Greenpeace s velrybou objíždí republiku, MŽP chce do velrybářské komise

Velrybářská komise, jež byla původně ustavena kvůli zachování a regulovanému rozvoji velrybářského průmyslu, se na dočasném moratoriu na komerční lov velryb usnesla v roce 1982, v platnost vstoupilo v roce 1986.

Nevztahuje se ovšem na Norsko, které vůči rozhodnutí komise uplatnilo tzv. výhradu a moratorium se ho tedy netýká. Lov velryb podporuje také Island, který téměř 20 let členem komise nebyl. V současnosti se na lovu velryb nepodílí, znovu ho ovšem plánuje od roku 2006. Se souhlasem IWC loví velryby pro vědecké účely také Japonsko. Velryby mohou být v některých zemích loveny i tzv. "přírodními" národy (tzv. aboriginal subsistence whaling) či původními domorodci. Ročně je zabito přibližně 1000 velryb.

Aktivisté Greenpeace tvrdí, že japonští rybáři velryby loví ilegálně, protože jejich maso prodávají do restaurací a jejich lov je tedy také komerční. Součástí Úmluvy o regulaci velrybářství je ovšem pasáž, která vyžaduje, aby zvíře, které bylo zabito kvůli vědeckým účelům, bylo následně zužitkováno. Jeho prodej tedy v rozporu s úmluvou pravděpodobně není. Lov velryb pro vědecké účely je ale nesporně výnosný byznys. Podle odhadů Greenpeace může vydělávat až stovky milionů dolarů ročně.

Velryb je víc druhů, z nichž některé jsou již na pokraji vyhubení (např. plejtvák obrovský), jiných ale žije stále relativně hojný počet (např. plejtvák malý). "Poslední výsledky vědeckých výzkumů ale ukazují, že velryb je mnohem méně, než se vědci domnívali," řekl EkoListu Marek Tomin, poradce Greenpeace pro otázky velryb. "V oceáně se dějí věci, kterým nerozumíme - pak ale nemáme oprávnění lovit ani ty nejhojnější velryby," dodává.

Země podporující rybolov se snaží uvést do života tzv. plán postupu obhospodařování velryb (revised management procedure, RMP), který by měl stanovit druhy a kvóty lovených velryb a kontrolní mechanismy jejich lovu. Jeho schválení brání protivelrybářské země (např. USA, země EU, Austrálie, Nový Zéland) a ostře ho kritizuje i Greenpeace.

Jedním z hlavních cílů Greenpeace v této kampani je snaha, aby se IWC z organizace, která velryby "využívá", změnila na organizaci, která velryby "chrání". Protivelrybářské země se na příštím zasedání IWC zřejmě pokusí nadhodit otázku humánního zabíjení velryb a problém pohody (welfare) velryb, což má vést ke ztížení jejich lovu. V krajním případě by se ale mohlo stát, že velrybářské země z IWC vystoupí a lov velryb se stane nekontrolovatelný.

Nejbližší zasedání IWC se koná letos v červnu v Berlíně a podle Greenpeace by bylo ideální, pokud by ČR mohla hlasovat už na něm. Podle britského velvyslanectví je minimální každoroční poplatek 10 500 liber (cca 0,5 milionu Kč), podle Greenpeace by vstupní poplatek činil přibližně 700 000 Kč.

ČR by ale zároveň měla hradit účast svého komisaře a dalších odborníků z ČR na zasedáních komise, která jsou každý rok a trvají několik týdnů. Česká republika navíc v dané oblasti experty nemá. "Se všemi těmito problémy počítáme," řekla EkoListu tisková mluvčí MŽP Karolína Šůlová, "a doufáme, že se nám je podaří do červnového zasedání zdárně vyřešit."

V ČR je nyní prodej velrybích produktů zakázán na základě Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES).

Stánek Greenpeace se už objevil v Praze a Plzni. Dnes ho můžete navštívit v Brně na náměstí Svobody. Příští týden se pak představí postupně od pondělí do pátku v Bratislavě, Trenčíně, Žilině, Prešově a Košicích. Pak velrybu čeká cesta do Maďarska. Greenpeace chce pro vstup do velrybářské komise získat i Slovensko a Maďarsko. Petici naleznete na stránkách Greenpeace.

Článek jsme převzali se svolením redakce on-line deníku EkoList po drátě. Ukázkový výtisk tištěné verze časopisu si můžete objednat zde.

Jan Stejskal