Kůrovec láme rekordy. Ale v hospodářských lesích, ne v národním parku
20. 5. 2009 -, Econnect/Hnutí Duha
Hnutí DUHA zaznamenalo v lapačích v hospodářských lesích tisíce lýkožroutů již ve druhé polovině dubna. Oproti tomu v nižších polohách Národního parku Šumava začalo rojení až nyní, na větší části území ještě nezačalo vůbec. Kůrovec, který nyní napadá hospodářské lesy, tedy rozhodně nemůže přilétat z národního parku. Většina kůrovcem nejnapadenějších oblastí je ostatně národnímu parku vzdálená.Kůrovcovou kalamitu v hospodářských lesích se zatím nepodařilo zastavit. Ukazují to právě zveřejněné statistiky za loňský rok i aktuální čísla. V roce 2008 stoupl počet lýkožroutem napadených stromů v ČR na 2,5 milionu m3, což je nejvíc za posledních padesát let, kdy početnost kůrovce eviduje Lesní ochranná služba. Absolutně nejvíc lesů pak bylo loni kůrovcem napadeno na severní Moravě, kde dosahuje kalamita nevídaných rozměrů – je tu celých 30% lýkožroutů v republice.
Aktuální čísla ale ukazují, že množství kůrovce roste rychleji v Čechách než na Moravě. Z evidence Lesů ČR s. p. vyplývá, že kůrovce přibylo nejvíce na lesních správách Přimda, Ledeč nad Sázavou, Dvůr Králové nad Labem a Železná Ruda. Kritická situace je také na lesní správě Přeštice.
Kůrovcová kalamita začala v roce 2003, kdy postihlo lesy enormní sucho. K další eskalaci problému došlo v roce 2007, zejména v jižních a západních Čechách, kvůli orkánu Kyrill. Hnutí DUHA již několikrát varovalo, že hlavní příčinou problémů jsou smrkové monokultury a pokračující výsadba umělých smrčin v hospodářských lesích. I více než 330 vědců a odborníků před třemi lety ve společném stanovisku varovalo, že špatné hospodaření, včetně holosečného kácení a nadměrné výsadby smrku, zhoršuje zdravotní stav českých lesů.
Kůrovec v území ponechaných přírodě v šumavském národním parku, se na kalamitě podílí pouze 0,5%. Národní park se ale od ostatních lesů liší, protože zde účelem není pěstování stromů, nýbrž ochrana divoké přírody. Kůrovec byl na Šumavě po tisíciletí přirozenou součástí postupných proměn pralesovitých ekosystémů, kde stromy odumíraly a rodily se nové. Suché stromy jsou součástí cyklů postupné obnovy pralesa. Proto ve vybraných částech národních parků proti lýkožroutům nezasahují. Kácení má probíhat jen v pásu na okrajích parku – který slouží k ochraně sousedních lesů před kalamitou – a také v některých nepřirozených porostech, kam je nutné uměle vracet buky a jedle.