Právo mlčet - ve sněmovně je další pokus o omezení občanských práv

Podle poslanců Vlastimila Aubrechta, Hany Orgoníkové, Evžena Snítilého (všichni ČSSD), Lubomíra Suka, Miroslava Pátka, Oldřicha Vojíře (všichni ODS), Květoslavy Čelišové (KSČM) a dalších by měla nová úprava zákona o ochraně přírody a krajiny zjednodušit a zpřehlednit proces stavebního řízení. Smyslem novely má být jistota investorů, že vydané finanční prostředky nebudou následně zmařeny v řadě právních sporů. Podle poslanců se tak dnes děje, a to nikoli na základě věcných argumentů, ale pouze na základě samoúčelných procesních připomínek. Poslanci se však zároveň domnívají, že svou novelou neomezují občanská práva, protože nová úprava zákona nemění účast veřejnosti při veřejném projednávání územního řízení a při procesu EIA (posuzování vlivu staveb na životní prostředí).

Změnu zákona by zřejmě přivítali i stavebníci. Podle předsedy Českého svazu stavebních inženýrů Svatopluka Zídka by vypuštění účasti veřejnosti jednoznačně urychlilo proces přípravy stavby. „Nesporným přínosem by bylo zkrácení doby od investičního záměru až k realizaci stavby a došlo by i k snížení vynakládaných finančních prostředků,“ říká.

Návrh se naopak vůbec nelíbí právníkům z Ekologického právního servisu. „Aktivní veřejnost má příliš často pravdu, a tak je třeba ji umlčet – předkládaný návrh jinak charakterizovat nelze. Jde o snahu zajistit, aby orgány veřejné správy mohly beztrestně postupovat v rozporu se zákony,“ říká jeden z nich, Pavel Franc.

Názor poslanců nesdílí ani vláda ČR, která na svém zasedání na konci července s návrhem nesouhlasila. Vadilo jí především to, že nejde o koncepční řešení, které se stejně v současnosti připravuje v rámci novely zákona o územním plánování a stavebním řádu. Návrh dokonce označila za nepřijatelné omezení práv veřejnosti ovlivňovat rozhodování úřadů ve věcech ochrany přírody.

Neformální námitky

„Nemožnost účastnit se stavebního řízení, pokud je už vydané územní rozhodnutí, je chyba,“ myslí si Luděk Šikola z Ekologického právního servisu. Upozorňuje na to, že ve stavebním řízení se řeší úplně jiné věci než v územním řízení a veřejnost by tak ztratila možnost vyjadřovat se k celé řadě problémů týkajících se plánovaných staveb, jako je rozsah staveniště a podmínky jeho provozu a také zodpovědnost za jeho pozdější likvidaci.

Ještě podstatnější je však to, že občanská sdružení by ztratila pozici účastníka ve správním řízení, ve kterém můžou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny. „Občané by mohli podávat jen jakési neformální námitky, které úřad nemusí nijak reflektovat,“ říká Luděk Šikola. Navíc se podle poslaneckého návrhu tyto námitky můžou týkat pouze působnosti zákona o ochraně přírody a krajiny. Občané by tak nemohli podávat námitky proti procesním chybám úředníků, ale ani něco namítat proti problémům, jako jsou hluk nebo zvýšená prašnost způsobená stavebními pracemi. Ty totiž spadají pod problematiku zákona o ochraně veřejného zdraví. „Vznikla by tak absurdní situace, že veřejnost se může vyjadřovat k nepřijatelnosti plánované stavby z pohledu zásahu do biotopu zvláště chráněných živočichů, ale nemohla by efektivně namítat, že záměr bude poškozovat zdraví obyvatel,“ vysvětluje Šikola.

V textu, který vysvětluje, proč by mělo k navrhované změně zákona dojít, poslanci tvrdí, že je potřeba změnit podle nich obvyklou praxi, „kdy značná část veřejnosti zůstává mimo dění, protože se celá záležitost odehrává v režii několika jedinců, pro které jsou jednotlivé kauzy pouhým byznysem.“ Poslanci jsou také přesvědčeni, že dnes platný zákon omezuje práva veřejnosti, která je prý rukojmím v souboji právníků o průběh správního řízení. Paragraf umožňující přímou účast občanů na ochraně přírody je prý trvale zneužíván k nekonečnému protahování územního a stavebního řízení.

Jenže o tom, zda nakonec dojde ke stavbě, rozhoduje stavební úřad, a nikoli účast veřejnosti. Pokud by úřad stavební rozhodnutí nevydal, musí k tomu být zákonný důvod, jakým je například rozpor předložené dokumentace s územním rozhodnutím, překročení limitů hluku či neplnění technických podmínek. „Veřejnost samozřejmě může na takové vady upozorňovat díky svému právu účastnit se řízení, ale je jen na úřadu, jak se s tím vyrovná,“ dodává Luděk Šikola z EPS.

Otrávené návnady

Poslanci chtějí svou novelou také změnit pravidla pro výjimky ze zákazu činností ve zvláště chráněných územích. Podle návrhu by mělo ministerstvo životního prostředí povolit výjimky v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody. Takovým zájmem jsou prý třeba veřejně prospěšné stavby. Nově by měla takovou výjimku schválit vláda a ministerstvo by ji do 30 dnů muselo vydat. Ve výčtu paragrafů, jejichž veřejný zájem podle poslanců výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody, je ovšem i regulace intenzivních chovů zvěře nebo možnost používat otrávené návnady.

Tento článek je převzat z tištěného EkoListu 8-9/2005.

(Článek jsme převzali se svolením redakce on-line deníku EkoList po drátě. Ukázkový výtisk tištěné verze časopisu si můžete objednat zde.)

Hugo Charvát