Spolana bojuje se starými ekologickými zátěžemi

O Spolaně Neratovice se často mluví jako o největším ekologickém nebezpečí v Česku. Nemine snad jediný týden, či měsíc, aby ekologové nepoukazovali na riziko a nebezpečí této chemičky. Nejvíce se mluví o tzv. starých ekologických zátěžích a po roce 2002 i vlivu povodní na situaci kolem Spolany. Fond národního majetku zpracoval analýzy rizik a výsledky jsou překvapivé.

Experti zkoumali dva aspekty: takzvané staré ekologické zátěže a aktuální rizika plynoucí ze Spolany. Cílem bylo zjistit, jaká je úroveň znečištění polychlorovanými bifenyly a dalšími nebezpečnými látkami v areálu Spolany a jejím bezprostředním okolí. Zjistit stav kontaminace podzemních vod a vyhodnotit vliv povodní z roku 2002 na kontaminaci areálu a jeho okolí. Jaký byl výsledek studie? Vysvětluje ředitel společnosti CZ Bijo, která analýzu prováděla, Miroslav Kuliha.

"Byly přesně vymezeny a definovány tři staré ekologické zátěže, které existují a které se už buď už teď sanují nebo je potřeba zahájit jejich sanaci co nejdříve. Jedna z nich jsou tzv. dioxinové objekty. Tady už běží pilotní projekt jejich sanace. Druhá lokalita je objekt staré amalgánové elektrolýzy, kde jsme vedle už dříve lokalizované rtuti našli i významné znečištění dioxiny a chlorovanými pesticidy. Tady je nutno ten stávající sanační zásah koncepčně upravit a pokračovat se sanací. Třetím výstupem, což je analýza bezpečnostních rizik, je zjištění, že spodní vody pod areálem jsou kontaminovány komplexem organických a anorganických látek. Částečně došlo k rozšíření i mimo areál. Je nutné zasáhnout, aby se zamezilo dalšímu šíření. Důležitým výstupem je, že nebyla prokázána žádná mobilizace a šíření toxického znečištění z areálu Spolany v důsledku zaplavení areálu během povodní z roku 2002."

Je něco, co vás na těch výsledcích překvapilo?

"Příjemným překvapením bylo, že při zaplavení pětisetletou vodou při povodni se kontaminace projevila jako, díkybohu, málo mobilní. Prakticky zůstala lokalizovaná v těch objektech a částech areálu, kde už byla zjištěna dříve. Co bylo poněkud překvapivé, bylo to, že v objektu bývalé rtuťové elektrolýzy, kde by člověk čekal pouze rtuť, jsme objevili další kontaminanty a ukázalo se, že dioxiny vznikaly jako vedlejší produkt při celé řadě jiných výrob, kde se to nepředpokládalo."

Z analýz vyplývá, že hlavním problémem Spolany, jsou ony staré ekologické zátěže. O co se jedná vysvětluje mluvčí Spolany Jan Martínek.

"Je to znečištění půdy nebo objektů, které vzniklo činností společnosti zhruba do roku 1995, kdy došlo k privatizaci společnosti. Když si představíte, že na tomto místě stojí Spolana už více než sto let, zátěží pod povrchem země je tedy hodně. Souvisí to i se znečištěním, které v době jeho vzniku ani tehdejší úroveň poznání neumožňovala rozpoznat. Jedná se především o dioxiny, o kterých se nevědělo, že při určitých výrobách vzniká. Až když začalo docházet k poškození zdraví pracovníků, začalo se tehdejší vedení společnosti o věc zajímat a zjistilo se, že je to vedlejší produkt úplně jiné výroby."

Kde se vlastně dioxiny ve Spolaně vzaly? Vznikly jako vedlejší produkt při výrobě herbicidů a dalších látek pro zemědělství, průmysl a stavebnictví v 60. letech. Zdejší chemikálie putovaly přes prostředníky až k americké armádě, která je používala ve Vietnamu jako součást smutně proslulého prostředku Agent Orange.

Staré ekologické zátěže by měly být odstraněny do roku 2011. Celý nákladný proces financuje Fond národního majetku. Jaký je časových horizont jednotlivých kroků? Pokračuje Jan Martínek.

"Máme zpracovanou problematiku dioxinových budov, tuto věc řeší společnost Sita Bohemia, která provádí sanaci budov. Ta by měla skončit v letech 2006-2007. Druhá věc je objekt staré amalgánové elektrolýzy. Podle nejnovějších zjištění se koncepce jejich sanace trochu změní. Neodvažuji se proto nějak specifikovat termín, nicméně rozhodnutí České inspekce životního prostředí stanovuje krajní termín rok 2011. Nakonec jsou to podzemní vody... Úplná sanace je otázka desítek let, protože vodu budeme muset neustále odčerpávat. To hlavní by mělo proběhnout v nejbližších letech. Pokud jde o čísla: sanace dioxinových budov je vyčíslena na 2,7 mld. korun, sanace staré amalgánové elektrolýzy na 800 tisíc Kč. Otázka spodních vod není ještě dořešena, ale podle odhadu půjde o stovky milionů."

Jaromír Marek