Na zahlazení škod po uranové činnosti v roce 2010 chybí celkově 400 miliónů korun

29. 12. 2009 -, Econnect

Vláda na svém posledním letošním jednání (21. prosince) byla nucena konstatovat kritickou finanční situaci státního podniku DIAMO v oblasti zahlazování následků po těžbě a zpracování uranu a dalších ekologických škod. Na zajištění sanací po chemické těžbě uranu ve Stráži pod Ralskem nakonec na rok 2010 přidala vláda 1 miliardu korun. Na zahlazení škod po uranové činnosti však celkově stále schází 400 milionů korun.

Např. na rekultivaci uranových pozůstatků v MAPE Mydlovary tak bude chybět 140 milionů korun, což povede k přerušení rekultivace odkaliště K I, rekultivace odkaliště K III – Olešník včetně sanace podzemních vod či k zastavení likvidace objektů bývalé chemické úpravny. Dalších více než 150 milionů korun schází na sanační práce ve Stráži pod Ralskem, 30 milionů na sanaci odkaliště K1 v Rožné atd.

Přerušení sanačních prací ve svém důsledku povede k negativním dopadům na životní prostředí, vynucenému porušování některých zákonů, hrozící trestně právní zodpovědnosti a z toho plynoucím finančním sankcím, zastavení financování rekultivací z fondů Evropské unie i k sociálním dopadům.

To je však jen začátek. I pokud se ministru financí podaří chybějících 400 milionů v roce 2010 nalézt, není jasné, z čeho bude možné škody odstraňovat v roce 2011 a v dalších letech. Hrozí také, že odsun sanací tyto nezbytné náklady zdraží. Podle aktuálních rozpočtů DIAMO budou muset daňoví poplatníci na odstranění následků po těžbě a zpracování uranu vydat ještě nejméně 60 miliard Kč. O to absurdněji zní návrh ministerstva průmyslu, které v nové státní energetické koncepci žádá nejen otevření těžby uranu na nových ložiscích, ale rovněž: „Nezbytné investice do rekultivací a odstraňování následků bývalé těžby doplnit investicemi pro rozvoj uranového průmyslu.“

„Jaderná energetika je velmi často označována jako ekologický a levný způsob výroby energie. Vezmeme-li však do úvahy problémy spojené s likvidací následků tzv. předního palivového cyklu – těžby a zpracování uranové rudy, ocitá se ve výrazně jiném světle,“ říká Edvard Sequens ze sdružení Calla.

„O zahlazování škod na MAPE Mydlovary jsme natočili autorský dokument „Čistá energie?“, který měl svou premiéru 14. prosince v Českých Budějovicích. Ačkoli jsme v té době o zprávě MPO nevěděli, v dokumentu jsme na některé problémy, které jsou nyní oficiálně prezentovány, upozorňili. Šlo především o rizika spojená s šířením radioaktivních látek či nesystémový přístup při zajišťování finančních prostředků na rekultivační práce,“ říká Daniela Magersteinová ze sdružení Jihočeské matky.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: