Tábor na hraně těžební jámy proběhl letos podruhé

První větší akcí byl informační a kulturní den v sobotu 1. července na náměstí Míru v Litvínově. Zde po celý den probíhal kulturní program, vystoupila zde řada kapel a lidé mohli získat informace u informačního stánku. Na náměstí stála také padesátimetrová zeď sestavená z více než 10 000 korespondenčních lístků s podpisy lidí, kteří žádají zachování územních ekologických limitů těžby. Korespondenční lístky byly již v dubnu předány hejtmanovi Ústeckého kraje. Na pódiu se vystřídali představitelé města Litvínova, Horního Jiřetína a Hnutí Duha.

Neděle 2. července patřila pochodu po územních limitech nedaleko Horního Jiřetína a pod zámkem Jezeří, který je postupující těžbou bezprostředně ohrožen. Více než 50 účastníků procházelo doslova na okraji těžební jámy v místech, kde kdysi stály obce a osady nabízející výletní místa pod zámkem a pod Krušnými horami. Dnes zde kromě zarůstajících cest z obcí nezbylo nic. Jen pohled na těžbou zničenou krajinu, na rypadla a pásy neúnavě pracující na dně jámy, překopávající krajinu. Po návštěvě nikdy nedostavěné hrobky rodu Lobkowiczů, kde končí také dokument Břetislava Rychlíka o osudech severočeských obyvatel Kamenolom boží, výprava dospěla na zámek Jezeří a prohlédla si malou část kdysi rozsáhlého a bohatého zámku, který však historie a stavební uzávěra ve 20. století postupně o někdejší slávu připravila a nechala jej zchátrat. Teprve v posledních 15 letech se díky úsilí správců zámku začaly práce na jeho rekonstrukci. Ujíždějící svahy pod zámkem jsou však stálým nebezpečím.

Tábor vyvrcholil v pondělí 3. července odpoledne názorným happeningem nazvaným „Janov, nebo Jámov“ demonstrujícím, jak by se povrchový důl případně přiblížil k městské části Litvínova Janov. Od hrany případné těžební jámy bylo odměřeno 500 m, což je ochranné pásmo. 500 metrová hranice končila za humny posledních domů Janova.

O územních limitech, jež dosud obě obce chrání, rozhodla vláda před 15 lety. Lidé v Horním Jiřetíně a Černicích v referendu loni v únoru vyjádřili nesouhlas s prolomením limitů. Za záchranu svých domovů hlasovala většina ze 1430 oprávněných voličů. Nyní je důležitá také podpora obyvatel Litvínova. I zde se občané snaží o uspořádání místního referenda, které by podpořilo zachování limitů a dalo také jasný signál představitelům kraje. Referendum by mohlo proběhnout společně s komunálními volbami. Místní občanské sdružení Kořeny proto nyní usilovně sbírá podpisy pod petici, která požaduje jeho vyhlášení. Město totiž samo referendum vyhlásit odmítlo.

V přípravě je také územní plán Ústeckého kraje, kde by měly být limity zachovány. Zatím ovšem možnost prolomení obsahují obě navržené varianty. Rozhodovat budou zastupitelé kraje zřejmě na podzim.

Tábor se konal právě týden po té, co těžební společnost Mostecká uhelná společnost, která usiluje o prolomení územních limitů těžby, rozeslala obyvatelům Horního Jiřetína a Černic konečnou nabídku případného odškodnění a náhrady za ztracené domovy. Nabízí buď hotové peníze, které mají být zhruba trojnásobkem odhadní ceny nemovitosti, nebo výstavbu nového domu v hodnotě vypočítané opět z odhadní ceny nemovitosti – ovšem tato možnost je o cca 0,5 mil nižsí. Lidé mají rok na rozhodnutí. Podle řady místních je však nabídka nedostatečnou náhradou, pro výstavbu nových domů nemá MUS reálnou lokalitu a odhadní ceny domů v této oblasti jsou nižší, než uvádí příklad v nabídce. Počet lidí, který již podle MUS kladně reagoval na nabídku, je navíc podle zástupce starosty Vladimíra Buřta zkreslený, neboť společnost počítá každého, kdo informační centrum i jen navštíví.

Hnutí Duha obyvatelům ohrožených obcí dlouhodobě pomáhá a podporuje je v jejich úsilí za záchranu svých domovů. Nyní bude důležitý úspěch případného referenda v Litvínově i hlasování zastupitelů kraje o územním plánu. Podstatné také bude, jak se k zachování územních limitů postaví nová vláda. Ta, která nyní vzniká, zachování limitů podporuje ve své koaliční smlouvě.