Novorozenci v nemocnicích jsou vystaveni působení toxických ftalátů

Testy prokázaly, že běžné zdravotnické pomůcky zhotovené z PVC obsahují zhruba 17 až 41% ftalátů, zatímco v jiných pomůckách zhotovených z běžně dostupných alternativních materiálů tyto chemikálie nebyly obvykle nalezeny. HCWH testovalo 48 zdravotnických pomůcek používaných v Rakousku, České republice, Francii, Německu, Polsku, Španělsku a Švédsku. Mezi zkoumané pomůcky patřily např. infúzní a vyživovací zařízení, plastové hadičky a masky, která jsou používána na kojeneckých a dětských odděleních.

„Mnoho nemocnic stále používá zdravotní pomůcky z PVC, které uvolňují ftaláty – tedy látky mající souvislost se zdravotními problémy novorozenců a neplodností – navzdory skutečnosti, že alternativní materiály jsou běžně dosažitelné,“ vysvětluje Dr. Vyvyan Howard z University of Liverpool. „EU zakázala používání ftalátů v předmětech osobní péče a v některých hračkách, avšak nadále je možné používat ftaláty ve zdravotních pomůckách určených pro nemocné novorozence a malé děti, které jsou velmi zranitelné působením toxických látek. Tohle je naprosto jasný příklad toho, jak je špatná současná chemická politika a proč musí být reformována,“ dodal Dr. Howard.

„Arnika doufá, že obsah studie bude pro česká zdravotnická zařízení natolik alarmující, že je přiměje k náhradě zdravotnických pomůcek z PVC za jiné, bezpečnější materiály, ze kterých se ftaláty neuvolňují,“ uvedla vedoucí kampaně Arniky Zdravotnictví bez PVC Mgr. Hana Kuncová.

Arnika studii zaslala taktéž ministryni zdravotnictví, hlavnímu hygienikovi České republiky, pracovníkům Státního zdravotního ústavu a českým poslancům a poslankyním v Evropském parlamentu. Dostali ji také výrobci zdravotnického materiálu, podlahových krytin, nábytku či obalových materiálů, kteří zhotovují své výrobky z PVC. „Po politicích chceme, aby prosazovali zákaz používání ftalátů ve zdravotnických pomůckách, když podobný zákaz existuje např. v kosmetice či v hračkách. Také je vyzýváme, aby prosazovali používání bezpečnějších alternativ k výrobkům z PVC a aby podpořili novou chemickou politiku Evropské unie známou pod zkratkou REACH. Ta by mohla k omezení ftalátů významně přispět,“ řekla Kuncová.

Pokud by zdravotníci otevřeně podpořili REACH, měli by tak unikátní šanci v budoucnu využívat princip předběžné opatrnosti a omezit použití ftalátů ve svých nemocnicích. „Vždyť právě zdravotnický personál vidí a vnímá problematiku toxických chemických látek mnohem jasněji než většina obyvatel České republiky,“ podotkl mluvčí Arniky Marek Jehlička.

Přestože se Evropská Unie před několika měsíci shodla na zákazu použití 6 nejpoužívanějších ftalátů v hračkách a dva z nejrizikovějších ftalátů (DEHP a DBP) se nesmějí používat ani v kosmetických přípravcích, u pacientů toto riziko stále trvá. „Je to paradoxní situace, protože například nedonošené děti dostávají při dlouhodobých transfuzích do těla mnohem vyšší dávky toxických ftalátů, než ve styku s hračkami či v kosmetice,“ řekla Mgr. Hana Kuncová.

Některé nemocnice si začínají riziko ftalátů uvědomovat a nahrazují proto výrobky z měkčeného PVC jinými materiály. V České republice jsou prvními vlaštovkami nemocnice Na Homolce, která nahradila infúzní vaky z PVC jiným plastem, a novorozenecké oddělení FN Olomouc, jehož vedení v současné době jedná s výrobci o bez-PVC zdravotnických pomůckách a přístrojích pro své oddělení.

Tomáš Tetiva