Občanská sdružení se kvůli mrakodrapům na Pankráci obrátila na UNESCO

1. 3. 2006 - Marek Jehlička, Arnika - Centrum pro podporu občanů

Česká republika porušuje závazky, které dala organizaci UNESCO při zápisu Prahy na seznam světového kulturního dědictví. Tvrdí to Arnika, Ateliér pro životní prostředí, Občanská iniciativa Pankráce a několik dalších občanských sdružení, která podala stížnost směřující v této chvíli do centrály UNESCO (1). Poukazují v ní na projekt „City“ (2) developerské společnosti ECM, který předpokládá výstavbu dvou nových mrakodrapů na Pankrácké pláni, v ochranném pásmu Pražské památkové rezervace. Mrakodrapy by mohly podle občanských sdružení vést k vyškrtnutí Prahy ze seznamu UNESCO a ohrožení mezinárodní reputace České republiky. Tuto obavu sdílejí i odborníci na památkovou péči.

„Jedním z důvodů, proč byla Praha zapsána do seznamu světového kulturního dědictví, je zachovalé historické panorama. Zatímco převážné většině evropských metropolí dominují novostavby ze skla a betonu, Praha je i po staletích městem věží,“ říká Martin Skalský, vedoucí Centra pro podporu občanů sdružení Arnika. „Podle mezinárodní úmluvy je Česká republika povinna s centrálou UNESCO konzultovat všechny projekty, které by mohly panorama Prahy změnit. To se v případě mrakodrapů nestalo. Přípravy pankráckého projektu „City“ probíhají zcela v tichosti. Proto jsme považovali za nezbytné infomovat pařížskou centrálu UNESCO o hrozící devastaci identity našeho města,“ vysvětluje Skalský.

Podle Doc. Josefa Štulce, prezidenta české sekce Mezinárodní rady památek a sídel (ICOMOS) a donedávna hlavního konzervátora Národního památkového ústavu, je hrozba vyškrtnutí Prahy z UNESCO pro Českou republiku velmi vážná. „Nedávno čelila podobnému mezinárodnímu skandálu Vídeň (3). Město žádalo o zápis na listinu UNESCO a zároveň povolilo výstavbu výškových budov u nádraží Wien Mitte. Radnice musela vynaložit velké finanční prostředky na kompenzaci investorů a zrušení projektu. Teprve pak Výbor pro světové dědictví souhlasil s udělením statutu památky UNESCO. Zcela identická je v současné době situace v Kolíně nad Rýnem (4), který byl kvůli výstavbě mrakodrapů v optickém kontaktu s proslulou katedrálou zařazen na seznam památek UNESCO v ohrožení,“ řekl Štulc, podle něhož situace vyžaduje rychlé jednání. „Pokud se začne projednávat vyškrtnutí Prahy ze seznamu UNESCO, vážně to poškodí reputaci České republiky ve světě. Vyslali bychom tím signál, že nedokážeme pečovat o své kulturní dědictví a nedodržujeme dobrovolně přijaté mezinárodní závazky.“

Občanská sdružení se na centrálu UNESCO obrátila až poté, co vyčerpala všechny možnosti na úrovni České republiky. "Snažili jsme se prosazovat ochranu kulturně historických hodnot Prahy ve správních řízeních, bohužel dosud zcela neúspěšně," uvedl JUDr. Ondřej Tošner, právník Ateliéru pro životní prostředí. "Památkový odbor pražského magistrátu vede pro obě výškové budovy Epoque správní řízení, avšak občanská sdružení o tom vůbec neinformoval. Nevíme tak ani, zda a jak bylo rozhodnuto. Proti postupu magistrátu podal Ateliér pro životní prostředí odvolání k Ministerstvu kultury. Od té doby již uběhly více než čtyři měsíce a za celou tu dobu magistrát nepředal správní spis ministerstvu k vyřízení, ačkoliv podle zákona má na takový úkon lhůtu jednoho měsíce. Nové vedení Ministerstva kultury sice začalo problém řešit, ale obáváme se, že může být pozdě. Investor již usiluje o vydání územního rozhodnutí,“ uvedl právník.

Předsedkyně Občanské iniciativy Pankráce Marie Janoušková tvrdí, že cílem stížnosti občanských sdružení k UNESCO není znemožnit dostavbu Pankrácké pláně. „Samozřejmě si nepřejeme, aby zůstala Pankrácká pláň v současném stavu. Nyní je to ostuda města. Navíc zde leží jedny z nejlukrativnějších pozemků v celé Praze. Novostavby ale musí respektovat měřítka a kvality Prahy. V ideálním případě by měly vycházet vstříc také potřebám místních obyvatel. Investoři zatím bohužel nabídli jen architektonicky druhořadé projekty, jejichž jediným motivem je rychlý finanční zisk a snaha o viditelnost z širokého okolí. Pokud se mrakodrapy postaví, několik firem hodně vydělá. Na jejich zisk ale doplatí celá Praha včetně nás, kteří na Pankráci žijeme,“ vysvětlila postoj svého sdružení Janoušková.

Podle architekta Vlado Miluniće, z jehož dílny pochází například slavný Tančící dům, existuje všestranně přijatelné řešení, ale vedení města na takové návrhy prozatím neslyší. „Postavit na náhorní planině Pankrácké pláně výškové budovy, byla evidentní urbanistická chyba sedmdesátých let. Dnes ji můžeme napravit například tím, že nová výstavba opticky zvýší horizont. Pokud by se do prostoru mezi tři současné věžáky postavily budovy dosahující poloviny až maximálně dvou třetin jejich výšky, hmota mrakodrapů už nebude působit tak nepříznivým dojmem.“ Milunić se obává, že pokud by na Pankráci vyrostly dva nové mrakodrapy „Epoque“, vznikl by tím nebezpečný precedent pro ostatní investory. „Během následujícího desetiletí by se mohly na horizontu Prahy objevit další věžáky a jedinečná identita Prahy by tím byla navždy ztracena.“

1) Kopie dopisu občanských sdružení UNESCO
viz samostatná příloha

2) Projekt City
Projekt „City“ developerské společnosti ECM ideově vychází z tzv. Masterplanu – urbanistické studie amerického architektra Richarda Meiera z roku 2000. V rámci přestavby Pankrácké pláně na „City“ má být zrekonstruována bývalá budova Českého rozhlasu (City Tower) a vedle bývalého Motokovu (City Empiria) mají vzniknout dva nové výškové objekty – City Epoque. Jeden z nich má sloužit jako bytový dům, druhý jako hotel.

Projekt City/ECM: http://www.ecm.cz/?menu=Menu4_1&display=a_projects&proj_id=7

Masterplan Richarda Meiera: http://www.cepo.arnika.org/fotogalerie.shtml?restrict=cate gory........&res_val=Masterplan%20-%20vize%20Pankr%E1ck%E9%20pl%E1n%EC%20 Richarda %20Meiera%20 (2000)&exact=1

3) Vídeň
Vídeň byla do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO zanesena v roce 2001. V roce 2004 vznikl projekt „Wien-Mitte“, který předpokládal stavbu nového administrativního centra u vídeňského hlavního nádraží – mělo jít o výškové budovy. Přestože na rozdíl od Prahy není v případě Vídně památkově chráněno panorama města, vzbudil projekt na stavbu mrakodrapů pobouření. Mezinárodní komise UNESCO pozastavila platnost zápisu Vídně na seznamu a hrozilo úplné vyškrtnutí města. Vídeňská radnice začala intenzivně jednat s investory, kterým již v té doby vznikl právní nárok na stavbu (získali stavební povolení), a za cenu zřejmě vysokých finančních kompenzací projekt zastavila. Dostavěna tak byla jen jedna z plánovaných tří budov, která byla již v době incidentu rozestavěná. Radnice poté navíc zpracovala dlouhodobý plán péče o historické centrum města. Teprve poté komise UNESCO obnovila místo Vídně na světovém seznamu.

Více informací: http://whc.unesco.org/pg.cfm?cid=31&id_site=1033

4) Kolín nad Rýnem
Na list světového kulturního dědictví UNESCO byla v roce 1996 zařazena slavná Kolínská katedrála, postavená v letech 1248 až 1880. Podle zdůvodnění Výboru ICOMOS „má katedrála mimořádnou uměleckou hodnotu a dokládá sílá evropského křesťanství“. V roce 2004 byl představen plán na stavbu výškových administrativních budov v oblasti ICE–terminálu. Ačkoliv se mají novostavby nacházet téměř čtyři kilometry daleko od katedrály a katedrála nemá vyhlášené žádné ochranné památkové pásmo, vzbudil projekt velkou vlnu nevole. Komise UNESCO prohlásila, že výstavba ohrožuje „pohledovou integritu kulturního statku“ – plánované budovy by převýšily věže unikátní katedrály. Komise pak zařadila Kolínskou katedrálu mezi ohrožené památky světového kulturního dědictví. Aktuálně hrozí Kolínu nad Rýnem úplné vyškrtnutí ze seznamu UNESCO.

Více informací: http://whc.unesco.org/en/list/292

DISKUSE - KOMENTÁŘE: