Festival 4+4 dny v pohybu: Jak zatančit konflikt na Blízkém východě, teroristu z RAF, plavání nebo dialog Michela Foucaulta s Noamem Chomskym

29. 8. 2012 -, Econnect

17. ročník mezinárodního festivalu současného umění 4+4 dny v pohybu proběhne v Praze od 26. října do 3. listopadu. Devět dnů plných kulturního adrenalinu nabídne divákům inovativní, progresivní a často provokující umělecké projekty – divadelní a taneční představení, happeningy, výstavy, instalace, projekce i videoart. Všechny mají jedno společné: vytrhnou návštěvníky z proudu všedního dne a přiblíží je k tomu, co se děje zajímavého a aktuálního v současné době jak ve světě, tak i u nás. V rámci divadelní části, která se letos zaměří především na současný tanec, vystoupí soubory a umělci z Izraele, Polska, Německa, Francie, Belgie, USA a Slovenska v prostorách Divadla Archa, La Fabriky, Studia Alta, divadla Alfred ve dvoře a v Experimentálním prostoru NoD Roxy.

„Zpočátku to nebyl plán, ale později již ano, že jsme po mnoha letech opět pozvali umělce reprezentující současný zahraniční tanec,“ říká dramaturg Pavel Štorek. Festival tak letos ozdobí řada pozoruhodných choreografií, které nabídnou jak reflexi aktuálních témat, tak i uvolnění a humor.

„Festival letos zahájíme jedním z nejpůsobivějších tanečných sól posledních sezón – choreografií It’s going to get worse and worse and worse, my friend,“ uvádí Pavel Štorek. Belgická tanečnice a choreografka Lisbeth Gruwez v tomto díle naznačuje směr, kam by se mohl současný tanec v budoucnosti ubírat. „Intimní vzrušující sólo překvapuje svoji naprostou originalitou, nepřipomíná nic, co odborná i laická veřejnost dosud viděla,“ doplňuje Štorek.
Vůbec poprvé do České republiky přijede slavný izraelský soubor Niv Sheinfeld & Oren Laor, který v dokonalé choreografii Ship of Fools rekonstruuje absurditu izraelské reality. „V divácích dokáže vyvolat mrazivé nepříjemné pocity vleklého konfliktu na Blízkém východě. Zároveň je ale pobaví alegorií jevištního zpracování,“ líčí Pavel Štorek.

Jeden z nejvšestrannějších berlínských tvůrců a tanečníků Christoph Winkler vytvořil v choreografii BAADER – Choreographie einer Radikalisierung tanečně - divadelní portrét německého teroristy Andrease Baaderea ze skupiny RAF.

Polka Justyna Jaslowska, která vystudovala sociologii a psychoterapii, vychází naopak v díle Art of Swimming z mnohaleté analýzy plaveckého pohybu a pocitu člověka v neohraničeném prostoru.

Newyorská multimediální umělkyně Annie Dorsen vytvořila v představení Hello Hi There dialog mezi dvěma speciálně vyvinutými „chatboxy“: každý večer hrají tyto počítačové programy navržené pro mimickou konverzaci naživo nový text, jako kdyby to byla improvizace. „Inspirovala se známou televizní debatou ze sedmdesátých let mezi filozofem Michelem Foucaultem a lingvistou a aktivistou Noamem Chomsky. Díky tomu můžeme sledovat, jaký myšlenkový svět vznikne, když se dva počítače začnou bavit o lidské povaze,“ vysvětluje Pavel Štorek.

Vysavač, dvě lehátka, několik nástrojů a fotbalové, tenisové a volejbalové míče - to jsou hlavní rekvizity představení Cheval, které francouzský video umělec a performer Antoine Defoort s krajanem Julienem Fournetem při svých bláznivých dobrodružstvích používá velmi zvláštním způsobem - kytary fungují jako tenisové rakety, na zobcové flétny se hraje nosem…

Vedle, ale ne daleko od tance v širším slova smyslu, stojí (i leží) belgický umělec Diederik Peeters, který v představení Red Herring nabízí unikátní divadelní zpracování tématu samoty, opuštění a nudy a výsledek mnohdy připomíná meditační projekty Petra Nikla či excelentní grotesku Bustera Keatona.

Slovenští Debris Company na festivalu uvedou taneční sólo Soliloquoy, které je krátkou jevištní adaptací poslední kapitoly světoznámého románu Jamesa Joycea Odysea.

Uvedený tanečně - divadelní program doplní tradiční druhá, neméně důležitá, část Místa činu, která se zaměřuje na současné výtvarné umění, site-specific projekty, happeningy, hudbu. Jejím „domovem“ se stane netradiční a nevyužívaný prostor v centru Prahy.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: