Možnosti slaďování osobního a pracovního života zaměstnanců se v ČR stále velmi málo využívají

Výzkumná šetření zjišťovala možnosti rodičů sladit péči o děti s uplatněním v zaměstnání a případné limity či diskriminace, které jsou vůči rodičům malých dětí uplatňovány. Zkoumán byl jak pohled matek na danou problematiku, tak i přístup zaměstnavatelů. Ohniskem zájmu byl především paragraf na ošetřování člena rodiny a jeho využívání a nárok na mateřskou/rodičovskou dovolenou, tedy obecné možnosti rodičů při slaďování osobního a profesního života. Jedním z hlavních zjištění je, že možnosti harmonizace rodiny a zaměstnání jsou v ČR využívány méně než v naprosté většině západních zemí.

Spektrum využívaných způsobů netradičního flexibilního pracovního uspořádání je užší a koncentruje se do tří forem: zkrácená pracovní doba, zkrácený pracovní úvazek a pohyblivá (posunutá) pracovní doba. Charakteristické také je, že neexistuje systém v poskytování těchto flexibilních forem práce. Není to však způsobeno pouze malou nabídkou ze strany zaměstnavatelů, ale i nezájmem nebo spíše malou informovaností ze strany zaměstnanců.

Péči o děti v průběhu rodičovské dovolené i dalších forem celodenní péče o děti se v ČR stále věnují především ženy. Otcové na rodičovské dovolené jsou výjimečným jevem a tvoří zhruba 1% osob, které pobírají rodičovský příspěvek. Jako možné důvody se jeví finanční situace (obecně vyšší platy mužů), ale také nevstřícný přístup ze strany zaměstnavatelů, kteří automaticky předpokládají, že možnosti upravené pracovní doby budou využívat především ženy.

Výzkum také ukázal, že způsob rozdělení rolí a povinností v rodině je důležitou skutečností, která významně formuje možnosti rodičů sladit profesní a rodinnou sféru. Dělba rolí v rodině je do značné míry založena na sociálních stereotypech, v menší míře se zde projevují osobní preference aktérů a nové netradiční modely. Ve většině domácností stále platí tradiční rozdělení genderových rolí, založené na principu komplementarity. Žena se více věnuje rodině a dává jí většinou přednost před prací. Muž naopak více než žena věnuje svou pozornost práci, případně i na úkor rodiny. To však platí především v rané fázi rodičovství, kdy se ženy ve vyšší míře věnují péči o děti a domácnost, než je tomu v pozdějších fázích, kdy jsou děti starší nebo již nejsou na rodičích závislé.

Mnoho mladých rodin při snaze co nejlépe skloubit rodinné a pracovní povinnosti využívá pomoci ze strany rodičů nebo institucionálních služeb (hlavně mateřských škol). Téměř třem čtvrtinám rodin pomáhají s péčí o děti jejich rodiče, zejména formou hlídání dětí. To je možné při splnění základních předpokladů, jejichž absence je nejčastější příčinou toho, že prarodiče s péčí o vnouče nepomáhají.

Podle výzkumného týmu existuje na straně zaměstnavatelů zatím úplná absence tzv. "family friendly" přístupu. Ten je založen na větším vzájemném respektu k zájmům zaměstnavatelů a zaměstnanců, v zájmu pozitivního působení pro obě strany. Rezervy se týkají nejen zavádění netradičních pracovních režimů, ale také větší variety zaměstnaneckých výhod. Naprosto chybí iniciativa ve spolupráci se zaměstnanci na rodičovské dovolené. Do škály aktérů, kteří mohou přispět ke zlepšení podmínek návratu na trh práce po rodičovské dovolené, je třeba zahrnout i samotné rodiče-zaměstnance nacházející se v tomto postavení. Již během rodičovské dovolené by se měli zajímat o udržení kvalifikace a kontakt se zaměstnavatelem.