Fair Trade – spravedlivý obchod

5. 5. 2003 -, Econnect

I přesto, že otázky rozvojové problematiky jsou v České republice na okraji zájmu společnosti i médií, existují i u nás skupinky lidí, které se o pomoc nejchudším zemím naší planety aktivně zajímají, nebo se na ní i aktivně podílejí. Jednou z rozšířených činností je i zřizování a provoz obchůdků jednoho světa. Tyto, většinou malé krámky, se orientují na dovoz a prodej zboží v rámci takzvaného Fair Trade – spravedlivého obchodu.

Co je spravedlivý obchod

Spravedlivý obchod je jednou z těch aktivit, které se snaží pomáhat lidem v místě, kde žijí, tím, že jim umožňuje vyvážet jejich výrobky a produkci do bohatých zemí. Při nákupu a vývozu se dbá na to, aby výrobce, vývozce a konečný prodejce byli v rovném postavení a spravedlivě se dělili o zisk. Ve skutečnosti je to tak, že většina prodejců hradí z prodeje zboží Fair Trade pouze náklady a mnohdy pracují jako dobrovolníci. V rámci Fair Trade se může prodávat pouze zboží a komodity, při jejichž výrobě byly dodržovány pracovní standardy dle Mezinárodního úřadu práce OSN (ILO).

Vznik a rozvoj

Dnes již i u nás lidé vědí o nelidských podmínkách, za kterých se ve třetím světě vyráběly a mnohdy ještě vyrábí značkové výrobky renomovaných firem. Stále je však dost lidí, kterým nevadí, že svůdné šaty od známého návrháře či sportovní obuv, s níž se tak báječně běhá, vyráběly negramotné děti, které neznají nic jiného než fabriku, kde usínají pod špinavými mašinami.

V šedesátých letech si pár aktivistů řeklo, že musí existovat alternativa. Byli to většinou lidé, kteří se aktivně zabývali rozvojovou pomocí a spoluprací. Zpočátku lidé, kteří přiváželi pomoc či pracovali v rozvojových zemích nejen dováželi, ale také začali vyvážet zboží. Nejprve se toto zboží prodávalo mezi podporovateli rozvojových projektů a peníze sloužily na další činnost. Později, když se výrobky staly populárními, je začali nabízet i širší veřejnosti. V té době se jednalo především o drobné rukodělné produkty drobných řemeslníků – sošky, ozdoby, oděvy.

V sedmdesátých letech postupně vznikaly v řadě rozvinutých zemích rozvojové projekty, které se soustředily na dovoz takovéhoto zboží a jeho následný prodej. Cílem bylo dát drobným výrobcům v chudých zemích udržitelnou možnost obživy za spravedlivých podmínek. Na západě začaly vznikat velkoobchodní společnosti, které zboží kupovaly a dovážely. Zároveň s tím vznikaly sítě obchodů, které se na prodej tohoto zboží orientovaly pod tehdy oblíbeným jménem – obchod třetího světa. Tak dostal Fair Trade svou strukturovanou podobu. Byly podporovány výroby drobných družstev, velká pozornost se věnovala ženám, jejichž produkce je obvykle na trhu silně znevýhodněna. K výrobkům jsou tištěny informační materiály, z nichž se kupující může ve stručnosti dozvědět něco o zemi původu i o výrobci.

Od výrobků ke komoditám

Postupem času si pracovníci Fair Trade Organizací (FTO) začali více všímat také problémů na trhu s komoditami, které se zpočátku jevily jako příliš velké sousto. Podnětem se nepochybně stala rostoucí krize na trhu kávou.

Káva je po ropě druhou nejobchodovanější komoditou. Jako taková se stala také předmětem zájmu západních vládní rozvojových agentur, především pak USAID. Ta investovala mnoho milionů do rozvoje pěstování kávy v Latinské Americe. Výsledkem bylo masivní odlesňování, zvětšování pěstebních ploch a používání pesticidů zamořujících půdu i vodu. Nárůst produkce kávy způsobil tlak na ceny a tak, aby se zabránilo kolapsu výroby, byl uzavřen International Coffee Agreement, který garantoval minimální ceny na burze. Přesto začala produkce kávy pomalu kolabovat, protože obchodníci tlačili nákupní ceny od výrobců dolů. Nakonec celá dohoda zkolabovala a v roce 1989 minimální ceny kávy padly. To byl konec pro mnoho farmářů, jimž nakonec nezbylo nic jiného, než přejít k pěstování drog.

