Známé oděvní značky stále prodávají džínsy, které zabíjí
30. 3. 2012 -, Econnect/NaZemi
Džínsy známých značek jako H & M, Levi´s, Lee, Diesel, Esprit, Zara či C&A, které běžně kupují i čeští spotřebitelé, jsou stále bělené metodou pískování. Ta se používá k dosažení módního obnošeného vzhledu džín. Děje se tak navzdory tomu, že většina známých značek se v letech 2010 a 2011 zavázala, že tuto metodu již nebude využívat. Dělníci textilních továren jsou tak nadále vystaveni riziku smrtelného plicního onemocnění, které jemný písek způsobuje. Ukázal to včera zveřejněný výzkum britské organizace Clean Clothes Campaign, jenž proběhl mezi dělníky 9 velkých oděvních továren v Bangladéši.„Je šokující, že téměř deset let poté, co se v Turecku ukázalo, že pískování způsobuje neléčitelné plicní onemocnění zvané silikóza, jsou pracovníci v jiných částech světa stále nuceni riskovat svůj život při využívání této metody,“ uvedla k závěrům výzkumu Anna Lazorová z české nevládní organizace NaZemi, která se v roce 2010 připojila k manifestu Clean Clothes Campaign (CCC) za zákaz pískování.
Dotazovaní pracovníci trpěli dýchacími potížemi a neustálým kašlem. Řada jejich kolegů již vážně onemocněla. Byli nuceni pracovat 12 hodin denně v prašných a špatně větraných místnostech bez vhodných ochranných pomůcek.
„Firmy sice provádějí v továrnách audity. Ty jsou však dopředu ohlášené a továrny se na ně připraví. Téměř 90 % dotazovaných dělníků uvedlo, že před návštěvou auditorů dochází v továrně vždy k úpravě podmínek,“ sdělila Anna Lazorová z NaZemi. Dělníci rovněž uváděli, že pískování se provádí v noci, aby zůstalo ukryto před zraky inspektorů či auditorů. Z výzkumu dále vyplynulo, že při naprosté většině auditů s dělníky nikdo nehovoří. A že žádný audit se nezaměřoval přímo na problematiku pískování.
Majitel jedné z továren uvedl, že aby uspokojili zadavatele, museli i navzdory zákazu pískování tuto metodu využívat. Ať už kvůli splnění krátkých dodacích lhůt nebo nárokům zadavatelů na požadovaný vzhled džín.
Ročně je na světě vyprodukováno přibližně 5 miliard džínsů. Trend „obnošených“ džínsů se objevuje zhruba od osmdesátých let 20. století, popularita tohoto trendu stoupla zejména v posledním desetiletí. Jiné metody jako například laserová technika jsou bezpečnější, avšak mnohem dražší.
CCC společně s NaZemi a dalšími partnery nyní vyzývají jednotlivé značky, aby přijaly další opatření, která by vedla ke skutečnému ukončení používání metody pískování. Apelují také na vlády členských států EU, aby zakázaly dovoz výrobků, při jejichž výrobě bylo pískování využito.
Pískování je metoda využívaná k dosažení módního efektu „opotřebených“ džínsů. Ruční či mechanické pískování způsobuje u dělníků neléčitelné plicní onemocnění zvané silikóza. Turecká vláda zakázala používání pískování v roce 2009 poté, co vedlo ke smrti 52 tureckých pracovníků textilních továren. Od té doby byla výroba přesunuta do jiných zemí jako například Bangladéše, Číny, Pákistánu či Egypta. Manuální pískování křemenným pískem bylo zakázáno v Evropském hospodářském prostoru již v roce 1966 právě v důsledku závažných zdravotních rizik.
Kampaň Ušili to na nás! se v prosinci 2010 připojila ke společnému manifestu Turkish Solidarity Committee of Sandblasting Laborers a mezinárodní organizace Clean Clothes Campaign. Manifest vyzýval oděvní firmy, aby zastavily výrobu a prodej takto upravených džínsů. Koalice organizací prostřednictvím uvedeného manifestu a za podpory spotřebitelů tlačila na firmy, aby přebraly odpovědnost a zakázaly techniku pískování ve svém dodavatelském řetězci. Řada firem zákaz sice veřejně deklarovala, fakticky je však pískování stále využívanou metodou.
Kampaň Ušili to na nás! si klade za cíl zlepšovat pracovní i životní podmínky dělníků v rozvojových zemích, ze kterých pochází většina našeho oblečení. Dbá proto na to, aby veřejnost dostávala dostatek informací o podmínkách, jež při výrobě tohoto spotřebního zboží panují. Snaží se docílit, aby se spotřebitelé zajímali o původ svého oblečení a svou nákupní sílu používali cíleně a pozitivně. Se zázemím zájmu spotřebitelů pak míří na změnu přístupu oděvních firem a obchodníků s tímto zbožím. Snaží se rovněž přispět k takovým legislativním změnám, které by na tyto firmy kladly větší odpovědnost za původ jimi prodávaného zboží. www.usilitonanas.cz
NaZemi – společnost pro fair trade prosazuje globální rozvojové vzdělávání do škol i mimo ně, zasazuje se o zodpovědnost firem v jejich dodavatelském řetězci a propaguje fair trade jako účinnou podporu chudým pěstitelům a řemeslníkům z rozvojových zemí. Do 1. dubna 2011 existovala pod názvem Společnost pro Fair Trade. www.nazemi.cz
NaZemi vede společně s Ekologickým právním servisem, Amnesty International a dalšími 250 organizacemi z celé Evropy kampaň Byznys a lidská práva. Jejím cílem je změna evropského práva tak, aby nadnárodní společnosti byly povinny vyvarovat se porušování lidských práv. www.zakazdoucenu.cz