Plošné sledování elektronické komunikace policii při objasňování kriminality nechybí, vláda ho přesto chce zavést znovu

29. 5. 2012 -, Econnect/Iuridicum Remedium

Operátoři už více než rok neuchovávají plošně pro potřeby policie data o elektronické komunikaci , která policie považovala za klíčová při vyšetřování
kriminality. Přesto došlo meziročně ke zvýšení objasněnosti kriminality. Ochránci soukromí jsou proto toho názoru, že není třeba plošně monitorovat
elektronickou komunikaci lidí. O znovuzavedení uchovávání údajů přitom v současnosti jedná poslanecká sněmovna.

O zrušení povinnosti operátorů uchovávat provozní a lokalizační údaje o elektronické komunikaci každého z nás pro potřeby policie a dalších oprávněných
orgánů rozhodl Ústavní soud v březnu 2011 na základě stížnosti sepsané občanským sdružením Iuridicum Remedium (IuRe) a podpořené 52 poslanci. Policie
tak může v současné době využívat pouze údaje, které jsou uchovávány k jiným účelům, například vyúčtování služeb.

"Před rozhodnutím Ústavního soudu jsme byli skutečnými evropskými přeborníky v počtu policejních žádostí o poskytnutí těchto údajů. Jen v prvních třech
měsících roku 2011, tedy těsně před rozhodnutím Ústavního soudu, policie o tyto údaje zažádala v trestním řízení v celkem 29 661 případech. Některé z těchto
žádostí byly přitom vícenásobné, například směřovaly na všechny tři telefonní operátory, takže zpět dorazilo celkem 61 698 odpovědí s datovými soubory,"
uvádí právník IuRe Jan Vobořil s tím, že v prvních třech měsících roku 2012 bylo zasláno pouze 2240 žádostí, na něž dorazilo 2980 odpovědí, tedy více než
desetkrát méně žádostí a dvacetkrát méně odpovědí. IuRe si data vyžádalo dotazem na Útvar zvláštních činností Policie ČR.

"Je zajímavé, že takto velký propad počtu žádostí neměl prakticky žádný vliv na objasněnost trestných činů. Podle policejních statistik za období roku 2010,
kdy po celou dobu operátoři data uchovávali a policie je hojně využívala a statistik za rok 2011, kdy už tak po většinu roku po rozhodnutí Ústavního soudu
nečinili a nastal zásadní pokles počtu žádostí o údaje, došlo meziročně v ČR dokonce ke zvýšení objasněnosti kriminality z 37,55 na 38,54 procenta.
Statistiky tedy nijak nepotvrzují tvrzení policie, že se jedná o v podstatě nepostradatelný nástroj její činnosti, jehož oslabení mělo mít závažný dopad na
její práci. Je evidentní, že policie má stále dostatečné nástroje k vyšetřování kriminality bez toho, aby byly plošně uchovávány údaje o komunikaci všech
občanů," dodal Vobořil.

V současné době Poslanecká sněmovna projednává návrh novely zákona o elektronických komunikacích, která má povinnost operátorů data uchovávat znovu
zavést a implementovat tak evropskou směrnici. IuRe poslalo poslancům své připomínky k návrhu, který považuje za problematický. V některých oblastech
jako je třeba oprávnění policie vyžadovat tyto údaje v případě pátrání po hledaných a pohřešovaných osobách mimo trestní řízení chybí záruky proti
zneužívání. "To, že si je toho vědoma i policie sama nám potvrdili i zástupci Útvaru zvláštních činností, kteří podle svých slov usilovali o změnu těchto
zneužitelných pravomocí. Řešení tohoto problému ale blokuje Ministerstvo vnitra," dodal Vobořil.

"Za vůbec nejlepší řešení bychom považovali současný návrh vůbec nepřijímat nebo přijmout pouze zpřísnění možností údaje využívat, ale nikoli povinnost
operátorů je uchovávat pro potřeby policie a dalších orgán. Evropa očekává v nejbližší době rozhodnutí Evropského soudního dvora, který bude posuzovat zda
vůbec je plošné uchovávání údajů vyžadované směrnicí slučitelné se základním právem na ochranu soukromí. Zároveň Evropská komise směrnici přepracovává. V Německu, kde Ústavní soud úpravu zrušil v roce 2010 to vypadá, že implementace směrnice právě pro její masivní dopad do práv občanů i přes hrozbu sankcí vůbec nebude provedena s odkazem na neústavnost směrnice. Doufáme, že naši zákonodárci v sobě najdou dostatek odvahy a zdravého rozumu a tento zbytečný nástroj s velikými dopady do našeho soukromí také odmítnou," uzavřel Vobořil.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: