Vědci varují: extrémních projevů počasí výrazně přibude
18. 11. 2011 -, Econnect
Pokud nezačneme snižovat emise skleníkových plynů, některé oblasti se stanou zcela neobyvatelnými a lidé si budou muset hledat nové domovy. K tomu se přidají častější, intenzivnější a méně předvídatelné vlny veder, sucha a záplavy, ale také stoupající hladina moří. To jsou některé ze závěrů dnes zveřejněné zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o vlivu klimatické změny na extrémní projevy počasí.První a druhá pracovní skupina IPCC zasedala společně se zástupci států tento týden v ugandském hlavním městě Kampale. Finální podoba shrnutí studie byla zveřejněna poté, co prošla podrobnou kontrolou. Zpráva shrnuje doposud nejucelenější studii o vlivu klimatické změny na extrémní projevy počasí, její plné znění bude zveřejněno v únoru.
Studie předpovídá s vysokou mírou pravděpodobnosti vlny veder v jižní Evropě, sucha v severní Africe a silnější větrné bouře v Karibiku. Události se budou objevovat nečekaně. Pokud státy nenastartují modernizaci ekonomiky a nezačnou snižovat emise, stanou se některá místa planety, především některé z ostrovů, pro lidi zcela neobyvatelnými.
Ostrovní státy jsou ohroženy nejen bouřemi, ale především zvyšováním hladiny oceánů, které vědci dokážou předpovědět s vysokou přesností. Rostoucí hladina moří přitom vede jak k erozi pobřežních oblastí, tak k k zasolování vnitrozemských vodních zdrojů a farmářské půdy. Obyvatelé postižených oblastí budou nuceni k vystěhování do jiných regionů a tlak na okolní oblasti se zvýší.
Průměrná globální teplota se od dob před průmyslovou revolucí zvýšila již o téměř 1°C. Pokud nedojde ke snižování emisí, očekává se oteplení o další 1 až 5°C do konce století. Regionální teploty se však od globálního průměru mohou značně lišit. Například rekordní teploty v létě roku 2003, které způsobily úmrtí až 70 000 lidí v Evropě, se do poloviny století mohou stát teplotami průměrnými.
S pravděpodobností přes 90 % vědci předpovídají, že extrémně teplých dní a nocí přibude, zatímco extrémně chladných ubude. Velmi pravděpodobné jsou silné deště a koncentrace srážek do kratších období. Rychlost větru tropických cyklónů a výskyt povodní se zvýší s pravděpodobností vyšší než 66 %. Se střední mírou pravděpodobnosti se zvýší vlny sucha v některých obdobích roku v dalších regionech světa.
Studie zároveň přiznává, že ne všechny extrémní projevy počasí jsou způsobeny klimatickou změnou. Stejně tak vyšší škody na životech i majetku nemusí být způsobeny pouze vyšší intenzitou a frekvencí extrémních událostí, ale i nárůstem počtu obyvatel a hodnoty jejich majetku.
Studie o 800 stránkách je syntézou tisíců nových recenzovaných vědeckých studií. Její vypracování trvalo 3 roky. Některé závěry jsou opřeny o vysokou míru jistoty, u jiných naopak autoři zdůrazňují větší podíl nejistoty, který je dán především neexistencí potřebných dat.
Barbora Hanžlová, koordinátorka Klimatické koalice, řekla: „Musíme pokračovat v podpoře čistých a inovativních řešení, která jednak podpoří ekonomiku a jednak povedou ke snížení emisí. Současně s tím je ale potřebné investovat do adaptačních opatření a naší schopnosti reagovat na nevyhnutelné události, které nás čekají. Čím pomaleji budou emise klesat, tím více finančních prostředků bude třeba vynaložit na odstraňování škod.”
Jan Doležal z Analytického centra Glopolis řekl: “Ze zprávy jasně vyplývá, že stávající opatření na ochranu klimatu jsou nedostatečná. Nedokážou zabránit nárůstu extrémních projevů počasí a jejich zničujícím dopadům. Nadcházející konference OSN o změně klimatu v Durbanu je významnou událostí, kde by představitelé států měli tyto nové vědecké poznatky vzít v úvahu a vážně se zabývat plánem, jak zajistit bezpečnost lidských společenství a ekonomik před negativními dopady změny klimatu.“