Guardian: Evropský boj proti změnám klimatu přijde na bilion euro

Podle studie, zveřejněné v německém tisku, je jak ekonomicky, tak technicky možné splnit časový plán snížení emisí skleníkových plynů, ale politická vůle musí maximálně tlačit na všechny páky. "Na základě vyvážených předpokladů a při použití nejdostupnějších technologií se budou podle našich výpočtů roční náklady celé Evropy pohybovat mezi 60 až 80 miliardami euro až do roku 2020," řekl deníku Guardian Thomas Vahlenkamp, energetický odborník společnosti McKinsey.

Na začátku března schválila Rada Evropské unie balík ekologických návrhů, nicméně diskuze o nákladech na snížení příspěvku ke klimatickým změnám v rámci setkání neproběhla. Německo například slíbilo snížení vlastních emisí o 40 %.

Rozbor nazvaný"Nákladová křivka snížení emisí skleníkových plynů" nabízí detailní rozbor nákladů podle jednotlivých oborů, od lesnictví po dopravu. Podle studie jsou moderní technologie, jako energeticky šetrné zářivky a větrná energie, schopné snížit objem vypouštěných skleníkových plynů o tři čtvrtiny. Aby Evropa dosáhla výsledků za rozumnou cenu, měla by se podle studie raději zaměřit nejdřív na nejlevnější a nejúčinější technologie, než masivně investovat do velkých projektů jako jsou velmi nákladné tepelné elektrárny, které nebudou vypouštět žádný oxid uhličitý. "Mnohem větší efekt má například kvalitní zaizolování obytných a kancelářských budov," řekl Guardianu Vahlenkamp. Zpráva vysvětluje, že je mnohem jednodušší a levnější snížit spotřebu energií, než snažit se zachytit a skladovat vedlejší produkty spalování fosilních paliv jako je oxid uhličitý. Například zateplení budovy může ušetřit 150 euro za každou nevypuštěnou tunu CO2.

Podle studie firmy McKinsey je možné, aby svět snížil objem vypuštěných emisí oxidu uhličitého o 27 miliard tun do roku 2030, což je hranice, o které vědci předpokládají, že bude stačit na stabilizaci globálního klimatu. Podle studie je velkou výzvou snížit emise v rozvojových zemích. Ty produkují polovinu všech škodlivých emisí, jež by vůbec nemusely vzniknout. V západních zemích mají opatření, jako jsou šetrné zářivky, opodstatnění, v Asii, Jižní Americe a Africe bude jejich dopad daleko menší. Na druhou stranu jak Afrika, tak Jižní Amerika mohou snížit své emise skleníkových plynů prostě tím, když přestanou kácet lesy.

Ekonomická studie kritizuje Evropskou unii za to, že sází na snižování emisí při výrobě elektrické energie, u které se dá předpokládat snížení emisí o 6 miliard tun do roku 2030. Přitom ale rezignuje na hospodaření s lesními porosty, které má minimálně stejný potenciál, do roku 2030 by se v tomto oboru mohlo ušetřit kolem 7 miliard tun oxidu uhličitého.

Podle článku Kate Connoly The Guardian 28. 03. 2007.