Jindřichovice pod Smrkem na cestě k energetické soběstačnosti
8. 1. 2003
Petr Holub [Econnect] -
Jindřichovice pod Smrkem, vesnice o 590 obyvatelích ležící ve frýdlanstském výběžku, začaly realizaci projektu své energetické nezávislosti. Pilotními počiny jsou kotelna na biomasu zásobující již druhou sezónu pět obecních budov a dvě větrné elektrárny, které na jaře příštího roku vyrostou za vesnicí. Ve vesnici také působí občanské sdružení Lunaria, které za vesnicí postavilo funkční stavbu větrného mlýna.
Starosta
Jindřichovic pod Smrkem
ing. Petr Pávek k směřování obce konstatuje: „Studie, která prokázala realizovatelnost myšlenky energetické soběstačnosti obce je součástí koncepce trvale udržitelného rozvoje, kterou jsem vypracoval po svém nástupu do funkce v minulém volebním období.“ „Různé aspekty rozvoje obce jsou vzájemně propojeny a na sobě závislé. Hlavním cílem je znovuoživení upadlého zemědělství a zvýšení zaměstnanosti. Energetická soběstačnost je v podstatě jen vedlejším produktem.“
Oba energetické projekty jsou také pro obec ekonomicky výhodné. Kotelna na štěpku z odpadního dřeva již nyní přináší do obecního rozpočtu ročně přes 200 tisíc korun. A to i přes to, že 60 % z třímilionové investice zajistil komerční úvěr, který se nyní splácí. Dvě větrné elektrárny mají mít roční provozní výnosy přes 9 milionů Kč. Navíc budou místním podnikatelům dodávat elektřinu za nižší cenu, než kdyby ji odebírali ze sítě. „Uvažujeme o tom, že většina vydělaných peněz půjde do fondu energetiky, z kterého budeme financovat projekty šetrného hospodaření s energií,“ vysvětluje svůj záměr Pávek.
Z tohoto fondu se bude financovat i přechod domácích kotelen ze spalování nekvalitního hnědého uhlí s vysokým obsahem síry na dřevní štěpku, popřípadě speciální energetické plodiny, které mají být pěstovány na území mikroregionu. Plánovaný agro-energetický komplex zaměstná přes 40 lidí, což je v regionu s 15 000 obyvateli a téměř 20 % nezaměstnaností velice významné. Vedle produkce tuhých biopaliv, jako jsou dřevní štěpka nebo konopí seté, se zaměří i na výrobu bionafty z řepky. Ta se bude využívat v kogeneračních jednotkách vyrábějících jak teplo, tak i elektřinu zálohující výkony větrných elektráren pro případ bezvětří.
Komunitní život v obci
K tématu nezávislosti obcí na státu Pávek ještě dodává: „Důležité je, aby daně zůstávaly dole u lidí, jinak nemáme šanci zavádět decentralizovanou společnost. Jediný, kdo se může zastat občana proti zvůli a přebujelosti státní a centrální správy je místní samospráva.“ Jako úspěch vidí Pávek také rozvoj komunitního života v obci: „Je u nás několik občanských sdružení a spolků. Snažíme se je aktivně podporovat. Vyjádřeno penězi to bylo v minulém roce 16 % našeho rozpočtu.“
Jedním z občanských sdružení fungujícím v obci je Lunaria, kterou založili manželé Vlkovi, aby propagovali dobrovolně skromný život. Živí se tím, co si vypěstují a přivydělávají si prodejem ekologicky čistých produktů svého hospodářství. V létě za svou farmou postavili
malý větrný mlýn. Ing. Zbyněk Vlk o něm říká: „Používáme ho na mletí obilí a na dobíjení autobaterie, která nám napájí kazetový magnetofon. Jinak elektřinu vůbec nepoužíváme.“ Mlýn na tomto místě historicky stával, ale instalovanou technologii si Vlkovi dovezli ze severní Moravy, kde se dochovala z 30. let 20. století. „Je to jedna síla a dva přístupy,“ srovnává starosta moderní větrnou farmu, kterou staví obec a tento, v starém stylu postavený, větrný mlýn.
Projekty stoprocentně energeticky soběstačných obcí a regionů jsou i jednou z priorit programu Intelligent Energy for Europe , který bude Evropská unie v rámci snižování emisí skleníkových plynů v letech 2003 až 2006 dotovat 365 miliony eur. Jen dva jindřichovické větrné generátory sníží emise nejdůležitějšího plynu způsobujícího globální změny klimatu – oxidu uhličitého o 9700 tun ročně.
Petr Holub
|
