Obce mají mít právo vetovat stavbu úložiště jaderného odpadu, navrhují senátoři

Senátorka Seitlová při předstevní novely zároveň upozornila na jiné možnosti nakládání s radioaktivním odpadem. "Možnost varianty dlouhodobého úložiště v ČR vůbec nebyla sledována," řekla Seitlová. Dlouhodobé úložiště by v budoucnu umožnilo opětovné vyjmutí odpadů a jeho další využití nebo přepracování. "Jít cestou trvalého úložiště je krátkozraká záležitost," přidala se ke slovům senátorky na tiskové konferenci rovněž přítomná předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Průmyslu se zatím přepracování odpadu finančně nevyplácí. Podle Drábové ale není rozumné se této možnosti vzdát navždy. Seitlová na základě zkušeností z evropských zemí zmínila i možnost vybudování jednoho úložiště pro celou Evropu.

Zákonodárci také navrhují zrušit omezení odpovědnosti provozovatele za jadernou škodu. Podle současné právní úpravy je strop na šesti miliardách korun. Pokud by tedy došlo k havárii, provozovatel by musel zaplatit škody jen do této výše. Například jaderná elektrárna Temelín přitom stála kolem 100 miliard korun. "Provozovatel by měl nést úplnou odpovědnost za své zařízení," řekla Seitlová na tiskové konferenci.

Ani za 100 milionů

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) vybrala šest kandidátů na úložiště v dubnu loňského roku. Ve výběru se ocitla oblast Lubenec - Blatno v Ústeckém kraji, dál Budišov a Rohozná na Vysočině, Pačejov v Plzeňském kraji a Pluhův Žďár - Lodhéřov a Božejovice - Vlksice v Jihočeském kraji.

Protestní hlasy se ozývají ze všech míst, někde vznikla i občanská sdružení s cílem výstavbě úložiště zabránit. Protestují už desetitisíce lidí. V obcích kolem lokalit se konají referenda, v kterých drtivě vítězí odpůrci úložiště.

Všem vadí především nejistá budoucnost a arogantní přístup státu. "Samozřejmě, že to obci překáží. Máme například zájemce o stavbu rodinných domků. Ale když není jasné, jestli tu nebude úložiště odpadu, tak sem zatím nikdo nejde," říká Karel Picek z Obecního úřadu v Lodhéřově. "Proč jsou v obcích volena zastupitelstva, když nemohou svým spoluobčanům pomoci v těchto závažných případech?," ptal se v otevřeném dopise ministra průmyslu a obchodu starosta Lodhéřova Jiří Dvořák.

Jiří Dvořák přijel úsilí zákonodárců podpořit i včera do Prahy. "Vy si to asi nedokážete představit, ale pro nás je úložiště strašák, který nám kazí pocit z jakékoliv práce. Nevíme, jestli naše veškeré úsilí při obnově obce nepřijde vniveč," snažil se Dvořák vysvětlit pocity svých spoluobčanů novinářům. "Je nutné skoncovat s mocenským přístupem státu k obcím," přidal se senátor Václav Jehlička (nezávislý, zvolený na kandidátce Čtyřkoalice), který je pod návrhem rovněž podepsán.

Na stranu obcí se už před časem přidalo i ministerstvo životního prostředí (MŽP). "Snahu obcí podporujeme," řekla EkoListu tisková mluvčí MŽP Karolína Šůlová. "Podle nás by se SÚRAO mělo s obcemi dohodnout, ne postupovat proti jejich vůli," dodala.

Správa úložišť v polovině prosince obcím navrhla, že pokud budou s průzkumy lokality zásadně nesouhlasit, nejméně na pět let od nich ustoupí. Podle představitelů obcí to ale mnoho neřeší. Chtějí mít od plánů na výstavbu úložiště pokoj navždy.

Pokud by se ale našla obec, která by s průzkumy souhlasila, stát by jí měl podle nové předlohy kompenzovat ztráty už během přípravných prací na budování jaderného zařízení. Během příprav by šlo o 10 haléřů za metr čtvereční území obce ročně, v případě už hotového úložiště o 20 haléřů za čtvereční metr ročně. "My to nechceme ani za 100 milionů," glosoval debatu o kompenzacích starosta Dvořák.

Probíhal-li by průzkum na všech vytypovaných loklitách, šlo by ročně o 300 milionů korun, což je přibližně třetina ročního odvodu na jaderný účet. Podle mluvčího jaderné elektrárny Dukovany Petra Spilky by tak po vyplácení kompenzací nezbylo peněz na samotné vybudování úložiště, které je financováno právě z tohoto účtu. Seitlová si ale myslí, že by poplatky měl provozovatel, tedy ČEZ, platit navíc.

Petr Spilka také senátorce Seitlové řekl, že ona jako členka rady SÚRAO má odpovědnost za hledání úložiště, a přitom to svým návrhem znemožňuje. Seitlová odvětila, že ona nemá odpovědnost za hledání úložiště, ale za hospodárné nakládání s penězi SÚRAO. "A to se neděje," upozornila senátorka.

Vládní koncepce přijatá v předloňském roce stanovuje do roku 2015 do územních plánů zařadit dvě kandidátní lokality a do roku 2025 doložit realizovatelnost v konečném umístění úložiště. Jeho výstavba by měla být zahájena v roce 2050 a v roce 2065 se předpokládá uvedení hlubinného úložiště do provozu. Koncepci vláda schválila i přes negativní stanovisko MŽP. To upozornilo, že v materiálu chybí posouzení jiných variant řešení, vazby na využívání energetických surovin a alternativního využití vyhořelého paliva.

Ročně vzniká v ČR v průměru několik tun vysoce aktivního radioaktivního odpadu a kolem 50 tun vyhořelého jaderného paliva z dukovanské elektrárny. Po uvedení JE Temelín do plného provozu to bude zhruba dvojnásobek. Vyhořelé jaderné palivo je zatím v meziskladu v Dukovanech.

Článek jsme převzali se svolením redakce on-line deníku EkoList po drátě. Ukázkový výtisk tištěné verze časopisu si můžete objednat zde.

Jan Stejskal