Evropané a energie: Úsporné lednice ano, omezit jízdu automobilem ani náhodou

Průzkum byl veden loni na podzim od 11. října do 15. listopadu, ve všech 25 členských státech EU. Téměř polovina občanů Unie věří, že jejich národní vlády by se měly soustředit na rozvoj využití sluneční energie (41 %) a větrné energie (31 %). Nařízení pro redukci závislosti na ropě a rozvoj využití jaderné energie (12 %) jsou mezi respondenty méně oceňované.

Zdá se, že veřejné mínění si je vědomo, jak důležitou roli hraje energetika v hospodářské soutěži. Každý čtvrtý dotazovaný se domnívá, že efektivnější využívání energie by zlepšilo výkonnost ekonomiky Unie.

Chci ušetřit energii, ale řekněte mi jak
Průzkum také odhalil, že evropští občané mají zájem dozvědět se víc o energetické efektivitě, zvláště proto, že by mohli ušetřit i své peněženky. Také takové pobídky jako snížení daní, aby se povzbudilo efektivnější hospodaření s energií, jsou označovány 40 % dotazovaných jako priorita, na niž by se úřady měly zaměřit.

Osm z deseti lidí bere v úvahu spotřebu při nákupech přístrojů závislých na energii. Více pozornosti spotřebě věnují při nákupu aut či lednic, než při koupi žárovek. O žárovky se zajímají více lidé v nových členských státech než ti ve starých (v Irsku či Řecku kupují úsporné žárovky jen tři lidé z deseti).

Ve srovnání s minulým průzkumem by významný podíl, až 40 % Evropanů, citlivých na ekologická témata, bylo ochotno platit vyšší cenu za energii z obnovitelných zdrojů. 27 % by dokonce akceptovalo nárůst ceny o 5 procent a 13 % z dotazovaných nárůst ještě vyšší. Odpověď se však významně liší podle toho, jestli jsou dotazovaní ze staré nebo nové členské země. Průzkum naznačil, že ekonomická situace či nezaměstnanost v každé zemi má dopad na tento trend.

Na auto mi nesahejte
Když přijde na změnu zvyklostí v používání automobilu, zvýšení cen paliva má vliv až od jisté hranice. Kdyby benzín zdražil asi o 2 eura (cenová překážka byla stanovena u každé země jinak podle stavu hospodářství), dva z deseti Evropanů řekli, že by používali své auto „mnohem méně často“, zatímco tři z deseti prohlásili, že by jezdili „o trochu méně často“.

Významnější efekt by zdražení měl na občany České republiky, Slovenska, Polska a Rakouska: asi třetina z nich by v takové situaci výrazně omezila užití svých dopravních prostředků. Na druhé straně Irové, Kypřané, Malťané, Nizozemci či Slovinci by v takovém případě jezdili dál stejně často.

Více na stránkách http://europa.eu.int/comm/public_opinion/index_en.htm. Iva Nachtmannová