Amnesty International vydala zprávu o lidských právech ve světě, kritizuje i ČR

Diskriminace Romů přetrvává

Rozšířená diskriminace Romů se týkala především přístupu k bydlení, vzdělávání a práci, uvádí se ve zprávě Amnesty International. Romové, podobně jako další ohrožené skupiny, byli vystaveni špatnému zacházení ze strany jednotlivců, ale například i policie. Na diskriminaci Romů upozornil ve své zprávě i komisař Rady Evropy pro lidská práva. Ten uvedl, že romské děti jsou neoprávněně umísťovány do speciálních škol. „Právě problém vzdělávání romských dětí je jedním z nejpalčivějších a potřebuje okamžitou pozornost,“ upozorňuje ředitel české pobočky AI Zdeněk Rudolský.

„V prostoru od Dublinu až po Bratislavu se Romové setkávají s nepřátelstvím a diskriminací. Společnost až s příliš velkou tolerancí přechází veřejné projevy xenofobie. Ty však jen podporují vzájemnou zášť a nedůvěru,“ dodal Zdeněk Rudolský.

V oblasti postavení Romů ve společnosti došlo sice k pokrokům, například k rozhodnutí zahájit sběr anonymních dat o romské populaci, ale aktivity exekutivy jsou stále nedostatečné. Ze zprávy zadané Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR, která byla zveřejněna v roce 2006, navíc vyplývá, že se zvyšuje počet Romů žijících v sociálním vyloučení.

Podle Ligy lidských práv a organizace Vzájemné soužití je právní ochrana proti diskriminaci stále omezená. Nedostatečné zákony mají negativní dopad na život romských žen. AI podporuje požadavek na odškodnění romských žen, které byly podrobeny nedobrovolným sterilizacím. Přetrvávajícími diskriminačními stereotypy vůči ženám se zabýval také Výbor OSN pro eliminaci násilí na ženách.

Rasově motivované útoky proti Romům, které AI monitorovala, byly páchány jednotlivci nebo stoupenci extremistických skupin. Podle AI však soudy nepřistupovaly k pachatelům tak, jak vyžaduje závažnost jejich zločinů. V září byl například profesionální voják z Jinců na Příbramsku odsouzen za zbití Roma jen k dvouletému podmíněnému trestu.

Další problémy České republiky: policejní násilí a právo na spravedlivý proces

Na AI se stále obracejí lidé, kteří mají zkušenost s projevy policejního násilí. Stížnosti na postup policie přitom dosud neřeší nezávislý orgán, jak je tomu v jiných evropských zemích. Mezi případy zneužití policejní síly, na které AI ve své zprávě upozorňuje, patří násilný zákrok proti Kateřině Jacques nebo známý případ brněnských policistů, kteří týrali romského chlapce.

Podle Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku došlo užitím výpovědi anonymního svědka v případě Hasana Krasnikiho k porušení práva na spravedlivý proces. Ještě před tím bylo ale použití anonymních svědectví jakožto hlavního nebo jediného způsobu usvědčení odmítnuto Ústavním soudem ČR.

Ani dobré zprávy nechybí

Amnesty International ve své zprávě ale také vyzdvihuje pokroky, které znamenají větší ochranu občanů České republiky. Patří k nim například ratifikace Opčního protokolu k Úmluvě proti mučení. Protokol se týká nezávislé kontroly míst, kde je omezena svoboda – například věznic či policejních stanic. AI také dokumentuje násilí na ženách v každé společnosti, problém se nevyhýbá ani České republice. „Významným krokem je přijetí zákona, který umožňuje vykázat pachatele domácího násilí z domácnosti,“ uvedl Zdeněk Rudolský.

Obránci lidských práv také oceňují, že ve srovnání s přístupem k Romům projevila Česká republika větší otevřenost vůči sexuálním menšinám, když přijala zákon o registrovaném partnerství. Jeho schválení přišlo ve chvíli, kdy jsou homosexuálové v Evropě vystaveni nenávisti, a to i v prostoru bezprostředně za našimi hranicemi.

Mezinárodní situace: Politika strachu nebezpečně rozděluje svět

Mocné země světa i ozbrojené skupiny záměrně vyvolávají atmosféru strachu, která jim umožňuje omezovat lidská práva. Výsledkem je polarizovaný a nebezpečný svět, hodnotí současnou situaci výroční zpráva Amnesty International.„Krátkozraká politika, která oslabuje principy právního státu a lidských práv a podporuje rasismus a xenofobii, připravuje půdu pro násilí a konflikty,“ uvedla generální tajemnice AI Irene Khan.

„Válka proti teroru“ a válka v Iráku přinesly bezpráví, které rozděluje světovou veřejnost a komplikuje mezinárodní vztahy. Jejich důsledkem je hluboký pocit křivdy a odcizení, protože postavily jednu skupinu lidí proti druhé. V této situaci je obtížné řešit konflikty a chránit civilisty,“ dodává Irene Khan.

