Pomůžeme rozvojovým zemím s ochranou klimatu, shodli se evropští ministři. Ale neřekli jak.
2. 3. 2009 -, Econnect
Rada ministrů životního prostředí EU pod vedením Martina Bursíka se dnes v Bruselu shodla na tom, že průmyslově rozvinuté země musejí pomoci rozvojovým zemím s ochranou klimatu. Rozhodnutí o tom, kolik peněz na rozvoj čisté energetiky, ochranu pralesů a snižování škod poskytnou bohaté země včetně Evropy třetímu světu, však ministři odložili na později. Nedokázali se shodnout ani na způsobu, jak potřebné prostředky získat. Jednání blokovali polský a italský ministr životního prostředí.Greenpeace, Centrum pro dopravu a energetiku a Hnutí DUHA přijaté závěry vítají, považují je však za neurčité a nedostačující. Sejnou otázku budou v Bruselu řešit již příští úterý evropští ministři financí pod taktovkou Miroslava Kalouska.
Evropská unie žádá, aby se rozvojové země začaly podílet na snižování emisí skleníkových plynů. Jinak hrozí, že snížení emisí např. v Evropě bude znehodnoceno rychlým růstem znečištění v rozvojovém světě. Nicméně rozvojové země nemají dostatek kapitálu k potřebným investicím do moderních, čistých technologií výroby energie nebo ochranu pralesů. Chybí jim i peníze na adaptace na již probíhající změny klimatu, které svými dopady ohrožuje desítky miliónů lidí nedostatkem vody, zánikem sídel a častějšími extrémními výkyvy počasí - povodněmi, hurikány a podobně. Ekologické organizace proto prosazují, aby evropské státy a USA předem řekly, jakou částkou třetímu světu pomohou.
Za probíhající změnu klimatu jsou odpovědné průmyslově vyspělé země: zatímco na průměrného Čecha připadá 12,5 tuny oxidu uhličitého ročně, na průměrného Číňana připadají čtyři tuny (tedy třikrát méně) , zatímco např. na obyvatele Keni pouhých 200 kg (tedy padesátkrát méně).
Jan Rovenský z Greenpeace řekl: "I laikovi je na první pohled jasné, že bez pomoci rozvinutých zemí budou emise i odlesňování v rozvojových zemích nekontrolovatelně růst. Buď co nejdříve dokážeme říci, jak konkrétně jim pomůžeme - nebo příležitost celosvětové klimatické krizí zabránit promarníme. Evropě v tom případě zbude ubohá útěcha, že na rozvojové země dopadnou důsledky změn klimatu s plnou silou o několik desetiletí dříve. Budeme tak moci naživo sledovat, co čeká i nás."
Jiří Jeřábek z Centra pro dopravu a energetiku řekl: "Evropská unie musí přiměřeným dílem pomoci rozvojovým zemím. Čas ubíhá, do rozhodujícího jednání o klimatu v Kodani zbývá necelých 300 dní. Jestli si budou politici tenhle horký brambor přehazovat dál, může nás pěkně popálit všechny".
Karel Polanecký z Hnutí DUHA řekl: "Globální změny podnebí, například nedostatek vody, nejvíce postihnou chudé lidi v Africe či Asii. Česká republika a další evropské země patří k největším znečišťovatelům, a proto musí postiženým pomoci. Také musíme rozvojovým státům pomoci s investicemi do čistých zelených technologií, jako jsou solární kolektory a větrná energetika, aby chudí lidé nemuseli topit dřevem a ekonomický rozvoj nezávisel na uhelných elektrárnách."