Boban i Marko Marković Orkestar: Balkánská fiesta s králem srbské dechovky

27. 12. 2006 -, Econnect/Palác Akropolis

Jejich hudbu představil, především západnímu obecenstvu, režisér Emir Kusturica ve filmech Underground, Dům k zavěšení, Arizona Dream či Černá kočka, bílý kocour. Největší hity ze zmíněných filmů tvoří i součást repertoáru Bobana Markoviće. Sám Boban Marković kromě svého orchestru vystupoval např. s The Klezmatics Franka Londona a projektem Brotherhood of Brass. S velkým úspěchem vystupoval v České republice na festivalech Colours of Balkan Brass, Sázavafest a Eurotrialog.

Boban Marković vydal na podzim 2005 nové studiové album „Promise“. Vedle Bobana je hlavní postavou nahrávky jeho osmnáctiletý syn Marko, který kráčí v otcových šlépějích a je přes svůj mladý věk vynikajícím trumpetistou. Markovićova hudba spojuje mnoho zdrojů, které utvářely romskou a balkánskou hudbu - tradiční se setkává s postmoderním, turecké pochody s gypsy grooves, divoké skladby s tesknými. Album produkovali Bob Mandelson (producent např. posledního alba Čechomoru) a Rob Keyloch. Třináctičlenný Orkestar se dvěma hosty jej natočili v květnu a červnu 2005 v srbském Bělehradě, album obsahuje 14 skladeb a vyšlo u berlínské značky Piranha 21. října 2005.

Mladý Marko Marković se narodil v „magický - přestupný” den, 29. února 1988, jeho otec ho začal učit hrát na trubku, když mu bylo 9 let, ve 13 byl poprvé v nahrávacím studiu, k Orkestaru se připojil o rok později a v 16 letech se stal sólistou a aranžérem některých skladeb. Marko je nejen excelentní trumpetista, ale i herec – stal se představitelem hlavní role v novém filmu „Love Fair in Guča” režiséra Dušana Miliće, produkovaný Emirem Kusturicou, který bude mít premiéru v první polovině roku 2006. V příběhu balkánského „Romea a Julie“ hraje, jak jinak, mladého trumpetistu, který se zamiluje do srbské dívky.

Na každoročním festivalu dechové hudby ve středosrbské Guce (festival se koná již 40 let) získal Markovičův „orchestr“ řadu prestižních ocenění. Zdejší festivalová porota má za úkol vybrat z více než 30 dechových kapel tu nejlepší na světě. Celému tomuto „dechovému klání“ přihlíží více než 300 tisíc diváků. Boban Markovič Orkestar získal v roce 2000 ocenění „The Best Orchestra“, o rok později cenu „The Best Trumpet” pro samotného mistra, který ji tento rok vyhrál již po páté. V tomto roce ovšem získává navíc to nejlepší ohodnocení od všech členů poroty. Další ceny,které Markovič získává spolu s druhým trumpetistou Jovicou Ajdarevičem, jsou například „Golden Trumpet“ a „Trumpet Maestro“.

Důvod proč Markovič pokračuje ve svém úspěchu je evidetní: je to nejlepší srbský trumpetista znovuobjevující kořeny tradiční balkánské dechové hudby a přizpůsobující je celému světu. Dnes je Markovič Orkestar hvězdou všech velkých festivalů po celém světě, kde vystupuje se stejným úspěchem jako mnohé slavné rockové kapely. Vystupoval v Řecku, Belgii, Rumunsku, Maďarsku, Itálii, Rakousku, Monaku, Německu, Španělsku, Slovensku, Chorvatsku i České republice. Z festivalů jmenujme např. Interbalcanic Music Festival (1995), the Balcan Brass Meeting (1996/97), the West Ritam (1999), the Mediawave (2000), Plein Air (2000), Blat & Verkehrt (2000), the 30th International New Jazz festival v Moers, Linz festival, Lent – Maribor, Praha – Respect Festival, Pohoda festival v Trenčíně, Weltenklang festival v St. Polten, Kapolcs festival a Pepsi Sziget 2001 v Budapešti s návštěvou více než 15 000 diváků.

Jen pro zajímavost, právě na tomto festivalu Pepsi Sziget, kde Markovič vystupoval na tzv. World Music Stage, nastupovali ve stejný čas na hlavní podium britští Oasis, kteří ovšem museli se svým vystoupením 30 minut počkat, neboť všichni diváci byli právě před World Music Stage a poslouchali „bláznivé Srby“. Boban Markovič Orkestar vydává svá alba u proslulého labelu Piranha, kde mimo jiné vydávají stylově zpříznění Fanfare Ciocarlia, Klezmatics, Frank London, Boris Kovač další přední interpreti world a etno music z celého světa.