Ve světě zůstává řada krizových míst

Mezinárodní společenství paralyzoval strach, vzájemná nedůvěra a odcizení. Ty vedly k neschopnosti či neochotě postavit se čelem nejvážnějším lidskoprávním krizím roku 2006, ať šlo o zapomenuté konflikty v Čečensku, Kolumbii, na Srí Lance nebo dění v zemích Blízkého východu, upozorňuje Amnesty International.

OSN trvalo celé týdny, než získala sílu a vyzvala k ukončení bojů v Libanonu, které si vyžádaly na 1.200 lidských životů. Mezinárodní společenství prokázalo neschopnost čelit lidskoprávní katastrofě, kterou zapříčinila tvrdá omezení svobody pohybu Palestinců po okupovaných územích, bezcitné útoky izraelské armády a frakční boje mezi palestinskými skupinami.

„Hluboký šrám na svědomí světa zanechává situace Dárfúru. Rada bezpečnosti OSN je paralyzována vzájemnou nedůvěrou a uplatňováním nestejných měřítek. Súdánská vláda její rozhodnutí ignoruje. Mezitím v Dárfúru zahynulo na 200.000 lidí a desetkrát tolik jich muselo opustit svůj domov. Útoky milic džandžauí se nyní šíří do Čadu a Středoafrické republiky,“ tvrdí Irene Khan.

A výčet krizových míst pokračuje. Ozbrojené skupiny rozšířily působiště od pákistánských hranic až na sever Afriky, předváděly svou sílu a masivně porušovaly lidská práva a mezinárodní humanitární právo. V Afghánistánu zase mezinárodní společenství i místní vláda promarnily příležitost vybudovat fungující stát - lidé žijí v neustálé nejistotě, obklopení korupcí a útoky talibanských povstalců. A v Iráku bezpečnostní složky namísto ochrany civilistů podněcují sektářské násilí. Nefunkční justice se nezbavila nejhorších praktik z doby Saddámova režimu – poprav, nespravedlivých soudních procesů a tolerance sexuálního násilí.

Na vzestupu je islamofobie i antisemitismus, prostor pro svobodu slova se zmenšuje

Po celém světě zesílilo nepřátelství vůči muslimům, antisemitismus a útoky na náboženské menšiny. Prohloubilo se odcizení muslimské a nemuslimské části světa, kterému nahrávala diskriminační protiteroristická opatření zacílená na Araby, Asiaty a muslimy, která přijaly země Západu, varuje Amnesty International. V Rusku jsou běžné nenávistné útoky proti cizincům, Romové žijící v Evropě zůstávají vyloučeni na okraj společnosti. Strach z nekontrolovaného přílivu migrantů v západních demokraciích podporuje diskriminaci a rasismus. Mnoho uprchlíků tak zůstává bez ochrany.

Ubývá také prostoru pro svobodu slova. „Vzrůstající polarizace a zesilující strach o státní bezpečnost zmenšily prostor pro toleranci a alternativní názory. Posílily pouze extremisty na obou stranách spektra. Po celém světě, od Íránu po Zimbabwe, byly v roce 2006 umlčovány nezávislé výzvy požadující respekt k lidským právům,“ uvedla Irene Khan. Svoboda vyjadřování byla potlačována mnoha způsoby od pronásledování novinářů v Turecku po zabíjení politických aktivistů na Filipínách. Od neustálého zastrašování a kontroly v Číně až po vraždu ruské novinářky Anny Politkovské.

Novou příležitostí pro obránce lidských práv se stal internet, jehož uživatelé jsou zatýkáni v Číně, Íránu, Sýrii, Vietnamu, Bělorusku a jinde. „Boj proti teroru“ se stal záminkou omezování svobody v represivních zemích, vágní protiteroristické zákony však ohrozily svobodu projevu i ve Velké Británii.

Bezpráví se dopouští i světová velmoc

Kritika obránců lidských práv se však nevyhýbá ani Spojeným státům americkým. Zpráva upozorňuje, že pět let po událostech z 11. září vyšla najevo nová fakta dokazující, že americká administrativa chápe svět jako jedno velké bojiště, unáší, zatýká a svévolně zadržuje osoby podezřelé z terorismu a beztrestně je vězní na neznámých místech ve světě. Nápomocné k tomu byly i některé evropské země.

„Existují však důvody k naději. Evropské instituce zahájily vyšetřování nezákonných aktivit CIA v Evropě. Díky úsilí občanské společnosti OSN souhlasila zahájit mezinárodní kontrolu obchodu se zbraněmi,“ uvedla Irene Khan. „Tak jako si hrozba globálního oteplování vyžádala řešení založené na mezinárodní spolupráci, devalvace lidských práv může být poražena jen díky globální solidaritě a respektu k mezinárodnímu právu,“ dodala Irene Khan.