Právo na krajinu - 4.-30.3., Špálova galerie
4. 3. 2005 -, Krajská umělecká asociace Karlovy Vary
Tento výstavní projekt je součástí širší kampaně iniciované s cílem rozpoutat veřejnou diskusi o ochraně volně přístupné krajiny. Na bariéry vznikající v české krajině reaguje svébytným výtvarným způsobem - objekty, instalacemi a vytvořením „předmětového prostředí“. Výstava se koná v Galerii Václava Špály, Praha 1, Národní třída 30 ve dnech 4.- 31. března 2005. Pořadatel – Krajská umělecká asociace Karlovy Vary ve spolupráci s: Galerií umění Karlovy Vary, Galerií fotografie G4 v Chebu a Ochranou fauny ČR.Výstavním projektem se organizátoři a zúčastnění autoři připojují k výzvě, kterou zveřejnila Ochrana fauny České republiky v součinnosti s Českomoravskou mysliveckou jednotou, Klubem českých turistů, Českým rybářským svazem a Českou společností ornitologickou. Více na www.pravonakrajinu.cz.
Vlastní výstavní řešení nebude mít osvětově informativní charakter! Vystavené práce mají reagovat na nastíněnou problematiku svébytným výtvarným způsobem – objekty, instalacemi a vytvořením tzv. „předmětového prostředí“ v prostorách galerie. Galerie by se měla stát v symbolické rovině jakýmsi „obchoďáčkem“ s českou krajinou. Je rozdělena na tři etáže, přičemž suterén je koncipován jako zázemí obchodu a první patro jako „metráž“, resp. second hand. Hlavní vstupní prostor galerie – přízemí bude vlastním *„hypermarketem“* *s nákupními vozíky, ve kterých nainstalují přizvaní výtvarníci svá výtvarná díla*. Měla by různými materiály a různými formami (od popisné až po abstrahované) prezentovat českou krajinu tak, jak ji vidí jednotliví autoři. Nákupní vozíky jsou nejen spojujícím výstavním prvkem a symbolem komercionalizace společnosti, ale měly by být i leitmotivem performance spojené s vernisáží.
Participující strany chtějí iniciovat veřejnou diskusi o problematice „Vzniku nových bariér v souvislosti s postupnou privatizací české krajiny“. Tato diskuse by měla otevřít oči i zdánlivě „nezainteresovaným“ lidem dříve, než dojde k neodvolatelným a nevratným změnám.
Fenomén české krajiny je specifickým potenciálem a jeho tradiční hodnota by neměla být postupně snižována nekorigovaným výkladem vlastnických práv novodobých privatizátorů. Pozvolna a dlouhodobě dochází k oplocování krajinných celků, k zákazům vstupu do soukromých lesů, rybníků, cest.
Cílem hnutí není bránit vlastníkům v uplatnění jejich práva na ochranu a zvelebování soukromého majetku. Smyslem je upozornit širokou veřejnost na všeobecný dopad nových forem vlastnictví a především apelovat na správní a výkonné orgány tak, aby vznikla vůle hledat a najít legislativní platformu pro řešení potencionálně celospolečenského problému. Za příklad by mohla sloužit právní úprava ve skandinávských zemích. Konečnou metou bude právně precizované, celospolečensky akceptovatelné a ústavou republiky deklarované “PRÁVO NA KRAJINU“.
Jan Samec
ředitel Galerie umění Karlovy Vary