FTO se od počátku osmdesátých let snažily podporovat družstva malopěstitelů kávy. Začarovaný kruh úvěrů a pozdních plateb vyřešily platbami předem a garancí odběru celé produkce. V oblastech, kde jsou odběrateli kávy FTO, stále roste životní úroveň komunity, zvyšuje se gramotnost a zlepšují se komunální služby.

Po kávě přišel na řadu čaj, kakao, rýže, banány, výrobky přírodní medicíny, kosmetiky a podobně.

Z malých obchůdků do supermarketů

Popularita výrobků Fair Trade rychle rostla a sítě obchůdků třetího světa, postupně přejmenované na obchůdky jednoho světa, ani prodeje v kostelech či na dobročinných akcích nestačily uspokojit poptávku. FTO začaly jednat s distributory, zda by neměli zájem nakupovat zboží vyrobené a dovezené v rámci spravedlivého obchodu. Jednání se vedla i se zástupci velkých prodejních řetězců. Jelikož popularita spravedlivého obchodu rostla a stoupalo znechucení spotřebitelů nad otřesnými praktikami některých nadnárodních společností v zemích třetího světa, rozhodly se některé společnosti zařadit Fair Trade výrobky do svého sortimentu. Dokonce i takové řetězce jako Globus, Rewe, Edeka a další mají v zemích EU Fair Trade kávu, čaj a kakao ve svém sortimentu.

Fair Trade jako ochranná známka

S rozšířením poptávky po Fair Trade produktech a zvýšením počtu prodejců pracujících na čistě komerčních principech se ukázalo nezbytným, aby všechny Fair Trade výrobky byly označeny jednotnou známkou. Bylo tedy třeba sjednotit etikety používané v různých zemích různými společnostmi a také se domluvit na pravidlech, podle nichž budou tyto etikety přidělovány. Za tím účelem byla založena Fairtrade Labelling Organizations International (FLOI). Toto sdružení vysílá své inspektory k výrobcům, kteří na spravedlivém obchodě participují, nebo se jej chtějí zúčastnit.

Značky FAIRTRADE pro potraviny a koberce   Bez tohoto označení hrozí, že jsou koberce vyráběny dětmi ve špatných podmínkách

Aby výrobce dostal známku FAIRTRADE musí splňovat podmínky FLOI - mezi ně patří především naplňování standardů ILO, rovné podmínky mužů a žen, spravedlivá mzda, ekologicky nezávadná výroba či pěstování.
Známku FAIRTRADE akceptují všichni prodejci, kteří se na spravedlivém obchodě podílejí.

Spravedlivý obchod dnes představuje sice malou, ale stále rostoucí položku celosvětového obchodu. Navíc přináší prospěch jeho účastníkům a společenstvím v málo rozvinutých zemích:

Participujícím rodinám dává možnost výdělku na základě jejich vlastních schopností, a umožňuje jim tak zlepšovat životní podmínky jejich vlastními silami. Zajišťuje bezpečné a přiměřené pracovní podmínky

Zajišťuje rovné podmínky zaměstnání a spravedlivé mzdy

Odstraňuje dětskou práci a zaměstnancům umožňuje participovat na rozhodování

Pomáhá chudým rozvíjet jejich vlastní aktivity, pracovní dovednosti a zvyšovat jejich schopnosti při vytváření vlastních podnikatelských aktivit

Ve svých důsledcích zlepšuje zdravotní péči, základní vzdělávání, podmínky bydlení i přístup k nezávadné vodě

Spotřebitelům pak dává jistotu nákupu výrobků, kterými není ničena příroda, které jsou zdravotně nezávadné a šetří přírodní zdroje

Eticky a esteticky následně pomáhá zvyšovat povědomí o problémech chudých částí naší planety a lidem z bohatých zemí dává možnost se tím nejjednodušším způsobem – uvědomělou spotřebou - podílet na jejich rozvoji.

DISKUSE - KOMENTÁŘE:

27. 3. 2008

www.fair-trade.czhonza