Evropská unie potvrdila škodlivost ftalátů ve zdravotnictví
16. 10. 2007 -, Arnika/Econnect
Skutečnost, že ftalát DEHP je toxický a působí zdravotní problémy, je známá již nejméně patnáct let. Přesto je přelomovým okamžikem, že jeho škodlivost ve zdravotnických pomůckách včera uznal Vědecký výbor pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika EU ve své rozsáhlé zprávě.Ještě v roce 2002 totiž Výbor tvrdil, že množství ftalátu DEHP není třeba ve zdravotnických pomůckách omezovat, neboť není dostatek důkazů o jeho negativním působení na léčené pacienty. Výbor včera poprvé otočil. Uznání škodlivosti ftalátu ve zdravotnických pomůckách tak může poprvé v historii otevřít seriózní diskuzi o změnách zákonů a cestu k vymýcení škodlivých látek ze zdravotnictví.
Zdravotnické pomůcky vyrobené z PVC měkčeného ftalátem DEHP patří v současné době k nejrozšířenějším a nejpoužívanějším. V závěru oficiální studie se praví, že největší zdravotní rizika představuje DEHP především pro novorozené chlapce, kteří jsou s jejich pomocí léčeni. „Ftalát DEHP totiž negativně působí kromě jater a ledvin také na testikulární buňky, které ovlivňují produkci spermií. Zvýšená expozice ftalátem DEHP tak může chlapcům v pozdějším věku způsobit vážné problémy s plodností,“ uvedla vedoucí kampaně Arniky “Nehrajme si s PVC” Ing. Miroslava Jopková. Mezi další rizikové skupiny však Výbor zařadil i pomůckami léčené těhotné ženy a kojící matky, protože expozice DEHP probíhá i během těhotenství a kojení.
Podle Jopkové lze významnou část rizikových pomůcek nahradit za bezpečnější alternativy. „V České republice je několik nemocnic, které již upouštějí od používání zdravotnických pomůcek s toxickými ftaláty. Příkladem je novorozenecké oddělení ve Fakultní nemocnici v Olomouci, kde byly zdravotnické pomůcky z PVC nahrazeny z 95 %, Nemocnice na Homolce nebo dětská dialýza v ostravské nemocnici.“
Koordinátorka mezinárodní organizace Health Care Without Harm Karolína Brabcová Vědeckému výboru vyčítá, že se existencí alternativ nezabýval více: “Zpráva hodnotí pouze chemické látky, které lze používat k měkčení PVC. Nejsou zde brány v potaz žádné alternativní plasty či materiály pro výrobu zdravotnických pomůcek, kterých existuje již dnes na trhu několik stovek. Pokud by se zaměřili také na zdravotnické pomůcky z plastů, do kterých není potřeba přidávat změkčovadla, bylo by nalezeno mnoho zdravotnických pomůcek, ze kterých se neuvolňují toxické látky do těl pacientů. ”