Ministři v Kyjevě podepíší protokoly a jednají o ochraně Karpat

Pro Českou republiku jsou všechny tři protokoly velmi významné a nevládní organizace očekávají, že přistoupíme ke všem těmto protokolům a Karpatské konvenci. Váhání české vlády nepodepsat protokol o odpovědnosti za přeshraniční škody by byl pro evropskou veřejnost chybný signál.

Protokol o integrovaných registrech znečištění

Protokol o integrovaných registrech znečištění (PRTR - Protocol on Pollutant Release and Transfer Registers) má vést k větší transparentnosti při nakládání s chemickými látkami. Stanoví nutnost zjišťovat informace o nejméně 86 toxických látkách a jejich skupinách, a to jak v únicích do vody a ovzduší, tak v odpadech a v dalších tocích ve výrobě. "Veřejnosti a mnohdy ani samotnému vedení podniku není známo, jaká množství nebezpečných látek vypouští do životního prostředí, kolik jich skladuje a spaluje v areálu podniku a kolik jich odchází na skládky," říká Ondřej Velek z Nadace Partnerství. "Český registr PRTR byl již rámcově zakotven v naší legislativě v roce 2002 a letos by měl být upřesněn tak, aby minimálně odpovídal protokolu připravenému k podpisu v Kyjevě," dodává. Český registr by tak měl poskytnout údaje poprvé v roce 2005.

Právě nyní připravuje vláda přesnou podobu českého registru, tedy především seznam látek, které budou muset být v registru evidovány. Toxickým látkám a pravdivému informování o nich se dlouhodobě v kampani Budoucnost bez jedů věnuje sdružení Arnika. Sdružení nyní apeluje na vládu a jednotlivé ministry, aby registr podpořili a zahrnuli do něj všechny důležité a nebezpečné toxické látky. V USA i v některých evropských zemích existují registry evidující několik set látek. Arnika navrhuje pro ČR zavedení systému o rozsahu 120 - 140 látek. Jsou mezi nimi vesměs látky významně poškozující zdraví - často karcinogenní, neměly by chybět např. rakovinotvorné látky jako styren, formaldehyd a vinylchlorid monomer, dále toluen, polychlorované bifenyly (PCB), ftaláty, epichlorhydrin či DDT.

Například Ministerstvo průmyslu a obchodu však deklarovalo svou představu o registru s evidencí 50 látek. Právě ministru průmyslu Miloši Urbanovi Arnika poslala u příležitosti zahájení akce "60 dní pro čistou zemi, vzduch a vodu" dopis, ve kterém apeluje na podpoření vniku registru a vyjadřuje obavu z vlivu konzervativnější části průmyslových firem, které se snaží oslabit rozsah navrženého integrovaného registru znečišťování.

Součástí dopisu byly i kopie několika archů nedávno ukončené petice Budoucnost bez jedů žádající zavedení funkčního registru, kterou podepsalo 9.320 lidí včetně více než 80 starostů, zastupitelů měst, obcí i krajů.

Postoj některých politiků k registru se projevil také v polovině května, kdy skupina poslanců ODS podala v Poslanecké sněmovně návrh na úplné zrušení pasáže zákona týkající se integrovaného registru znečištění. Podle Arniky je tento záměr je o to více šokující, že přichází v době, kdy se česká vláda rozhodla podepsat protokol v Kyjevě a podepíše jej například i Evropská unie.

Další dva protokoly

Dalším projednávaným dokumentem v Kyjevě je Protokol o hodnocení vlivu strategických dokumentů na životní prostředí - SEA (Protocol on Strategic Environmental Assessment), který má sloužit k zapojení veřejnosti do rozhodování o různých plánech a programech na národních úrovních, a protokol o odpovědnosti a kompenzacích za škody způsobené průmyslovými haváriemi na mezinárodních vodách (Protocol on Civil Liability and Compensation for Damage Caused by the Transboundary Effects of Industrial Accidents on Transboundary Waters).

Úmluva o ochraně Karpat

"Očekáváme, že Česká republika podepíše Úmluvu o ochraně Karpat - tzv. Karpatskou konvenci, i když k ní má určité výhrady. Je pravdou, že jde pouze o rámcovou úmluvu, která nebude ve svém důsledku znamenat žádné podstatné závazky pro Českou republiku, ale důležitý je signál ostatním zemím, že nám na ochraně Karpat záleží," doufá Tomáš Růžička z Českého národního komitétu UNEP. Návrh konvence podpořil v pondělí kabinet Vladimíra Špidly a nyní tedy probíhá vyřizování formalit, jako jsou například pověřovací listiny pro podpis smlouvy.

V České republice patří do karpatského oblouku území chráněných krajinných oblastí Beskydy, Bílé Karpaty a Pálava, dále Chřiby a Ždánický les. Karpaty pokrývají v Česku asi 7 % území a zahrnují významné lokality např. orchidejových luk nebo posledních bukových pralesů. Beskydy jsou posledním útočištěm chráněného vlka u nás, který se k nám dostává ze sousedního Slovenska a významným hnízdištěm chřástala polního.

Význam Karpat na našem území tkví ovšem i v zachovalé horské architektuře unikátních dřevěnic, stále živých lidových tradic a tradičního hospodaření na horských loukách. "Je zde velmi mnoho aktivních lidí, kteří se snaží například vrátit pastvu ovcí do hor, obnovit trh s místními produkty nebo využívat sluneční energii a biomasu pro získání energie. Dalším zemím můžeme určitě nabídnou naše zkušenosti," dodává Tomáš Růžička.

Fórum nevládních organizací

V současné době v Kyjevě probíhá také ekofórum nevládních organizací, které by mělo vyvrcholit ve čtvrtek odpoledne kulatým stolem. Tomu bude předsedat ředitel Centra UK pro otázky životního prostředí Bedřich Moldan a zúčastnit by se měli i ministři některých zemí, například Rakouska a Slovenska.

Alena Mejstříková