ruman - sdružení Konopa, člen sítě YEE

František Laudát - poslanec za ODS, v současnosti člen kandidátky TOP 09
Jiří Jakl - vedoucí ekologické platformy ČSSD Zvonečník
Zuzana Brhobohatá - europoslankyně za ČSSD
Martin Ander - místopředseda Strany zelených
Ivona Kristiánová - odbor fondů EU Ministerstva životního prostředí

DISKUSE - KOMENTÁŘE: