Boj o trh s kávou
3. 8. 2005 - Ladislav Monhart, Econnect / Ekumenická akademie
-foto-
Fair trade káva na světovém trhu
Již v osmdesátých letech ukázaly možné řešení nevládní organizace, které obchod s kávou začlenily do systému Fair Trade.
Tato aktivita vznikla v šedesátých letech jako reakce na otřesné podmínky v mezinárodním obchodě a produkci zboží v chudých zemích. Šlo především o zneužívání otrocké dětské práce, porušování lidských práv, používání zakázaných pesticidů, masivní kácení pralesů, znečišťování vody, atd. Původně především křesťanské organizace začaly dovážet produkty z těchto zemí přímo, aby tak pomohli drobným producentům a farmářům. Aktivita se postupem času rozrostla a výrobky se začaly prodávat nejen v malých obchůdcích, ale pod tlakem spotřebitelů se dostaly i na pulty velkých obchodních řetězců. Aby bylo zaručeno dodržování jednotných standardů, sdružily se organizace do Mezinárodní asociace pro Fair Trade IFAT a společně pak založily certifikační agenturu FLO, která přiděluje certifikát FAIRTRADE. Označení FAIRTRADE zaručuje, že všechny výrobky byly vyprodukovány při dodržování standardů Mezinárodní organizace práce. Výrobní proces odpovídá mezinárodním zásadám udržitelného zemědělství, šetří vodní i energetické zdroje a nevyužívá dalšího odlesňování.
Přes to, že z počátku byly podobné aktivity brány ze strany velkého obchodu spíše posměšně, dnes je certifikovaná FAIRTADE káva jedinou stabilně rostoucí položkou na kávovém trhu. Některé firmy, jako americký Strbucks, či britský Coop se pod svou značkou rozhodly prodávat FAIRTADE kávu a další zboží. Skotský parlament pije FAIRTADE kávu a Oxford Brookes University se stala první britskou FAIRTADE universitou. FAIRTADE káva se pije ve 450 kantýnách v Berlíně a ve všech hotelích Hyat v USA. A tak, zatímco tlak ekologických a lidskoprávních organizací nechává nadnárodní korporace v klidu, na Fair Trade reagovat musely.
V polovině září loňského roku přijaly čtyři největší kávové koncerny „Kodex chování společenství kávy“ (CCCC – Code of Conduct of the Cofee Community), který má být odpovědí na tlak Fair Trade organizací a spotřebitelů. Měl by řešit hlavní problémy jakými jsou dodržování základních konvencí Mezinárodní organizace práce (ILO) přehnojování zakázanými pesticidy, další odlesňování. Jednání se zúčastnily i nevládní organizace, ale Greenpeace nakonec jednání opustila, protože kodex i nadále počítá s genetickými manipulacemi a patentováním rostlin. Základním problémem kodexu je však to, že je nezávazný a za jeho nedodržování nehrozí žádné sankce. Kodex je však krok správným směrem, který by bez systému Fair Trade nevznikl a se systémem Fair Trade také zanikl. Ve spojení s návrhy USA na znovu zavedení Kávových dohod – tedy regulace světového trhu s kávou, se snad blýská na lepší časy.
Čeští průkopníci
Na podzim loňského byl zahájen prodej certifikovaných FAIRTRADE a zároveň bio potravin i v Čechách a na Slovensku, když Ekumenická akademie otevřela první Fair Trade velkoobchod v nových členských zemích. Jeden svět a Společnost pro Fair Trade otevřely nové krámky a do prodeje se zapojily i další prodejci. Jako první se výzvy chopil řetězec Careffour, který před vánoci spustil i svou kampaň na podporu Fair Trade. Prvním prodejcem zdravé výživy, který do svého sortimentu zařadil i FAIRTRADE výrobky byla síť prodejen Albio. Nutno říci, že prodej předčil očekávání i těch největších optimistů.
V takové situaci není divu, že se nadnárodní koncerny rozhodly reagovat. Půl roku po podepsání kodexu CCCC sice panovalo mlčení, protože nikdo neměl zájem upozorňovat českého spotřebitele na problémy, s nimiž se pěstování kávy potýká. Po té se však v prestižním ekonomickém časopise Euro objevil pochvalný PR článek o kladech této dohody. Prohlášení nadnárodních koncernů Nestlé a Sara Lee (značka Jakobs) se soustředily především na to, aby čtenáře přesvědčily o tom, že za problémy na trhu s kávou může především systém Fair Trade, zatím co oni teď přišli se spásným nápadem, který vše vyřeší. Článku chybí základní údaje a vůbec se nezmiňuje např. o nezávaznosti všech dohod pro kteréhokoli účastníka. Článek mezi chvalozpěvnými řádky skrývá jasnou obavu východoevropských poboček velkých firem, že se i u nás bude opakovat situace z Irska či Španělska, kde se prodej Fair Trade výrobků raketově rozjel.
Více certifikací, více zmatku
Americké potravinové koncerny Sara Lee a Kraft mají situaci poněkud zjednodušenou. Již dvě desítky let působí na Brodway organizace Rainforest Alliance, která firmám z USA za vládní peníze poskytuje zdarma ekologické a etické certifikáty. Jejich získání je podstatně jednodušší než standardní bio a FAIRTRADE značení a následná kontrola prakticky neexistuje. Koncern Chiquita si tuto certifikaci udržel, i když své plantáže (a blízké vesnice) letecky postřikuje zakázanými pesticidy a na jeho plantáži v Kostarice zemřel dělník na následky otravy organofosfáty (Earth Island Institute). České pobočky Kraft a Sara Lee uvažují o prvních dovozech takto certifikovaných produktů do konce letošního roku. Tento způsob matení veřejnosti nazývají ekologové „vymýváním zelené“ (green wash), a jeho cílem je banalizovat celou problematiku a splést spotřebitele, kteří se nakonec v záplavě značek, kódů a certifikací úplně ztratí.
FAIRTRADE - jediná záruka
Podobně jako se u bio značení zavedli jednotné mezinárodní standardy, které odbouraly klamání spotřebitele označováním kdečeho jako bio, eko či přírodní, je značení FAIRTADE zatím jedinou zárukou pro spotřebitele, že se jedná o eticky čistý a přírodu nezatěžující produkt. Fairtrade Labeling Organisation International (FLO), zůstává zatím jediným nezávislým certifikačním tělesem, které je pod kontrolou sedmnácti národních Fair Trade platforem. Do budoucna by bylo třeba, vytvořit jednotné standardy, jako se tomu stalo v bio labelingu, bez jejichž plnění nebude moci prodejce spotřebitele mást něčím co „je něco jako Faitr Trade“.
U nás pak nezbývá než doufat, že se prostřednictvím Fair Trade organizací a odpovědných prodejců dostanou Fair Trade výrobky ke spotřebitelům i v menších obcích a že konzumenti pochopí roli uvědomělé spotřeby. I nákupem jednoho FAIRTRADE výrobku měsíčně pomáháme stírat rozdíly mezi vysoce a málo rozvinutými zeměmi, přispíváme k odstraňování chudoby a negramotnosti a zvyšujeme schopnost lidí v málo rozvinutých zemích pomoci si svými vlastními silami.