Kodaň: Dohoda nebude - státy nechtějí, aby je někdo kontroloval

18. 12. 2009 - Hugo Charvát , Ekolist

Nálada v centru vyjednávání nové klimatické dohody je skeptická, vyplývá z projevů světových politiků. Jedním z velkých problémů, na kterém dohoda vázne, je přímá kontrola dodržování závazků. Tu rozvinuté země vyžadují a rozvojové země, zejména Čína, odmítají. Na summitu v Kodani se dnes sešlo 119 nejvyšších představitelů zemí světa.

„Dohody skutečně nejvíce váznou na transparentnosti a na možnosti kontrolovat dodržování závazků jednotlivých zemí,“ řekl ve vysílání České televize Bedřich Moldan, ředitel Centra pro otázky životního prostředí UK. Podle něj je ale možná lepší žádná dohoda, než právně závazná, ale slabá smlouva. „Možná tlak za rok v Mexiku bude daleko silnější, protože se stále ukazuje, že změny klimatu postupují mnohem rychleji, než jsme předpokládali,“ řekl Moldan.

Čínský premiér Wen Ťia-pao dnes v Kodani prohlásil, že Čína bude muset vyvinout velké úsilí, aby dosáhla svého klimatického cíle. „Čínský lid přijímá odpovědnost za změny klimatu a proto k cílům nepřipojujeme žádné podmínky,“ řekl dnes čínský premiér. V projevu také naznačil, že by měly zůstat platné dřívější dohody, tedy Kjótský protokol.

Snaha o odvrácení změny klimatu musí být společná celé planetě, ale každý stát by měl přispět různou měrou. „Nesmíme nikdy přehlížet historickou odpovědnost, podíl emisí na jednoho obyvatele, ani snahu rozvojových zemí o rozvoj bohatství,“ dodal Wen Ťia-pao. Podle premiéra by dohoda měla stanovit směr dlouhodobé snahy, nastavit systém finanční podpory rozvojových zemí i transferů moderních technologií, které by mohly rozvojové země využívat bezplatně.

Podle řady odborníků slib Číny, že sníží energetickou náročnost hospodářství o 40-45 % do roku 2020, v podstatě nic neznamená. Hospodářství největšího producenta emisí oxidu uhličitého na světě ale asi vzroste o více než o 40 %, takže ve skutečnosti může Čína nakonec vypouštět více emisí než dnes. Právě Čína je největší odpůrce toho, aby mezinárodní společnenství kontrolovalo reálné plnění klimatických závazků.

Pomůže jen zázrak

„Dovolte mi říct velmi otevřeně, že jsem poněkud frustrován z výsledků konference,“ prohlásil v Kodani brazilský prezident Luiz Inácio da Silva. Brazílie oznámila jako cíl do roku 2020 snížení emisí o 39 %. „Změny v zemědělském systému Brazílie budou stejně důležité, jako změny v těžkém průmyslu,“ slíbil prezident da Silva. Zavázal se také, že země zataví mýcení deštných pralesů „o značné procento do roku 2020.“ Brazílie chce také přispět nejchudším zemím částkou 67 miliard dolarů do roku 2020. "Není to lehké, ale bylo nutné, abychom ukázali zbytku svět, že pouze slovíčkařením v Kodani žádné řešení nenalezneme,“ prohlásil da Silva.

Také podle něj musí rozvinuté země brát v úvahu historii. „Peníze, které budou na stole, představují splátku za emise plynů, které vypouštěly dvě stě let země procházející průmyslovou revolucí jako první,“ řekl prezident Brazílie. Na druhou stranu by měly mít právo na rozvoj chudé země, které se celé století nerozvíjely. Také podle něj je třeba zachovat zásady Kjótského protokolu. Da Silva věří, že experti i politici jsou zodpovědnými lidmi a chtějí najít řešení. „Země, které dávají peníze, mají právo žádat transparentnost a jasná pravidla využití peněz. Rozvojové země zase chtějí udržet svoji svrchovanost,“ řekl.

Podle něj by ale bylo nesmyslné, kdyby nejdůležitější postavy politiky podepsaly list papíru jen proto, aby něco podepsaly. Když se doposud dokument nepodařilo vytvořit, pochybuje prezident Brazílie, že z nebes sestoupí anděl a zajistí politikům vůli, která jim scházela doteď. „Přesto věřím v zázraky, zázrak se může stát a chci být jeho součástí,“ prohlásil da Silva.

