Rusko ratifikovalo Kjótský protokol, jeho platnosti by již nic nemělo stát v cestě
26. 10. 2004
-red- [Econnect / Hnutí Duha / Greenpeace] -
Ruský parlament ratifikoval v pátek Kjótský protokol. Ruská ratifikace znamená, že tato úmluva přijatá v roce 1987 nyní může vstoupit v platnost a stát se tak mezinárodním právním předpisem. Protokol, který bude první právně závaznou dohodou o snížení znečištění, které způsobuje změny podnebí, ukládá státům snížit hlavní zdroj tohoto znečištění - emise skleníkových plynů nejméně o 5,2% v porovnání se stavem v roce 1990. Ratifikaci protokolu přivítaly také ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace.
"Tato první právně závazná dohoda je nesporně jeden z největších úspěchů mezinárodního společenství v historii. Ruská ratifikace znamená, ze jednání jsou po dvanácti letech opravdu definitivně ukončena. Už bylo načase. Znečištění přibývá skoro stejně rychle jako vědeckých varování před častějšími povodněmi, hurikány, vlnami horka a sucha, požáry a dalšími katastrofálními výkyvy počasí, jež způsobí," říká Vojtěch Kotecký, programový ředitel Hnutí Duha.
Globální změny podnebí způsobují exhalace oxidu uhličitého a dalších takzvaných skleníkových plynů, které vznikají především spalováním uhlí, ropy a zemního plynu. Vědci zjistili, že díky tomu se častěji vyskytují povodně, vlny horka či sucha, hurikány, požáry a další katastrofy, lépe se šíří tropické choroby a je větší nedostatek vody v suchých oblastech.
Ke smlouvě se vedle Ruska a Evropské unie připojily také ostatní průmyslové státy a rozvojové země, včetně Indie, Číny a Brazílie. Z významných průmyslových zemí se k protokolu odmítly připojit pouze USA a Austrálie. Ovšem i tam se připravují opatření ke snížení znečištění. Například jedenáct států na východním pobřeží USA chystá zavedení podobného systému obchodování s emisemi, jaký od příštího roku spustí Evropská unie. Na systém obchodování s emisemi se připravuje i Česká republika pomocí tzv. Národního alokačního plánu a zákona o obchodování s emisemi. Z množství povolenek, které chce podle poslední schválené verze Plánu ČR vydat, však snaha omezit emise skleníkových plynů českým průmyslem zatím není vůbec patrná.
Obecně se nyní očekává, že na Kjótský protokol - jako první a důležitý krok - naváží další smlouvy, jež postupně povedou k většímu snížení znečištění ze spalování ropy, uhlí a zemního plynu. Hnutí Duha upozorňuje, že České republiky, která v přepočtu na obyvatele patří do druhé pětice nejhorších světových znečišťovatelů skleníkovými plyny - především oxidem uhličitým, se to bude týkat dvojnásob.
"Nebezpečí klimatických změn je již za dveřmi, a pouze pokud se budeme chovat zodpovědně, můžeme snížit počet přírodních katastrof, počet lidí, kteří přijdou o životy či domovy, počet živočišných a rostlinných druhů, které zmizí ze zemského povrchu a můžeme také předejít budoucím válkám o ropu," říká Zbyněk Havránek, tiskový mluvčí Greenpeace.
Podle analýz Greenpeace je nutné do roku 2020 přivést světové emise skleníkových plynů zpět na úroveň ze začátku 90. let a do poloviny tohoto století je snížit o dalších 50 procent. Rozvinuté země západního světa pak musí do roku 2020 redukovat emise o dalších 30% (z úrovně roku 1990) a nejméně o 75% do poloviny století.
Podle odborného poradce Greenpeace na klimatické změny Steva Sawyera bude dalším velkým úkolem také přivést Spojené státy zpět k jednacímu stolu. "Toto je tvrdá porážka pro prezidenta Bushe a pro jeho průmyslové spojence spoléhající na fosilní paliva. Bushově administrativě se nepodařilo zničit Kyótský protokol, ani umlčet veřejné mínění ve své zemi. Ve Spojených státech se ozývá stále více hlasů, které žádají aktivní ochranu klimatu," uvedl Sawyer.
Protokol nyní musí ještě podepsat ruský prezident Putin. Protokol pak vstoupí v platnost po devadesáti dnech ode dne, kdy budou listiny předány generálnímu sekretáři OSN. Podmínka platnosti kterou právě nyní jako jediné mohlo Rusko naplnit, bylo to, že připojené státy pokryjí minimálně 55% emisí CO2 dle stavu v roce 1990.
-red-
|
