WWF rozvíjí ekoturistiku a udržitelné hospodářství v srbských rezervacích

3. 8. 2006 - Pro Econnect přeložil Tomáš Tetiva, WWF/Econnect

Gornje Podunavlje se nachází podél levého břehu Dunaje, který ohraničuje maďarský národní park Danube-Drava na severu a chorvatský přírodní park Kopacki Rit na západě. Oblast přírodní rezervace je jako většina říčních niv domovem pro mnoho ptačích druhů a vyskytují se zde často např. orli běloocasí, čápi černí a volavky šedé. Biodiverzita oblasti kontrastuje s jinými částmi tohoto regionu, kde kdysi velmi rozlehlé a produktivní lužní lesy byly nyní většinou nahrazeny uniformní a sterilní monokulturou běžných stromů.

„Srbsko prochází hlubokou sociálně-politickou transformací a tradiční lesní hospodářství je stále vnímáno jako prostředek pro zajištění práce a vytváření zisku,“ řekl David Reeder, technický poradce Dunajsko-karpatského programu WWF. „Výsledkem je, že příroda trpí kvůli intenzivnímu využívání lesních zdrojů.“

Ve spolupráci s místní srbskou nevládní organizací Propeler a za podpory USAID a Evropského centra pro eko-agro turistiku (ECEAT), WWF nedávno zorganizovalo workshop s cílem, aby místní komunity dokázaly zlepšit ochranu těchto cenných lužních lesů. Prostředkem má být zavedení lepšího lesního managementu stejně jako aktivit v rámci ekoturistiky.

„Chceme rozšířit bázi investorů tím, že začleníme místní komunity do ochrany přírody a do rozhodovacích procesů, což je v Srbsku něco úplně nového,“ dodal Reeder. „Pokud se v komunitě rozvíjí ekoturistika úspěšně, zisk není jenom ekonomického druhu. Lidé také začnou znovu vnímat svoji sociální důležitost.“

WWF se v současné době zabývá projektem trvale udržitelné turistiky v obci Backi Monostor na okraji Gornje Podunavlje. Cílem projektu je propagace ekoturistiky prostřednictvím vzdělávání a marketingu a také snaha, aby turističtí operátoři porozuměli, že dobrý přírodní management má ekonomický význam. Stejně tak je cílem, aby se těchto aktivit všichni a efektivně účastnili. Dalším ziskem plynoucím z tohoto projektu bude lepší přeshraniční spolupráce v záplavových oblastech.

„Tyto země představují jednotný ekologický biotop a proto by něl být management ekosystému sjednocen, aby bylo možné chránit a obnovovat tuto jedinečnou evropskou přírodní památku,“ dodal Reeder.