Vysvědčení vlády: špinavé ovzduší, horší kontrola znečišťovatelů, plýtvání zdroji a státními prostředky
12. 7. 2013 -, Econnect/Zelený kruh
V ochraně životního prostředí vláda premiéra Nečase selhala. Výsledkem vlády je špinavé ovzduší, nízká recyklace, nevyužité evropské miliardy, omezení kontroly znečišťovatelů, rušení služeb pro turisty v národních parcích a dosud nepotrestané porušování zákonů úředníky. Vláda splnila pouhé tři ze šedesáti devíti konkrétních návrhů na ochranu zdraví a kvality života občanů, které pro zlepšení našeho prostředí požadovali odborníci z neziskových ekologických organizací.Soubor návrhů a doporučení předala Asociace ekologických organizací Zelený kruh politickým stranám v lednu 2010. Konečný stav naplnění těchto cílů se ovšem téměř neliší od toho, který Zelený kruh hodnotil v polovině vládnutí: zeje prázdnotou. Vláda za celou dobu pro lepší prostředí lidí neudělala téměř nic. Z navržených opatření vláda prokazatelně splnila pouze zavedení podpory výroby obnovitelného tepla, zvýšení poplatků za zábory orné půdy a zrušení komunistických paragrafů o konfiskaci domů kvůli těžbě.Podařilo se jí v malé míře obnovit Zelenou úsporám.
Vláda umožnila další etapu živelného kácení veřejné zeleně i nezákonné zásahy do nejvzácnější přírody v jádru Národního parku Šumava.
Nepokusila se snížit hluk ve městech a nezabránila ani rušivým jízdám kamionů přes obce a vesnice.
Nedokázala vůči znečišťovatelům prosadit odpovídající poplatky za škodliviny, což vyvažuje některé její nesporně dobré kroky – například zavedení nízkoemisních zón.
Desítky miliard korun ve formě takzvaných emisních povolenek vláda věnovala bohatým energetickým společnostem zdarma. Prodejem emisních povolenek přitom mohla podpořit snížení účtů rodin za
vytápění v domácnostech.
Ministerstvo životního prostředí neustále odkládalo předložení nové odpadové legislativy a politiky, které by posílily recyklaci. Pomohlo tak skládkařům a spalovnám pokračovat v plýtvání surovinami i v obcházení zákona.
Drastické rozpočtové škrty zásadně omezily státní kontrolu znečišťovatelů, služby pro turisty v chráněných územích či protismogovou a protipovodňovou předpověď. Tomáš Chalupa byl Zeleným kruhem vyhodnocený jako nejhorší český ministr životního prostředí.
Návrh nové surovinové politiky obsahoval zrušení územních limitů těžby hnědého uhlí, přípravu těžby černého uhlí pod Beskydami, otevření nových uranových dolů na Jihlavsku, obnovu těžby uranu na Liberecku chemickým loužením, či omezení možnosti občanů vyjádřit se k otevření dolu v sousedství.
Návrh nové energetické politiky zase chtěl zastavit podporu obnovitelných zdrojů elektřiny a naopak zavést další dotace pro jadernou elektřinu v odhadované výši stamiliard korun. Ministr Kuba požadoval také opětovné zavedení vyvlastňování kvůli těžbě. Schvalování těchto – pro české hospodářství i životní prostředí zničujících – záměrů nakonec vláda nedokončila.
Daniel Vondrouš, expert na ekologickou politiku, říká: „Nečasova vláda nechránila zdraví lidí, ale byznys znečišťovatelů. Děravý zákon o ovzduší odpouští poplatky těm nejšpinavějším firmám. Vládní bojkot nové odpadové legislativy umožnil skládkařům další tři roky plýtvat surovinami. Omezení státní kontroly umožnilo znečišťovatelům beztrestně porušovat zákony.“
Júlia Sokolovičová, ředitelka Zeleného kruhu, uvádí: „Tato vláda odsunula ochranu životního prostředí na poslední místo s tím, že si ji nemůžeme dovolit. Opravdu? A jak dlouho si ji ještě nebudeme moci dovolit? Z výčtu prohřešků je bohužel jasné, že spíše než o úspory šlo o politickou nevůli a ignoranci ke kvalitě života občanů. Odcházející vláda fakticky disponovala dvěma ministerstvy průmyslu a ani jedním ministerstvem životního prostředí.“