Nikdo nedostane všechno

„Klimatické změny jsou nebezpečím pro naše národy, nesešli bychom se tu, kdybychom to nepovažovali za problém,“ prohlásil americký prezident Barack Obama. Podle něj je hrozba klimatické změny nezpochybnitelný fakt. „Ale naše schopnost kolektivně jednat pochyby vyvolává,“ dodal. Obama prohlásil, že USA jako největší ekonomika světa a druhý největší emitor oxidu uhličitého přijímá odpovědnost za změny klimatu. Proto prý USA udávaly tón při mezinárodním vyjednávání a doma investují do obnovitelných zdrojů energie, do úsporných budov a do změny ekonomiky k více šetrné pro životní prostředí. „Jsme přesvědčeni, že když změníme způsob, jak vyrábíme a používáme energii, budeme více konkurenceschopní, a vyšší efektivita bude lepší pro naši energetickou bezpečnost,“ řekl Obama a zopakoval závazek USA o snížení emisí o 17 % do roku 2020 a o 80 % do roku 2050 oproti roku 2005. To ale znamená snížení zhruba o 4 % oproti roku 1990, což je podstatně nižší, než je závazek Evropské unie.

Podle Obamy považuje řada zemí navrhovaný rámec dohody za nedokonalý. „Žádná země ale nikdy nedostane všechno, co chce,“ prohlásil americký prezident. Ten prý chápe, že se někomu nelíbí, že by zčásti ztratil suverenitu. Podle něj ale mechanismus, který ověří dodržování závazků, nemusí nijak zasahovat do nezávislosti. Státy ale musí přesvědčit ostatní, že skutečně snižují emise a to by podle Obamy nemohlo fungovat bez přímé kontroly.Podle něj by pak nová dohoda byla jen "prázdnými slovy na papíře". Obama slíbil, že na financování pomůže rozvojovým zemím částkou 10 miliard dolarů do roku 2020 a celosvětově 100 miliard.

„Čas řečí skončil, můžeme přijmou tuto dohodu a pak na ní pracovat dál, nebo si můžeme vybrat odklad a vrátit se k hranicím, která nás oddělují dlouhá léta a budeme debatovat další měsíce, roky, desetiletí, až budou změny klimatu nezvratitelné,“ řekl dnes Barack Obama.

Zodpovědný je kapitalismus

Také Rusko je podle prezidenta Dmitrije Medveděva připraveno se zúčastnit nové dohody. Rusko oficiálně oznámilo snížení emisí CO2 o 30 miliard tun, což představuje snížení o 25 % do 2020. Rusko prý emise sníží, i když mezinárodní dohoda nevznikne, „protože je to dobré pro nás a životní prostředí,“ řekl Medveděv. Podle Jana Pretela z Českého hydrometeorologického ústavu, který na konferenci Emission Trading citoval data OSN, však Rusku v období 1990 -2007 snížilo své emise o více než 33 %. Takže snížení o 25 % do roku 2020 znamená reálně růst zhruba o 8 % oproti dnešku.

Ruský prezident také zmínil nutnost financování ochrany pralesů. Státní finance se prý mají stát podporou pro soukromé investice. Podle ruského prezidenta není globální klimatická dohoda sloganem, ale příležitostí pro zelenou ekonomiku, nová vědecká řešení, zelené investice a zelený růst. „Opatření na ochranu klimatu pomohou vyřešit globální ekonomické, ekologické i sociální cíle," řekl Medveděv a slíbil, že Rusko bude aktivní co nejvíce to půjde.

Bolivijský prezident Evo Morales na jednání prohlásil, že má obavy z toho, jak malá skupina politiků vyjednává klimatickou dohodu na poslední chvíli. „Když není žádná dohoda na nejyvšší úrovni, proč to neříct lidem,“ prohlásil Morales. Podle něj by mohly politici strávit jednáním v Kodani další řadu dní, všichni ale mají na práci důležitější věci.

„Kdo je zodpovědný,“ položil si Morales řečnickou otázku, na kterou vzápětí odpověděl: „Odpovědnost leží na kapitalistickém systému, musíme změnit kapitalistický systém.“

DISKUSE - KOMENTÁŘE: