Nesouhlas s výstavbou plavebního stupně Přelouč sílí

11. 4. 2007 -, EPS / Děti Země / Econnect

-foto-

Správa CHKO Kokořínsko posuzovala záměr z hlediska ohrožení druhů, chráněných podle práva Evropských společenství. Úředníci došli po podrobném zkoumání k závěru, že o nákladní dopravu na Labi nebude ze strany firem téměř žádný zájem. Zničení největší populace modrásků očkovaných v Čechách by tak bylo zcela neodůvodněným poškozováním přírodního bohatství. Modrásek očkovaný je přitom jedním z nejohroženějších druhů motýlů. V roce 1994 se v ČR vyskytoval na 67 lokalitách. Dnes již jen na 20 lokalitách. V některých zemích západní Evropy zcela vyhynul a podnikají se nákladné pokusy o jeho reintrodukci.

Fakticky tak potvrdili obavy, které již dříve vyjádřilo Ministerstvo dopravy a spojů ČR v důvodové zprávě k Programu podpory rozvoje vodní dopravy v ČR do roku 2005 či Nevyšší kontrolní úřad, v jehož zprávě se uvádí: "investiční rizika nachází NKÚ především u navrhovaných úprav na dolním Labi, kde zvýšení nákladů a prodloužení doby realizace snížilo společensko-ekonomickou návratnost na minimum (dle výpočtů NKÚ kleslo aktualizované IRR na nulovou hodnotu). Rizika dalších, zejména časových komplikací mohou vyplynout ze zákonných postojů míst, která se zabývají problematikou životního prostředí."

Nevládní organizace se obrátily na Ředitelství vodních cest ČR a společnost SKANSKA, aby ukončily přípravu této stavby a tím i další plýtvání prostředků státu. "Rozhodnutí potvrdila náš předpoklad, že splavnění dvaceti kilometrů řeky nezvýší významně zájem o lodní dopravu. Není tedy splněna podmínka veřejného zájmu, která by odůvodnila zničení unikátního kousku polabské přírody," řekl Miroslav Patrik ze sdružení Děti Země a dodal: "o možnost přepravovat náklady po Labi až do plánovaného přístavu v Pardubicích projevila ze čtrnácti největších firem na Pardubicku zájem jen jedna." Mgr. Pavel Doucha z Ekologického právní servisu komentoval situaci: "Další výdaje jsou v této chvíli mrháním státních prostředků na něco, co se s největší pravděpodobností nikdy neuskuteční."

O rozhodnutí ministra Bursíka environmentální organizace informovaly rovněž švédské ústředí koncernu SKANSKA, jehož odnož v ČR získala největší část státní zakázky na stavbu plavebního stupně. "Jsme zvědavi, jak se nyní společnost zdůrazňující své ohledy k životnímu prostředí postaví k realizaci stavby v rozporu s požadavky českého i evropského práva ochrany přírody. Na náš první apel ředitel koncernu reagoval vyhýbavě", řekl Doucha.

Přímo v lokalitě budoucí stavby probíhá již několik let tzv. biologický výzkum, jehož cílem je vybudovat nová stanoviště pro ohrožené druhy, jako náhradu za zničení původních. V případě chráněných druhů modrásků se však tato snaha, vzhledem k jejich komplikovanému životnímu cyklu, míjí účinkem. To vyplývá z průběžných zpráv týmu biologů, které si Ředitelství za tímto účelem najalo. Ve Výroční zprávě o výsledcích biologického průzkumu lokality Nového plavebního kanálu Přelouč (výsledky za období leden 2006 -- listopad 2006) se např. uvádí, že populace modrásků očkovaných na nově vytvořených náhradních lokalitách stagnovala, nebo došlo k jejímu poklesu. To znamená, že stavbou kanálu by s největší pravděpodobností zanikla lokalita s největším výskytem modrásků očkovaných v Čechách.