AI: Firma Shell porušuje lidská práva, musí zaplatit nejméně miliardu dolarů

14. 2. 2012 -, Econnect/AI

Firma Shell je hlavní těžařskou společností v deltě řeky Niger v africké Nigérii. Své zisky přitom hromadí na úkor porušování práv místních obyvatel. Ropné úniky, k nimž v oblasti došlo, a následné chování firmy Shell po těchto událostech zanechaly tisíce lidí z delty Nigeru bez možnosti původního získávání obživy či přístupu k pitné vodě. Dětem navíc vzaly šanci na vzdělání, protože se nyní o přežití musí starat celé rodiny. Amnesty International (AI) zahajuje celosvětovou kampaň „Shell: Ropa za každou cenu“ s cílem zabránit dalšímu porušování lidských práv v Nigérii a přimět ropného giganta zaplatit nápravu situace. Kampaň AI startuje 14. února 2012, ukončena bude předáním petice firmě Shell v květnu 2012. Více informací o kampani naleznete na webové stránce www.zakazdoucenu.cz.

„Společnost Shell porušuje řadu let práva lidí v deltě Nigeru. Požadujeme, aby přijala za své chování odpovědnost, zaplatila nejméně 1 miliardu dolarů do nezávislého fondu na vyčištění zasaženého území a odškodnila jeho obyvatele,” představuje novou kampaň Mark Martin, ředitel české pobočky AI. „Lidem v Nigérii se děje bezpráví a my trváme na nápravě. Vyzýváme veřejnost, aby se k petici připojila,“ dodává.

AI zdokumentovala dva úniky ropy, ke kterým došlo v roce 2008 na území Bodo v oblasti Ogoniland v deltě Nigeru. Ropné skvrny zasáhly oblast kde žije 70 000 obyvatel, a zničily nejen okolní přírodu, ale také životy místních lidí. Britští odborníci uvádí, že při havárii uniklo až 4000 barelů (636 000 litrů) ropy denně. Firma Shell přitom podle AI nezasáhla včas. Při druhém úniku tekla ropa plných 72 dní, než se jej podařilo zlikvidovat. Situace je katastrofální nejen na území Bodo, ale v celé deltě Nigeru. Rozsah všech úniků je zde podle expertů několikanásobně větší, než rozsah havárie v Mexickém zálivu v roce 2010. Tehdy se přitom firma BP zavázala uhradit 20 miliard dolarů.

Tři roky po tragédii v africkém Bodo v Ogonilandu, kdy z porouchaných ropovodů uniklo statisíce litrů ropy, se nic nezměnilo. Společnost Shell navzdory slibům skvrny nevyčistila a neposkytla místním odpovídající náhrady. Ti ji proto na začátku roku 2011 zažalovali, na verdikt soudu se však stále čeká. „Firma Shell nezabránila šíření ropných skvrn včas a její nezájem o vyčištění území zničil život tisícům lidí v oblasti Bodo. Je to katastrofa, která se vůbec neměla stát. Kvůli nečinnosti Shellu ale pokračuje dodnes,” uvedl Mark Martin.

Program životního prostředí při OSN zjistil, že míra znečištění je tak vysoká, že bude trvat více než 25 let, aby se Ogoniland zotavil. OSN doporučila zřídit Fond na regeneraci životního prostředí s počátečním vkladem 1 miliardy amerických dolarů a s dalšími následnými vklady. AI požaduje tuto částku právě po Shellu, největší těžařské společnosti v regionu. Zisk společnosti Shell se v roce 2010 zdvojnásobil z 9,8 miliard na 18,6 miliard dolarů. Jako kompenzaci za veškeré ropné úniky nabídla firma 70 000 lidí z oblasti Bodo jen 50 pytlů rýže, 50 pytlů fazolí, 50 krabic mléka, cukru a rajčat a 50 krabic oleje.

Firma Shell je příkladem nadnárodní korporace, které současný legislativní systém umožňuje porušovat lidská práva zcela bez postihu. Proto Amnesty International v rámci kampaně Byznys a lidská práva (pod níž spadá i kampaň Shell: ropa za každou cenu) usiluje o změnu evropské legislativy tak, aby zákony přiměly nadnárodní korporace a jejich dceřiné společnosti odpovědně garantovat dodržování lidských práv. Firmy by tudíž měly zveřejňovat informace o vlivu svého působení na lidská práva a stanovit jasná opatření proti jejich porušování. Oběti případných porušování musí mít přístup k evropským soudům.

PŘÍBĚHY LIDÍ Z OBLASTI BODO

Agava Sunday je rybář, který kdysi chodil lovit právě do zátoky Bodo. Rybaření bylo pro něj a jeho rodinu jediným zdrojem příjmu. V důsledku ropného úniku v roce 2008 v řece vyhynuly všechny ryby. Za úlovkem proto musel vyjíždět na moře. Cesta mu ale zabírala hodně času a na příjmy z rybaření se tak již nemohl spolehnout. Nakonec musel přijmout práci v oblasti stavebnictví. Nemá však potřebné vzdělání a tak se mu zakázky nehrnou. Životni úroveň jeho samého i jeho rodiny se výrazně snížila.

Celia a Emmanuel Kuru jsou manželé se dvěma dětmi. Emmanuel je rybář, Celia sbírá korýše. V důsledku úniku ropy v roce 2008 musí chodit rybařit mnohem dál, než dřív. Dramaticky se také kleslo množství ryb a korýšů, které nachytají. Jejich příjmy se natolik snížily, že jejich děti musely přestat chodit do školy a začít pracovat.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: