Dobrovolníků přibývá z řad studentů i seniorů, je jich asi 10 tisíc

4. 12. 2007 -, Radio Praha / Econnect

Od roku 2003 upravuje tuto oblast v Česku zákon o dobrovolnictví, ve své době jedinečný v rámci Evropy. Nyní se pracuje na jeho novele, kterou by měla v půlce příštího roku projednat vláda. Jak řekl předseda Národního dobrovolnického centra Hestia Jiří Tošner, zákon rozlišuje krátkodobé a dlouhodobé dobrovolnictví. Pokud dobrovolník pracuje přes organizaci akreditovanou ministerstvem vnitra nejméně tři měsíce 20 hodin týdně, stát mu například hradí nemocenské pojištění. Doba, kterou stráví "dobrovolničením" se mu také započítá to doby potřebné k odchodu do důchodu i k vyplácení podpory v nezaměstnanosti.

Dobrovolnictví se využívá i jako nástroj proti nezaměstnanosti, podle Tošnera to funguje zejména na Moravě. Nezaměstnaní si díky dobrovolné práci zvyšují kvalifikaci a posilují pracovní návyky. Pokud úspěšně absolvují 40 až 60 hodin dobrovolné práce, dostanou certifikát. Zákon se naopak nevztahuje na dobrovolníky mimo akreditované organizace, kteří třeba vyjíždějí pomáhat do zahraničí na vlastní pěst.

Kdo je dobrovolník?

Dobrovolnictví je svobodně zvolená činnost, konaná ve prospěch druhých bez nároku na odměnu. Dobrovolník dává část svého času, energie a schopností ve prospěch činnosti, která je časově i obsahově vymezena. Za tuto činnost nedostává finanční odměnu, ale často nedocenitelný dobrý pocit z pomoci ostatním, získává zkušenosti a nezřídka i přátelství.

Dobročinnost provází člověka od nepaměti jako jedna z důležitých občanských ctností, které v našem "západním" světě mají kořeny v křesťanské morálce (bez ohledu na to, zda jsme věřící či ne). Na tradice křesťanské pomoci bližním navazuje síť zařízení České katolické charity, Diakonie Českobratrské církve evangelické a mnoha dalších.