Oživení: Veřejná kontrola komunálních politiků je stále omezena
21. 7. 2011 -, Econnect/Oživení
Občanské sdružení Oživení letos opět testovalo přístup do registrů oznámení o činnostech, majetku příjmech, darech a závazcích veřejných funkcionářů spravovaných krajskými samosprávami a Magistrátem hl. m. Prahy. Cílem bylo zjistit, jak tyto evidenční orgány dodržují pravidla zákona o střetu zájmů při poskytování dálkového přístupu do registru oznámení veřejných funkcionářů, a zda se praxe zlepšila od posledního testování v r. 2009. Závěr z porovnání obou výsledků vychází jednoznačně: komunikace evidenčních orgánů se urychlila, problémy s omezeným přístupem do registrů bohužel přetrvávají.Podle zákona o střetu zájmů Oživení dne 27. června 2011 podalo žádosti u ředitelství 13 krajů a hl. m. Prahy o on-line přístup do registrů majetkových přiznání komunálních politiků. K dnešnímu dni zaslalo přístupové údaje 12 samospráv, stále nereagovali Ústecký a Středočeský kraj. Dalším dvěma krajům trvalo vyřízení přístupu déle než jeden pracovní týden. „Když srovnáme aktuální výsledky s délkou vyřizování žádostí před dvěma lety, není to tak špatné. Průměrná doba vyřízení žádostí se jednoznačně zkrátila“, konstatuje Kristýna Andrlová z Oživení.
Závažnější a stále neřešená situace panuje ve svévolném omezování časového přístupu do registrů ze strany evidenčních orgánů. Z dosud získaných přístupových údajů plyne, že v r. 2011 celkem 4 samosprávy umožňují časově neomezený přístup do registrů, oproti 5 samosprávám v r. 2009. V případech časového omezení přístupu do registrů se během 2 let navíc snížila průměrná doba přístupu z původních 5,1 dnů v r. 2009 na současných 3,8 dnů a vzrostl počet evidenčních orgánů, které omezili přístup do registru pouze na 24 hodin.
„Výsledky letošního testování ukazují, že svévolné omezování délky přístupu do registru je již ustálenou praxí mnoha evidenčních orgánů. Zákon o střetu zájmů je přitom v takových případech zcela bezzubý, jelikož otázku časového omezení přístupu do registrů vůbec neřeší. Na druhou stranu zákon nedává žádnému evidenčnímu orgánu svolení k takovému druhu omezení,“ uzavírá zjištění Andrlová.
Například omezení přístupu na pouhých 24 hodin lze jednoznačně chápat, jako hrubé porušení práva občanů nahlížet do registru a pořizovat si z něj opisy a výpisy. Markantní rozdíly v přístupu do registrů sledovaných samospráv naznačují, že jakékoli omezování v dálkovém přístupu občanů do registrů nemá žádný racionální důvod a jedná se spíše o obstrukci s cílem znepříjemnit snadný dohled nad majetkovými poměry komunálních politiků. Neblahou praxi může vyřešit pouze novelizace zákona o střetu zájmů, který by evidenčním orgánům uložil povinnost zřídit časově neomezený přístup k údajům v registrech.