Britská vládní studie hrozí ekonomickými dopady klimatických změn

Globální změny podnebí přijdou ekonomiku každý rok zhruba na 5 % světového HDP. Přitom snížení exhalací skleníkových plynů by bylo asi pětkrát levnější. Uvádí to tato sedmisetstránková studie sestavená pro britské ministerstvo financí, která představuje prozatím nejpodrobnější přehled ekonomických souvislostí.

„Tato studie by měla vzbudit pozornost celého světa,“ říká Hans Verolme, ředitel globálního programu pro klimatické změny WWF. „Pokud nepřikročíme k akci, budeme nadále pokračovat v devastaci planety. Následkem sucha a ostatních přírodních výkyvů v souvislosti s klimatickými změnami trpí zejména chudí obyvatelé světa.“

„Teď zjišťujeme, že následky budou hrozivé i pro světovou ekonomiku,“ dodal Verolme. „Nemáme už prostě žádnou výmluvu, abychom nadále odkládali aktivity směřující k nápravě klimatických změn. Tato zjištění je třeba přetlumočit do praktických akcí, které svět potřebuje právě nyní.“

WWF vyzývá k akci 189 zástupců zemí, kteří se příští týden sejdou v Keni, aby vytvořily jasný plán pro redukci emisí v souvislosti s Kjótským protokolem po roce 2012. Bohaté země by také podle WWF měly zajistit, že ty nejméně rozvinuté státy budou mít přístup k finančním zdrojům, aby se mohly podílet na obraných mechanismech vůči dopadu klimatických změn.

„EU musí ukázat, že je skutečně vedoucí skupinou zemí bojující proti klimatickým změnám, jak o sobě tvrdí,“ řekl Verolme. „Evropská komise musí zajistit, že systém obchodování s povolenkami na emise začne konečně přispívat k redukci emisí.“

„Musíme zvládnout, aby se globální oteplování nezvýšilo o 2°C, protože za touto hranicí se dostane počasí a klimatické změny mimo kontrolu,“ zdůraznil.

České ekologické organizace v reakci na zprávu apelovaly na vládu, aby se přidala ke snižování znečištění. Česká republika patří se 12 tunami na obyvatele a rok k evropským rekordmanům v exhalacích oxidu uhličitého.

Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha řekl: „Výsledky ekonomických propočtů sice působí drtivě, ale ve skutečnosti je zpráva velmi optimistická. Hlavní závěr totiž zní: náklady na snížení exhalací jsou několikanásobně nižší než škody, které by globální změny podnebí způsobily. Nejcennější na zprávě je, že nejde o další z mnoha dílčích výsledků, ale o prozatím nejpodrobnější a nejdůkladnější revizi ekonomických aspektů problému. Přitom se omezuje na tvrdá ekonomická čísla.“