Ekologické organizace diskutovaly s evropskou komisařkou pro životní prostředí

Wallstromová ocenila činnost ekologických organizací a označila je za důležitého spojence v prosazování opatření, která chrání zdraví a kvalitu života českých a evropských občanů. Zdůraznila význam a vyjádřila podporu úsilí těchto organizací působit na domácí zákonodárce a veřejnou správu. Komisařka komentovala také klíčová témata, o kterých se zelenými organizacemi diskutovala.

Zuzana Drhová, ředitelka Zeleného kruhu, který setkání s komisařkou ze strany nevládních organizací koordinoval, setkání komentovala: "Pracovní schůzky mezi ekologickými organizacemi a evropským direktorátem pro životní prostředí nejsou ničím výjimečným a dokazují, že v EU občanské iniciativy požívají respekt nejen u občanů jako u nás, ale také u úřadů a politiků. Chceme, aby tento trend sílil i v ČR, kde je stále časté rozhodování bez účinné demokratické kontroly." Setkání se zúčastnilo 12 zástupců nevládních organizací.

Ochrana přírody v ČR vs. evropské směrnice

K čerstvě schválenému zákonu o vnitrozemské plavbě, kterým poslanci v rozporu s evropskými směrnicemi vyňali celé dolní toky Labe a Vltavy z působnosti zákona o ochraně přírody a krajiny, komisařka řekla: "Evropská komise pečlivě sleduje situaci v České republice, včetně zákonů, jež mají dopad na ochranu přírody. Pokud se ukáže, že jsou v rozporu s acquis communautaire a směrnicemi, budeme hledat způsob, jak to dát České republice důrazně najevo."

Na otázku, zda Evropská komise bude na na kontroverzní novelu zákona o vnitrozemské plavbě a na zamítnutí novely zákona o ochraně přírody a krajiny reagovat, Walströmová odpověděla: "Již jsme s panem ministrem Ambrozkem diskutovali o tom, jaká reakce ze strany Evroské komise by mohla pomoci. Mohou to bý dopisy nebo články či tisková prohlášení. Můžeme Vám poskytnout jak pozitivní příklady, dokazující, že Natura 2000 není překážkou v rozvoji regionů, tak odstrašující příklady zemí, jako bylo Španělsko, kdy za neplnění evropské legislativy byla pozastavena pomoc z evropských fondů."

Vlastimil Karlík, předseda sdružení Arnika, k tomu uvedl: "Poslanecká sněmovna učinila v poslední době dvě nešťastná rozhodnutí, která nesmírně ztěžují naplnění evropských směrnic v oblasti ochrany přírody. Odmítnutí Natury 2000 a zrušení platnosti zákona o ochraně přírody a krajiny pro labsko-vltavskou vodní cestu jasně ukazuje, že část poslanců evropské směrnice o ochraně přírody nechápe nebo nerespektuje. Na konkrétní reakci Evropské komise jsem proto velmi zvědav."

Energetická politika a změny klimatu

Návrh energetické politiky české vlády, který výslovně dává přednost uhlí před čistějšími palivy, ačkoli náš příspěvek ke globálním změnám podnebí patří mezi nejhorší v Evropě, komisařka komentovala: "Kjóto je pouze první krok…přijdou další a ambicióznější závazky…Už teď se rozhoduje, zda je členské státy dokáží splnit…Je nevyhnutelné, aby to [členské státy] řešily…Jaderná energetika není řešením."

Vojtěch Kotecký, programový ředitel Hnutí DUHA, k nové české energetické politice řekl: "Komisařka zdůraznila, že česká ekonomika svůj příspěvek ke globálním změnám podnebí prostě snížit musí a už teď se například v rozhodování mezi uhlím a čistější energií na desítky let dopředu rozhoduje, zda to dokáže. Uhelná a uranová politika Milana Urbana v této souvislosti vypadá jako špatný vtip."

Chemické látky

Zelené organizace se s Wallströmovou shodly na významu nových pravidel povolování chemikálií, která Evropská komise připravila a jež se považují za možná nejvýznamnější evropskou ekologickou legislativu těchto let. Stejný názor měly také na jejich mimořádný význam pro zdraví běžných občanů. Zástupci českých ekologických organizací zdůraznili, že vzhledem k vysoké kontaminaci prostředí u nás mají nové standardy možná větší význam než na západ od našich hranic.

Proti znečištění toxickými látkami chce v ČR bojovat nově založená síť zaměřená na důsledné naplnění Stockholmské úmluvy na jejímž vzniku se dohodli nevládní organizace se zástupci samospráv na nedávném semináři o Stockholmské úmluvě pořádaném sdružením Arnika. V praxi aktivity sítě znamenají např. prosazování nespalovacích technologií k likvidaci nebezpečných odpadů namísto spaloven, náhrada chlorovaných látek jako PVC jinými alternativními materiály. Cílem sítě je např. dosáhnout veřejného projednání návrhu Národního implementačního plánu Stockholmské úmluvy a také sledovat další naplňování této úmluvy o látkách typu dioxinu, PCB, DDT a dalších.

-red-