Požár ve Spolchemii
22. 11. 2002
[Arnika / Econnect] -
Ve Spolchemii v Ústí nad Labem propukl včera ve výrobě pryskyřic po 21. hodině mohutný požár. Ve městě byl později vyhlášen třetí, nejvyšší stupeň chemického nebezpečí.
Požár, při němž shořel v ústecké chemičce provoz výroby umělých pryskyřic označovaný jako UP2, zdolali hasiči nad ránem. Podle zpráv nebyl nikdo zraněn ani evakuován. "Velkým problémem jsou složitě měřitelné látky, které mohly při požáru vznikat. V provozu UP2 bývají podle bezpečnostní zprávy zpracované firmou TLP přítomny látky jako styren či epichlorhydrin. Styren je látka rakovinotvorná a hořením epichlorhydrinu mohou vznikat látky jako fosgen a chlorovodík, ale také vysoce nebezpečné dioxiny," říká Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika.
Pravdu tedy má primátor Ústí nad Labem Petr Gandalovič, když ve zprávě iDNES varuje, že po požáru jsou ve vzduchu karcinogeny, které vznikly hořením ogranických látek. Na rozdíl od něj mluvčí chemičky Zdeněk Rytíř ještě ráno uklidňoval: "Krizový štáb časně ráno na základě měření konstatoval, že obyvatelům města nebezpečí nehrozí.
"Krátce před 21. hodinou došlo při výrobě reaktivních rozpouštědel, speciální druh pryskyřice, k neočekávanému průběhu chemické reakce, která způsobila následný požár. Ten se postupně rozšířil na jednu z budov provozu pryskyřic," vysvětlil důvod požáru mluvčí Spolchemie. Dodal, že po příčíně požáru se pátrá.
Petrlík upozorňuje na potenciální nebezpečnost zbytků budovy, která shořela: "To, co z provozu v chemičce zbylo, by mělo být posuzováno jako nebezpečný odpad. Zbytky mohou obsahovat vysoké koncentrace dioxinů jako tomu bylo po požáru skladu Linde Frigera v Berouně před několika lety. Zbytky budovy byly tenkrát uloženy na skládku toxických odpadů. Obrátíme se na Českou inspekci životního prostředí, aby byly i zbytky ve Spolchemii prošetřeny na obsah vysoce toxických dioxinů."
Těsně po začátku požáru konstatoval mluvčí firmy Zdeněk Rytíř: "Zplodiny se šíří po městě, z ekologického hlediska by ale nemělo hrozit žádné nebezpečí," Podle bezpečnostní zprávy zpracované firmou TLP jsou v sousedství také sklady se styrenem. "Možné zasažení těchto objektů představuje vážné riziko. Namísto ujišťování, že by nemělo hrozit žádné nebezpečí by měla chemička poskytnout konkrétnější informace o možných únicích toxických látek a o tom, jak se před potenciálně jedovatými zplodinami bránit," říká Jindřich Petrlík, vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů. K lepší informovanosti obyvatelstva by napomohlo, kdyby v České republice byl již funkční tzv. integrovaný registr znečišťování prosazovaný Arnikou v kampani Budoucnost bez jedů.
"Časté havárie v provozech chlorové chemie, kam patří Spolchemie i Spolana, by měly vést ministerstvo životního prostředí k otevření diskuse o bezpečnosti této výrobní oblasti. Před časem byla například vedena diskuse o bezpečnosti či nebezpečnosti výroby PVC ve Spolaně, ale na nátlak průmyslu ustala," shrnuje závěry Arniky Petrlík.
Doplňující údaje:
Nejvyšší přípustná koncentrace pro styren je 200 mg/m3. Pro epichlorhydrin (chemický název: 1-chlór-2,3-epoxypropan) to je ještě méně - 1 mg/m3. Tato látka dráždí oči a dýchací cesty, vstřebává se kůží a je silně toxická - poškozuje plíce, centrální nervovou soustavu, srdce, játra a ledviny. Při jejím hoření může vznikají fosgen a chlorovodík. "Vedení chemičky by mělo jednoznačně říci, zda tato látka byla v provozu, který shořel, přítomna nebo ne," říká k tomu Petrlík.
Chemička byla v době srpnových povodní spojována se zvýšenými koncentracemi DDT v Labi. Sama toto spojení však popírala. Zde najdete výsledky měření koncentrací DDT v říčních sedimentech po srpnové povodni. DDT se dříve ve Spolchemii vyrábělo.
Na internetovém serveru iDNES jsou zveřejněny fotografie požáru.
Ve Spolchemii došlo před týdnem také k úniku chloru. Chlorová chemie v České republice stojí především na provozech Spolchemie a Spolany Neratovice, nechvalně proslulé úniky chloru při srpnových povodních. Zde jsou fotografie z okolí Spolany po únicích chloru.
|
